Na obyvatelné exoplanetě K2-18b se našla voda. Během deseti let zjistíme, je-li tam život, slibují vědci

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Vedoucí studie profesorka Giovanna Tinettiová z londýnské univerzity UCL objev označila za „ohromující“. „Je to poprvé, co jsme objevili vodu na planetě v obyvatelné zóně kolem hvězdy, kde je teplota potenciálně vhodná pro život,“ řekla. Výzkum vyšel v odborném časopise Nature Astronomy.

Tým astronomů studoval planety, které v letech 2016 až 2017 studoval Hubbleův teleskop. Vědci se zaměřili na interakci hvězdného světla s atmosférou planet, aby zjistili její alespoň částečné složení. Pouze planeta K2-18b měla molekulární stopy vody, která je nepostradatelná pro život na Zemi. Podle počítačového modelování atmosféru K2-18b by mohla voda tvořit z 50 procent.

Dvojnásobek Země

Planeta je zhruba dvakrát větší než Země a teplota na ní se pohybuje v rozmezí 0–40 stupňů Celsia, tedy v hodnotách, které umožňují existenci vody v kapalné formě. Těleso je nicméně vzdálené 111 světelných let, což je příliš daleko na to, aby tam byla vyslána sonda.

Jedinou šanci tak představuje nová generace vesmírných teleskopů, které budou uvedeny do chodu v nadcházejícím desetiletí a bude s nimi možné zkoumat, zda se na K2-18b nachází plyny produkované živými organismy, uvedl Ingo Waldmann z UCL.

„Je to jedna z největších otázek vědy. Vždy jsme se ptali, jestli jsme ve vesmíru sami. Během příštích deseti let budeme vědět, zda v těchto atmosférách existují chemikálie, které jsou důsledkem života,“ doplnil.

Stále však mezi astronomy nepanuje shoda ohledně toho, jaké chemikálie by značily, že se na planetě nachází život. K tomu bude nejspíše nutné sledovat chemické složení atmosfér stovek planet a pochopit, jak vznikly a jak se vyvíjely, uvedla profesorka Tinettiová.

„Země v naší sluneční soustavě skutečně vyniká. Obsahuje kyslík, vodu a ozon. Pokud totéž najdeme kolem planety u vzdálené hvězdy, musíme ale být opatrní, než začneme tvrdit, že tam je život,“ řekla. „Proto musíme nejprve porozumět nejen hrsti planet v naší galaxii, ale stovkám. Doufáme, že obyvatelné planety vyniknou, že uvidíme velký rozdíl mezi planetami, které jsou obyvatelné, a těmi, které nejsou,“ doplnila.

„Voda už byla v atmosféře exoplanety objevena dříve, před pár lety, ale to byla exoplaneta mimo obyvatelnou zónu. Nyní máme první případ, kdy byla objevena voda v atmosféře exoplanety nacházející se v obyvatelné zóně. To je nepochybný pokrok ve výzkumu exoplanet. Nevíme ale přesně, jaké skupenství vody se na K2-18b nachází, nejspíš se bude jednat o vodní páru v atmosféře,“ komentoval objev Vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Akademie Věd Petr Kabáth. 

„Obyvatelná zóna také nutně neznamená existenci života na exoplanetě, důležité jsou podmínky, jaké poskytuje její mateřská hvězda. A ty mohou být i smrtící. Příklad najdeme u Proximy b, nejbližší exoplanety v obyvatelné zóně. I když dráha planetě Proxima b zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu této exoplanety negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy,“ dodává vědec.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 8 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 10 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 12 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 15 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 16 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...