Na obyvatelné exoplanetě K2-18b se našla voda. Během deseti let zjistíme, je-li tam život, slibují vědci

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Umělecká představa planety K2-18b
Zdroj: ESA

Vedoucí studie profesorka Giovanna Tinettiová z londýnské univerzity UCL objev označila za „ohromující“. „Je to poprvé, co jsme objevili vodu na planetě v obyvatelné zóně kolem hvězdy, kde je teplota potenciálně vhodná pro život,“ řekla. Výzkum vyšel v odborném časopise Nature Astronomy.

Tým astronomů studoval planety, které v letech 2016 až 2017 studoval Hubbleův teleskop. Vědci se zaměřili na interakci hvězdného světla s atmosférou planet, aby zjistili její alespoň částečné složení. Pouze planeta K2-18b měla molekulární stopy vody, která je nepostradatelná pro život na Zemi. Podle počítačového modelování atmosféru K2-18b by mohla voda tvořit z 50 procent.

Dvojnásobek Země

Planeta je zhruba dvakrát větší než Země a teplota na ní se pohybuje v rozmezí 0–40 stupňů Celsia, tedy v hodnotách, které umožňují existenci vody v kapalné formě. Těleso je nicméně vzdálené 111 světelných let, což je příliš daleko na to, aby tam byla vyslána sonda.

Jedinou šanci tak představuje nová generace vesmírných teleskopů, které budou uvedeny do chodu v nadcházejícím desetiletí a bude s nimi možné zkoumat, zda se na K2-18b nachází plyny produkované živými organismy, uvedl Ingo Waldmann z UCL.

„Je to jedna z největších otázek vědy. Vždy jsme se ptali, jestli jsme ve vesmíru sami. Během příštích deseti let budeme vědět, zda v těchto atmosférách existují chemikálie, které jsou důsledkem života,“ doplnil.

Stále však mezi astronomy nepanuje shoda ohledně toho, jaké chemikálie by značily, že se na planetě nachází život. K tomu bude nejspíše nutné sledovat chemické složení atmosfér stovek planet a pochopit, jak vznikly a jak se vyvíjely, uvedla profesorka Tinettiová.

„Země v naší sluneční soustavě skutečně vyniká. Obsahuje kyslík, vodu a ozon. Pokud totéž najdeme kolem planety u vzdálené hvězdy, musíme ale být opatrní, než začneme tvrdit, že tam je život,“ řekla. „Proto musíme nejprve porozumět nejen hrsti planet v naší galaxii, ale stovkám. Doufáme, že obyvatelné planety vyniknou, že uvidíme velký rozdíl mezi planetami, které jsou obyvatelné, a těmi, které nejsou,“ doplnila.

„Voda už byla v atmosféře exoplanety objevena dříve, před pár lety, ale to byla exoplaneta mimo obyvatelnou zónu. Nyní máme první případ, kdy byla objevena voda v atmosféře exoplanety nacházející se v obyvatelné zóně. To je nepochybný pokrok ve výzkumu exoplanet. Nevíme ale přesně, jaké skupenství vody se na K2-18b nachází, nejspíš se bude jednat o vodní páru v atmosféře,“ komentoval objev Vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Akademie Věd Petr Kabáth. 

„Obyvatelná zóna také nutně neznamená existenci života na exoplanetě, důležité jsou podmínky, jaké poskytuje její mateřská hvězda. A ty mohou být i smrtící. Příklad najdeme u Proximy b, nejbližší exoplanety v obyvatelné zóně. I když dráha planetě Proxima b zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu této exoplanety negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy,“ dodává vědec.