Na obyvatelné exoplanetě K2-18b se našla voda. Během deseti let zjistíme, je-li tam život, slibují vědci

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Vedoucí studie profesorka Giovanna Tinettiová z londýnské univerzity UCL objev označila za „ohromující“. „Je to poprvé, co jsme objevili vodu na planetě v obyvatelné zóně kolem hvězdy, kde je teplota potenciálně vhodná pro život,“ řekla. Výzkum vyšel v odborném časopise Nature Astronomy.

Tým astronomů studoval planety, které v letech 2016 až 2017 studoval Hubbleův teleskop. Vědci se zaměřili na interakci hvězdného světla s atmosférou planet, aby zjistili její alespoň částečné složení. Pouze planeta K2-18b měla molekulární stopy vody, která je nepostradatelná pro život na Zemi. Podle počítačového modelování atmosféru K2-18b by mohla voda tvořit z 50 procent.

Dvojnásobek Země

Planeta je zhruba dvakrát větší než Země a teplota na ní se pohybuje v rozmezí 0–40 stupňů Celsia, tedy v hodnotách, které umožňují existenci vody v kapalné formě. Těleso je nicméně vzdálené 111 světelných let, což je příliš daleko na to, aby tam byla vyslána sonda.

Jedinou šanci tak představuje nová generace vesmírných teleskopů, které budou uvedeny do chodu v nadcházejícím desetiletí a bude s nimi možné zkoumat, zda se na K2-18b nachází plyny produkované živými organismy, uvedl Ingo Waldmann z UCL.

„Je to jedna z největších otázek vědy. Vždy jsme se ptali, jestli jsme ve vesmíru sami. Během příštích deseti let budeme vědět, zda v těchto atmosférách existují chemikálie, které jsou důsledkem života,“ doplnil.

Stále však mezi astronomy nepanuje shoda ohledně toho, jaké chemikálie by značily, že se na planetě nachází život. K tomu bude nejspíše nutné sledovat chemické složení atmosfér stovek planet a pochopit, jak vznikly a jak se vyvíjely, uvedla profesorka Tinettiová.

„Země v naší sluneční soustavě skutečně vyniká. Obsahuje kyslík, vodu a ozon. Pokud totéž najdeme kolem planety u vzdálené hvězdy, musíme ale být opatrní, než začneme tvrdit, že tam je život,“ řekla. „Proto musíme nejprve porozumět nejen hrsti planet v naší galaxii, ale stovkám. Doufáme, že obyvatelné planety vyniknou, že uvidíme velký rozdíl mezi planetami, které jsou obyvatelné, a těmi, které nejsou,“ doplnila.

„Voda už byla v atmosféře exoplanety objevena dříve, před pár lety, ale to byla exoplaneta mimo obyvatelnou zónu. Nyní máme první případ, kdy byla objevena voda v atmosféře exoplanety nacházející se v obyvatelné zóně. To je nepochybný pokrok ve výzkumu exoplanet. Nevíme ale přesně, jaké skupenství vody se na K2-18b nachází, nejspíš se bude jednat o vodní páru v atmosféře,“ komentoval objev Vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Akademie Věd Petr Kabáth. 

„Obyvatelná zóna také nutně neznamená existenci života na exoplanetě, důležité jsou podmínky, jaké poskytuje její mateřská hvězda. A ty mohou být i smrtící. Příklad najdeme u Proximy b, nejbližší exoplanety v obyvatelné zóně. I když dráha planetě Proxima b zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu této exoplanety negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy,“ dodává vědec.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 52 mminutami

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 3 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Načítání...