Historici spustili interaktivní mapu obětí invaze v roce 1968

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Oddělení vzdělávání ÚSTR vytvořilo interaktivní mapu, aby zpřístupnilo a zpřehlednilo tyto násilné historické události jak pro žáky škol, tak i pro širší veřejnost.

„Výsledky výzkumů Ústavu pro studium totalitních režimů a Vojenského historického ústavu představují kompletní přehled o prvním roce okupace Československa. Díky interaktivní mapě si uživatelé ‚příběhy okupace‘ mohou prozkoumat a částečně zrekonstruovat sami,“ vysvětluje spoluautor mapy, historik ÚSTR Milan Bárta.

Tato mapa přehledně vizualizuje některá důležitá historická fakta. Ukazuje například, že v prvních dnech okupace umírali lidé převážně ve velkých městech. „Pozdější oběti zahynuly spíše na silnicích mimo velká města v důsledku dopravních nehod, protože vojáci již neměli do měst povolený přístup a vojenské jednotky se přesouvaly po regionech,“ dodává Bárta.

Projekty mapující dějiny komunismu

Mapa připomínající oběti invaze v srpnu 1968 není jedinou svého druhu, v souvislosti s projektem ÚSTR Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948–1989 vznikla před několika lety podobná aplikace s mapou obětí železné opony.

„Cílem těchto projektů je nezapomenout na oběti komunistického režimu a zároveň otevřít prostor pro analytický pohled na období komunistické diktatury v Československu,“ přibližuje záměry historiků spoluautor obou mapových aplikací a vedoucí oddělení vzdělávání ÚSTR Vojtěch Ripka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 16 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 16 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 19 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 22 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...