Mořské rezervace výrazně pomáhají ohroženým tuňákům, zjistil výzkum

Mořské rezervace jsou rozsáhlá území nejčastěji u pobřeží, ale někdy také na volném oceánu. Bývají chráněné vládami jak před komerčním rybolovem, tak i před těžbou. Vědci už delší dobu znají užitečnost takových rezervací pro zvířata, která zde žijí. Ale nyní poprvé ukázali, jak zásadní jsou rezervace i pro migrující druhy – jako jsou například tuňáci.

Na novém výzkumu spolupracovalo několik amerických vědeckých institucí, včetně momentálně nejlepší univerzity dneška, bostonské MIT. Mořští biologové prokázali, že se v mořské rezervaci Phoenix Island Protected Area (PIPA) úspěšně rozmnožují tuňáci rovnou několika druhů.

A to znamená, že tyto velké a stále vzácnější ryby využívají zkoumanou oblast jako zastávku, kde se zastaví, rozmnoží a pokračují dále v migraci. Jak se zdá, začali to tuňáci dělat v této oblasti dlouhodobě, několik let za sebou. A funguje jim to, v rezervaci prospívají.

PIPA patří mezi největší mořské rezervace na světě, nachází se uprostřed Tichého oceánu a je velká přibližně jako celá Argentina.

Podle vědců tato oblast tuňákům nejvíce prospívá v době, kdy je silný meteorologický fenomén El Niño a kdy jsou tuňáci nejohroženější; právě tehdy se nejvíce potřebují ukrýt ve vodách, kde jim podmínky přejí.

Výsledky práce vyšly v odborném časopise Scientific Reports. Naznačují, jak zásadním místem jsou mořské rezervace. Poskytují totiž rybím návštěvníkům oázu s čistou vodou, dostatkem živin a fungující ekosystém, kde se zvířata mohou rozmnožovat.

Vědci věří, že nejsilnější dopad se projevuje u zvířat, která jsou mimo rezervace ohrožená nadměrným rybolovem.

Phoenix Islands Protected Area je součástí výsostných vod Kiribati, suverénního státu v Mikronésii. Skládá se ze 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o rozloze 811 kilometrů čtverečních, které se ale rozprostírají na obrovském území v délce asi čtyři tisíce kilometrů.

Tento stát s pouhými sto tisíci obyvateli patří k nejohroženějším na světě kvůli změnám klimatu – většina ostrovů leží totiž v malé nadmořské výšce. A právě proto se Kiribati usilovně věnuje ochraně životního prostředí. Od roku 2008 vyhradila tato republika 11 procent své rozlohy chráněným územím s omezeným rybolovem, a to přesto, že většinu místní ekonomiky tvoří rybolov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 2 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 6 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 8 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 8 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 10 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 12 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
včera v 16:29

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00
Načítání...