Ruský vědec chce geneticky upravovat děti. Nevyhýbá se ani myšlence na zvyšování IQ

Genetická úprava lidských embryí je téma, které rozděluje vědecký svět. Zatímco po posledním skandálu v Číně se od této praktiky většina světa odklání, ruský gentik Denis Rebrikov by v ní chtěl pokračovat a ještě ji vylepšit.

Před nedávnem vzbudil rozruch případ čínského vědce, který v nepovoleném a neetickém experimentu zkusil změnit DNA dvou dětí, aby byly odolné proti viru HIV. Pokus odsoudila většina vědeckého světa, autor práce Che Ťien-kchuej přišel o svou pozici a od experimentu se distancovala nejen čínská univerzita, kde proběhl, ale i čínské úřady.

Nyní ale v rozhovoru pro odborný žurnál Science Insider ruský genetik Denis Rebrikov oznámil, že chce v tomto výzkumu pokračovat a že hodlá upravit stejný gen jako předtím čínský vědec, díky čemuž by se narodily děti, které budou odolné nebo dokonce zcela imunní vůči viru HIV.

„Pokrok nezastavíte jen slovy napsanými na papíru,“ prohlásil Rebrikov. Tento vědec pracuje v Kulakovově výzkumném centru v Moskvě. Výzkum ještě nemá schválený ruskými úřady, ale o schválení se intenzivně snaží. Nechce pokračovat přímo v Cheově metodě, ta je podle něj vadná, o stejný cíl se pokusí poněkud odlišným použitím „genetických nůžek“ CRISPR.

Pro svůj pokus potřebuje najít alespoň jednu ženu, která je nakažená virem HIV, na níž nefunguje klasická léčba pomocí antiretrovirů, a přesto by se ráda stala matkou. Takových žen je v Rusku pouze asi třicet, celkem je v Rusku přes milion lidí nakažených touto nemocí.

Výzkum nevidí jako kontroverzní, není ani proti myšlence vylepšení vlastností člověka

Ruský vědec zdůraznil, že jeho země nemá žádné přímé zákazy podobného výzkumu na lidských embryích, jaké platí v USA nebo mnoha jiných zemích – řídí se ale univerzálními pravidly vědeckého světa. Proto si není jistý, zda nakonec svolení získá.

Odmítá, že by šlo o kontroverzní výzkum. „Je to normální reakce lidské populace. 90 procent populace je konzervativní, to je normální. A možná 5 procent je progresivních. Musíme prostě počkat, možná dokonce několik let,“ podotkl. 

Rebrikov v rozhovoru zdůraznil, že odolnost vůči HIV je jen začátek, který v budoucnu otevře dveře pro mnohem rozsáhlejší úpravy genů.

Na otázku, co si myslí o editaci genů nikoliv pro léčbu, ale za účelem vylepšení, jako je třeba rychlost běhu, inteligence nebo barva očí, odpověděl velmi kontroverzně. „To bude další krok. Ale až za 20 nebo 30 let. Teď jsem proti tomu. Tak roku 2040 to ale budu podporovat. Nejsem proti myšlence samotné,“ dodal s tím, že lidé, kteří jsou proti, by přitom lepší vlastnosti chtěli u svých dětí mít, avšak jen díky božské prozřetelnosti, ne díky vědě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...