Ruský vědec chce geneticky upravovat děti. Nevyhýbá se ani myšlence na zvyšování IQ

Genetická úprava lidských embryí je téma, které rozděluje vědecký svět. Zatímco po posledním skandálu v Číně se od této praktiky většina světa odklání, ruský gentik Denis Rebrikov by v ní chtěl pokračovat a ještě ji vylepšit.

Před nedávnem vzbudil rozruch případ čínského vědce, který v nepovoleném a neetickém experimentu zkusil změnit DNA dvou dětí, aby byly odolné proti viru HIV. Pokus odsoudila většina vědeckého světa, autor práce Che Ťien-kchuej přišel o svou pozici a od experimentu se distancovala nejen čínská univerzita, kde proběhl, ale i čínské úřady.

Nyní ale v rozhovoru pro odborný žurnál Science Insider ruský genetik Denis Rebrikov oznámil, že chce v tomto výzkumu pokračovat a že hodlá upravit stejný gen jako předtím čínský vědec, díky čemuž by se narodily děti, které budou odolné nebo dokonce zcela imunní vůči viru HIV.

„Pokrok nezastavíte jen slovy napsanými na papíru,“ prohlásil Rebrikov. Tento vědec pracuje v Kulakovově výzkumném centru v Moskvě. Výzkum ještě nemá schválený ruskými úřady, ale o schválení se intenzivně snaží. Nechce pokračovat přímo v Cheově metodě, ta je podle něj vadná, o stejný cíl se pokusí poněkud odlišným použitím „genetických nůžek“ CRISPR.

Pro svůj pokus potřebuje najít alespoň jednu ženu, která je nakažená virem HIV, na níž nefunguje klasická léčba pomocí antiretrovirů, a přesto by se ráda stala matkou. Takových žen je v Rusku pouze asi třicet, celkem je v Rusku přes milion lidí nakažených touto nemocí.

Výzkum nevidí jako kontroverzní, není ani proti myšlence vylepšení vlastností člověka

Ruský vědec zdůraznil, že jeho země nemá žádné přímé zákazy podobného výzkumu na lidských embryích, jaké platí v USA nebo mnoha jiných zemích – řídí se ale univerzálními pravidly vědeckého světa. Proto si není jistý, zda nakonec svolení získá.

Odmítá, že by šlo o kontroverzní výzkum. „Je to normální reakce lidské populace. 90 procent populace je konzervativní, to je normální. A možná 5 procent je progresivních. Musíme prostě počkat, možná dokonce několik let,“ podotkl. 

Rebrikov v rozhovoru zdůraznil, že odolnost vůči HIV je jen začátek, který v budoucnu otevře dveře pro mnohem rozsáhlejší úpravy genů.

Na otázku, co si myslí o editaci genů nikoliv pro léčbu, ale za účelem vylepšení, jako je třeba rychlost běhu, inteligence nebo barva očí, odpověděl velmi kontroverzně. „To bude další krok. Ale až za 20 nebo 30 let. Teď jsem proti tomu. Tak roku 2040 to ale budu podporovat. Nejsem proti myšlence samotné,“ dodal s tím, že lidé, kteří jsou proti, by přitom lepší vlastnosti chtěli u svých dětí mít, avšak jen díky božské prozřetelnosti, ne díky vědě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...