Pravěké hyeny lovily i na Sibiři. Byly zřejmě rychlé jako gepard

Moderní hyeny jsou spojené s Afrikou. Nové výzkumy ale potvrzují, že tato zvířata žila i v mnohem odlišnějším prostředí, například v ledem sevřené Arktidě. Hyeny navíc nepožíraly mršiny, ale aktivně lovily.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise Open Quaternary poprvé popsal, jak vypadal život těchto zvířat v ledovém prostředí zmrzlé Arktidy.

Vědci vycházeli z nálezu dvou pozoruhodných zubů nalezených v Yukonu. Pečlivá analýza ukázala, že se jednalo o zuby dvou pravěkých „sprintujících hyen“ – tedy zvířat, která dostala jméno Chasmaporthetes. Tento druh byl poprvé popsán v sedmdesátých letech dvacátého století, ale teprve nyní vědci poprvé řádně určili, o jakého tvora se jedná.

Nový objev zaplňuje mezeru v poznání života i evoluce hyen. Zkameněliny těchto zvláštních hyen byly totiž dříve nalezeny v Mongolsku a na území Spojených států – ale doposud chyběly důkazy z míst mezi těmito lokacemi.

Podle vědců se zřejmě pravěké hyeny pohybovaly z Asie do Ameriky přes tehdy ještě zamrzlou Beringovu úžinu. V Americe pak postupovaly dále na jih, jejich pozůstatky byly nalezené až na území dnešního Mexika.

„Je úžasné představit si, jak tyto hyeny žily v drsných podmínkách nad polárním kruhem v době ledové,“ uvedl jeden z autorů práce, Grant Zazula. „Hyeny Chasmaporthetes zřejmě lovily stáda karibu a koní, nebo se krmily na mrtvých tělech mamutů,“ dodává vědec. Nalezené pozůstatky pocházejí zřejmě z doby mezi 850 tisíci až 1,4 miliony lety před naším letopočtem.

Pravěké hyeny byly velmi rychlí lovci

V současné době žijí na Zemi už jen čtyři druhy hyen. Tři z nich se živí primárně mršinami, výjimkou je hyenka hřivnatá, která se specializuje na termity – ti tvoří její jedinou potravu. 

Pravěké hyeny tvořily mnohem pestřejší skupinu. Právě Chasmaporthetes je ukázkou jejich tehdejší odlišnosti. Jejich končetiny byly dlouhé a štíhlé jako nohy dnešních gepardů a také ve tváři zřejmě připomínaly víc kočkovité kočky než dnešní hyeny.

Vědci soudí, že se jednalo o velmi rychlé obratné lovce, jejichž hlavními konkurenty tehdy byly v Evropě a Asii především obrovští gepardi a hlavní kořistí gazely a antilopy. Po migraci do Ameriky se staly více robustními a zřejmě lovily větší kořist.  Vymřely tam ale ještě předtím, než dorazili z Asie první lidé – zřejmě v době před asi 500 tisíci lety. Příčina je zatím neznámá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 35 mminutami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...