Pravěké hyeny lovily i na Sibiři. Byly zřejmě rychlé jako gepard

Moderní hyeny jsou spojené s Afrikou. Nové výzkumy ale potvrzují, že tato zvířata žila i v mnohem odlišnějším prostředí, například v ledem sevřené Arktidě. Hyeny navíc nepožíraly mršiny, ale aktivně lovily.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise Open Quaternary poprvé popsal, jak vypadal život těchto zvířat v ledovém prostředí zmrzlé Arktidy.

Vědci vycházeli z nálezu dvou pozoruhodných zubů nalezených v Yukonu. Pečlivá analýza ukázala, že se jednalo o zuby dvou pravěkých „sprintujících hyen“ – tedy zvířat, která dostala jméno Chasmaporthetes. Tento druh byl poprvé popsán v sedmdesátých letech dvacátého století, ale teprve nyní vědci poprvé řádně určili, o jakého tvora se jedná.

Nový objev zaplňuje mezeru v poznání života i evoluce hyen. Zkameněliny těchto zvláštních hyen byly totiž dříve nalezeny v Mongolsku a na území Spojených států – ale doposud chyběly důkazy z míst mezi těmito lokacemi.

Podle vědců se zřejmě pravěké hyeny pohybovaly z Asie do Ameriky přes tehdy ještě zamrzlou Beringovu úžinu. V Americe pak postupovaly dále na jih, jejich pozůstatky byly nalezené až na území dnešního Mexika.

„Je úžasné představit si, jak tyto hyeny žily v drsných podmínkách nad polárním kruhem v době ledové,“ uvedl jeden z autorů práce, Grant Zazula. „Hyeny Chasmaporthetes zřejmě lovily stáda karibu a koní, nebo se krmily na mrtvých tělech mamutů,“ dodává vědec. Nalezené pozůstatky pocházejí zřejmě z doby mezi 850 tisíci až 1,4 miliony lety před naším letopočtem.

Pravěké hyeny byly velmi rychlí lovci

V současné době žijí na Zemi už jen čtyři druhy hyen. Tři z nich se živí primárně mršinami, výjimkou je hyenka hřivnatá, která se specializuje na termity – ti tvoří její jedinou potravu. 

Pravěké hyeny tvořily mnohem pestřejší skupinu. Právě Chasmaporthetes je ukázkou jejich tehdejší odlišnosti. Jejich končetiny byly dlouhé a štíhlé jako nohy dnešních gepardů a také ve tváři zřejmě připomínaly víc kočkovité kočky než dnešní hyeny.

Vědci soudí, že se jednalo o velmi rychlé obratné lovce, jejichž hlavními konkurenty tehdy byly v Evropě a Asii především obrovští gepardi a hlavní kořistí gazely a antilopy. Po migraci do Ameriky se staly více robustními a zřejmě lovily větší kořist.  Vymřely tam ale ještě předtím, než dorazili z Asie první lidé – zřejmě v době před asi 500 tisíci lety. Příčina je zatím neznámá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 9 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...