Snímek psů brodících se vodou upozornil na masivní tání ledu v Grónsku

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Fotografii pořídil Steffen Olsen z Centra pro výzkum oceánu a ledu při Dánském meteorologickém ústavu 13. června. Na snímku se zdá, jako by psi táhnoucí sáně s vybavením meteorologů a oceánografů běželi po vodní hladině.

Psí spřežení je podle vědců v tuto roční dobu stále nejpraktičtějším způsobem, jak se v daném regionu pohybovat. Olsen uvedl, že vědecký tým při cestě přes asi 1,2 metru tlustou ledovou masu spoléhal na tradiční znalosti místních lovců a jejich psů. K plánování cesty vědci rovněž využili satelitní snímky.

Podle Olsena jsou jeho fotografie „spíše symbolické než vědecké“ a svědčí o tom, že výprava zažila „neobvyklý den“.

Horko nad Arktidou

„Minulý týden jsme byli jak v Grónsku, tak i ve zbývající části Arktidy svědky velmi teplého počasí, které přinesl teplý vzduch z jihu,“ uvedla pak klimatoložka Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. „Letošní výprava zaměřená na vyzvednutí přístrojů ze stanice se tak setkala s množstvím stojaté vody na povrchu mořského ledu.“

Podle Dánského meteorologického institutu bylo na nedalekém letišti ve městě Qaanaaq naměřeno minulou středu 17,3 stupně Celsia a ve čtvrtek 15 stupňů Celsia, což jsou v severním Grónsku i v létě velmi vysoké teploty. Tání ledu, které je v oblasti typické spíše pro červenec, tak přišlo dřív.

V jiných oblastech Grónska navíc voda z rozehřátého ledu zpravidla odtéká puklinami v ledové mase, takže se nedrží na povrchu. V Inglefieldově fjordu se ale led každou zimu formuje poměrně spolehlivě a je velmi silný, což znamená, že je v něm málo prasklin, kudy by voda mohla odtéci, dovysvětlila Mottramová.

Podle Mottramové je zatím příliš brzy na to říci, jakou roli v nynějším extrémně teplém počasí v severním Grónsku hraje globální oteplování. „Přestože tyto teploty jsou neobvyklé, jedná se o jednotlivý případ spojený s extrémním výkyvem počasí, takže je těžké přičítat ho pouze klimatickým změnám,“ podotkla Mottramová.

Teplé počasí v Grónsku ještě nejméně několik dní přetrvá, takže vědecké týmy se psími spřeženími čekají pravděpodobně ještě krušné chvíle, dodala Mottramová.

Led mizí, ukazují satelitní data

Americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC) souběžně uvedlo, že v květnu pokrýval mořský led v Arktidě plochu 12 milionů kilometrů čtverečních, což bylo o 1,13 milionu kilometrů čtverečních méně, než je průměr z let 1981 až 2010.

Teplota vzduchu při západním pobřeží Grónska byla na konci května o sedm stupňů Celsia vyšší než teplotní průměr pro tento měsíc z let 1981 až 2010. Teplota Severního ledového oceánu přesahovala průměr o dva až čtyři stupně Celsia, napsal list The Guardian s odvoláním na NSIDC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...