Snímek psů brodících se vodou upozornil na masivní tání ledu v Grónsku

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Fotografii pořídil Steffen Olsen z Centra pro výzkum oceánu a ledu při Dánském meteorologickém ústavu 13. června. Na snímku se zdá, jako by psi táhnoucí sáně s vybavením meteorologů a oceánografů běželi po vodní hladině.

Psí spřežení je podle vědců v tuto roční dobu stále nejpraktičtějším způsobem, jak se v daném regionu pohybovat. Olsen uvedl, že vědecký tým při cestě přes asi 1,2 metru tlustou ledovou masu spoléhal na tradiční znalosti místních lovců a jejich psů. K plánování cesty vědci rovněž využili satelitní snímky.

Podle Olsena jsou jeho fotografie „spíše symbolické než vědecké“ a svědčí o tom, že výprava zažila „neobvyklý den“.

Horko nad Arktidou

„Minulý týden jsme byli jak v Grónsku, tak i ve zbývající části Arktidy svědky velmi teplého počasí, které přinesl teplý vzduch z jihu,“ uvedla pak klimatoložka Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. „Letošní výprava zaměřená na vyzvednutí přístrojů ze stanice se tak setkala s množstvím stojaté vody na povrchu mořského ledu.“

Podle Dánského meteorologického institutu bylo na nedalekém letišti ve městě Qaanaaq naměřeno minulou středu 17,3 stupně Celsia a ve čtvrtek 15 stupňů Celsia, což jsou v severním Grónsku i v létě velmi vysoké teploty. Tání ledu, které je v oblasti typické spíše pro červenec, tak přišlo dřív.

V jiných oblastech Grónska navíc voda z rozehřátého ledu zpravidla odtéká puklinami v ledové mase, takže se nedrží na povrchu. V Inglefieldově fjordu se ale led každou zimu formuje poměrně spolehlivě a je velmi silný, což znamená, že je v něm málo prasklin, kudy by voda mohla odtéci, dovysvětlila Mottramová.

Podle Mottramové je zatím příliš brzy na to říci, jakou roli v nynějším extrémně teplém počasí v severním Grónsku hraje globální oteplování. „Přestože tyto teploty jsou neobvyklé, jedná se o jednotlivý případ spojený s extrémním výkyvem počasí, takže je těžké přičítat ho pouze klimatickým změnám,“ podotkla Mottramová.

Teplé počasí v Grónsku ještě nejméně několik dní přetrvá, takže vědecké týmy se psími spřeženími čekají pravděpodobně ještě krušné chvíle, dodala Mottramová.

Led mizí, ukazují satelitní data

Americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC) souběžně uvedlo, že v květnu pokrýval mořský led v Arktidě plochu 12 milionů kilometrů čtverečních, což bylo o 1,13 milionu kilometrů čtverečních méně, než je průměr z let 1981 až 2010.

Teplota vzduchu při západním pobřeží Grónska byla na konci května o sedm stupňů Celsia vyšší než teplotní průměr pro tento měsíc z let 1981 až 2010. Teplota Severního ledového oceánu přesahovala průměr o dva až čtyři stupně Celsia, napsal list The Guardian s odvoláním na NSIDC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 12 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 14 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 15 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 18 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...