Ostrovní stát Palau vytvořil obří oceánskou rezervaci. Ale povolil do ní přístup japonským rybářům

Tichomořský stát Palau se nedávno rozhodl, že vytvoří obří mořskou rezervaci, kde by mohli žít mořští tvorové bez obav před lidským vlivem. Nyní plány „lehce“ doplnil – v těchto vodách budou moci lovit ve velkém japonští rybáři.

Palau, které je považováno za jednu z vůdčích zemí v ochraně oceánů, uzavře od roku 2020 asi 80 procent své exkluzivní ekonomické zóny v oceánu pro komerční rybolov. Toto území má rozlohu asi 500 tisíc kilometrů čtverečních, jedná se tedy o oblast přibližně velikosti Španělska.

Zbytek tohoto území, asi 20 procent zóny, je rezervován pro obyvatele Palau. Prezident ostrovního státu Tommy Remengesau však nyní oznámil, že Japonsko, které je jedním z hlavních dárců zahraniční pomoci, si zažádalo o změnu těchto plánů.

Vláda to podpořila a schválila zákony, které umožní přístup zahraničních rybářských lodí do oblasti. Podle prezidenta Remengesaua tato změna vychází vstříc plavidlům z jižní části Japonska – z provincie Okinawa. Tamní rybáři totiž využívají vody u Palau po generace. „Jsme blízko Japonska a chceme s nimi mít dobré vztahy, kdekoliv to jen jde,“ uvedl prezident.

Podle ministra přírodních zdrojů Umiicha Sengenbaua tyto změny zákonů nijak nesníží hodnotu rezervace. „Japonsko samo přišlo a podpořilo ten dodatek, je to pro Japonsko výhodné. Ale i my jsme chtěli pro Palau něco udělat, mít průmysl, který je udržitelný,“ prohlásil.

Jaký dopad bude mít na tamní přírodu úprava zákona, zatím není jasné. Nezisková organizace Pew Bertarelli Ocean Legacy, jejíž experti se podíleli na původní legislativě, novou verzi zkoumá. „Stále pracujeme na analýze těchto zákonů, ale pokračujeme v aktivní podpoře Palau jako světového lídra v ochraně oceánů,“ uvedla manažerka organizace Ashleigh Cirilla. 

Ostrovní země vytvořila první rezervaci pro žraloky už v roce 2009 a od příštího roku přijde s další iniciativou – zakáže opalovací krémy, které podle posledních výzkumů poškozují citlivé korálové útesy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...