Kouř marihuany lidé znali už před 2500 lety. Dokládá to objev z čínského pohřebiště

Na starověkém pohřebišti v horách západní Číny se našly nejstarší pozůstatky po kouření marihuany. Jedná se o spálené kusy dřevěné nádoby, které byly nalezené na 2500 let starém pohřebišti Jirzankal v pohoří Pamír.

Na počátku objevu byla práce čínských archeologů. Ti analyzovali zbytky deseti dřevěných nádob, které vydaly odkryvy v oblasti pohřebiště Jirzankal nedaleko dnešního Tádžikistánu. Čínští experti věřili, že předměty měly rituální roli, a doufali, že ji přiblíží chemický rozbor.

K identifikaci nádob nakonec posloužila chromatografie, vědecká metoda schopná odhalit sebemenší zbytky chemikálií. Právě s její pomocí nechal (tentokrát už mezinárodní) vědecký tým prozkoumat oškrábané kousky ze všech nádob i z několika nalezených kamenů. 

„K naší radosti jsme identifikovali biologické stopy po marihuaně, a to zejména chemikálie spojené s psychoaktivními vlastnostmi této látky,“ uvedli čínští experti, v jejichž laboratoři tato část výzkumu probíhala.

Konkrétně se jednalo o kanabinol, látku vznikající postupnou degradací THC za přístupu kyslíku – psychoaktivní účinky této látky jsou podobné jako u známější THC, ale pro jejich dosažení je potřeba většího množství drogy.

Vykuřovadla se silným efektem

Předměty podle archeologů sloužily jako vykuřovadla, tedy nádoby, do kterých se umístily ohněm rozžhavené kameny a přikryly marihuanou. Z ní se působením tepla uvolňoval dým obsahující psychoaktivní látky, a pokud byl pohřební rituál doprovázený hudbou, mohlo se truchlícím zdát, že komunikují s přírodou, duchy, božstvy nebo zesnulými blízkými. Efekt ale musel být rozhodně silný, věří vědci.

Archeologové našli pozůstatky po marihuaně už na starověkých lokalitách ve střední Asii, ale aktuální nález je výjimečný jak dobře zachovaným vykuřovadlem, tak i tím, že se jednalo o marihuanu s vysokým množstvím THC. Unikátní je i způsob použití: ostatní starověké nálezy doposud ukazovaly, že se tehdy marihuana jedla, nikoliv vdechovala.

„Dlouhou dobu se diskutovalo o původu kouření marihuany; existuje totiž mnoho spekulativních tvrzení o jejím starověkém užívání,“ komentoval výsledky Robert Spengler z Institutu Maxe Plancka pro deník Guardian. „Tato studie nám ale poskytla první jednoznačný důkaz jak pro existenci marihuany s velkým obsahem THC, tak i pro fakt, že se spalovala pro narkotické účinky,“ dodal autor výzkumu.

Podle výzkumníků navíc vysoký objem THC dokazuje, že si lidé tyto rostliny úmyslně a pečlivě vybírali. Není ale úplně jasné, zda se to dělo v přírodě, anebo jestli je pro tyto vlastnosti přímo pěstovali.

Podivné okolnosti

Poblíž těchto vykuřovadel a černých kamenů archeologové vykopali také dřevěné podnosy a mísy, skleněné korálky, kousky hedvábí a také čínskou harfu, hudební nástroj spojený v této části světa s pohřebními rituály.

Naopak zatím nebyly detailně prozkoumané lidské kostry z pohřebiště; dosavadní výzkum ale ukazuje, že některá těla měla proražené lebky a jiní lidé zemřeli na bodné a sečné rány. To zvyšuje pravděpodobnost, že přinejmenším někteří z těchto lidí byli úmyslně obětováni.
Vědci popsali svůj výzkum v odborném žurnálu Science Advances.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 33 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...