Kvůli spaní u televize nebo při světle může ženám hrozit obezita, varuje výzkum

„Ženy, dejte si pozor – spánek při běžící televizi nebo svítících světlech může mít dopad na tloustnutí.“ To je jeden ze závěrů rozsáhlého výzkumu na téměř 44 tisících ženách, který vznikl ve Spojených státech amerických.

„Pokud vypnete světla, než jdete spát, může to být užitečné pro snížení pravděpodobnosti, že přiberete a budete mít nadváhu nebo se dokonce stanete obézními,“ popsal hlavní autor studie Yong-Moon Mark Park.

Jeho výzkum sice přímo netvrdí, že spánek s rozsvícenými světly způsobuje tloustnutí, ale naznačuje, že oba fenomény by mohly být propojené. Studie vyšla v odborném časopise JAMA Internal Medicine.

Světlo vede k horšímu a kratšímu spánku

Podle Parka má vystavení umělému světlu v noci negativní dopad na množství hormonu melatoninu a tím narušuje přirozený spánkový cyklus. „A také by mohlo narušovat hladiny stresových hormonů a mít vliv i na další metabolické procesy způsoby, jež přispívají ke zvyšování hmotnosti,“ uvedl vědec.

Navíc rozsvícené světlo nebo obrazovka se obecně projevují horší kvalitou spánku a také jeho kratší dobou. A kratší nebo horší spánek může vést k pocitům únavy, které člověku brání, aby cvičil nebo se věnoval jiným tělesným aktivitám, jež pomáhají hmotnost snižovat, domnívá se Park na základě svého výzkumu.

Vědec vycházel z údajů od necelých 44 tisíc žen ve věku mezi 35 až 74 lety. Nepracovaly na směny, nebyly těhotné, ani netrpěly žádnými jinými vnějšími okolnostmi, které by jim bránily v normálním spánku.

Ty, které spaly při nějakém druhu rozsvíceného světla, měly o 17 procent vyšší pravděpodobnost, že naberou v průběhu pěti let více než pět kilogramů. Podle Parka měla na množství nabraných kil dopad také intenzita umělého osvětlení. „Například používání slabé noční lampičky nebylo spojené s příbytkem hmotnosti, ale ženy spící u silného světla nebo u televize už nabíraly hmotnost výrazně,“ popsal.

Zajímavé ale bylo, že tyto výsledky se nezměnily, ani když vědci do studie zahrnuli stravu a tělesnou aktivitu žen – to naznačuje (ale zatím zcela nepotvrzuje), že mezi nedostatkem spánku a tloustnutím může existovat vztah.

Příčina a následek

Je jisté, že také u této studie platí klasická vědecká zásada „korelace neimplikuje kauzalitu“. Tedy, že přestože spolu dva jevy souvisí, nelze z toho vyvozovat, že jeden je příčinou a druhý následkem. Současně to ale neznamená, že by taková kauzalita byla vyloučená, jen není pouhou korelací prokázána. 

Korelace a kauzalita
Zdroj: Rcragun/ WIkimedia Commons

Je stále možné, že závislost na nočním svícení může být projevem mnoha dalších faktorů, které jsou přímou příčinou tloustnutí – mohlo by se jednat například o osamělost, úzkost nebo nějaké formy sociálních fobií.

I tak by se ale noční svícení mohlo stát lakmusovým papírkem, pomocí něhož by vědci po těchto hlubších skrytých příčinách tloustnutí mohli účinněji pátrat. Doktor Park by tedy ve výzkumu mohl pokračovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 3 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 19 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...