5G sítě ohrožují naši schopnost předpovídat počasí, varují meteorologové

Zavedení 5G sítí by mohlo výrazně zhoršit kvalitu meteorologických předpovědí, varuje studie v prestižním časopise Nature. Vědci totiž nebudou schopni odlišit signály těchto sítí od dat o srážkách a vlhkosti.

Meteorologové po celém světě se obávají, že příchod 5G sítí bude mít negativní dopad na jemné satelitní přístroje, které se využívají pro předpovídání změn v zemské atmosféře. Důsledky by mohly být vážné: zhoršené možnosti předvídání počasí, neschopnost varovat před silnými bouřemi – a tedy i ztráty na lidských životech a majetku.

„Způsob, jakým se 5G sítě zavádějí, vážně ohrožuje naši schopnost předvídat velké bouře,“ varoval v deníku Guardian meteorolog Tony McNally z European Centre for Medium-Range Weather Forecasts. „V důsedku by to mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Jsme tím velmi zneklidnění.“

Problémové frekvence

Problém podle studie v časopise Nature spočívá v tom, že rádiové frekvence, které budou nové 5G sítě využívat, můžou zřejmě rušit přístroje umístěné na satelitech, jež jsou jádrem moderní meteorologie.

Typickým příkladem je podle vědců frekvence 23,8 GHz. Vodní pára na této specifické přirozené vlnové délce vydává slabý signál – a právě tato data měří a monitorují meteorologické satelity. Z nich pak odvozují a předvídají, jestli se v dané oblasti může objevit riziko bouřky nebo jiný meteorologický extrém.

„Tato data jsou pro naše předpovědi kriticky důležitá,“ varují meteorologové. „Jde o jedinečný přírodní zdroj; když ho ztratíme, tak se předpovědi počasí výrazně zhorší,“ dodávají. A přesně to hrozí, protože některé 5G sítě budou využívat velmi podobnou frekvenci, takže výsledný signál může být pro meteorologické přístroje v podstatě nerozlišitelný. Vědci tedy nebudou schopní určit, co je přirozený stav a co telefonická síť – jejich předpovědi pak nebudou dostatečně přesné. 

Situace je tak vážná, že ji vědci budou řešit ještě letos na velké mezinárodní konferenci v Egyptě.

K čemu jsou 5G sítě?

Mobilní sítě 5G budou proti stávající technologii LTE znamenat především výrazně větší rychlost datových přenosů. Ta by měla být v řádech Gbit/s, tedy až stonásobná. Sítě slibují také mnohem kratší odezvu a širší možnost využití pro tzv. internet věcí, tedy komunikaci zařízení mezi sebou bez účasti člověka. S využitím 5G se počítá například ve zdravotnictví, v autonomních dopravních systémech, v nasazování umělé inteligence nebo v rámci automatizovaného řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 9 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...