Myši se bez problémů přizpůsobí životu ve stavu beztíže, prokázal experiment na ISS

Výzkum založený na experimentech na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prokázal, že myši jsou schopné velmi dobře se přizpůsobit podmínkám v kosmu, konkrétně mikrogravitaci. Řada myší ale začala v průběhu výzkumu projevovat zvláštní chování spočívající v poletování podél stěny klece.

Pokus zjišťoval, jak se myši ve vesmíru chovají a jaký má pobyt v mikrogravitaci dopad na jejich zdraví.

Dvacítka myší tak byla vystavena podmínkám, které musí snášet i lidští astronauti – tedy téměř nulovou gravitaci, radiaci, nedostatek prostoru a pohybu. Z pozorování lidí se ví, že všechny tyto faktory mají negativní dopad na tělesné i duševní zdraví.

Astronautky s ocáskem

Všechny myši ve výzkumu byly samice, v době, kdy opouštěly Zemi, byly staré 16 až 32 týdnů. Na stanici se dostaly na palubě kosmické lodi Dragon patřící společnosti SpaceX. Na ISS strávily 17 až 37 dní. Celou dobu je v kleci pozorovaly kamery, současně na Zemi fungoval stejný pokus s kontrolní skupinou myší v běžné pozemské gravitaci.

Pozitivní bylo, že všechny myši tento experiment přežily, po návratu na Zemi byly zdravé a měly podobnou hmotnost jako myši z kontrolní skupiny.

Biologové podrobně zkoumali chování hlodavců. Pro přizpůsobení se mikrogravitaci myši potřebovaly jen velmi krátkou dobu. Začaly se chovat klidně a relativně normálně, tedy stejně jako na Zemi. Žraly, staraly se o sebe a hrály si. Svou klec pečlivě zkoumaly, využívaly všechny její kouty. A především fungovaly v normálním denním a nočním rytmu. Mladší myšky byly dokonce aktivnější než ty na Zemi.

Vědce překvapila především rychlost adaptace myší. K pohybu ve stavu beztíže dokázaly obratně využívat stěny i strop klece, zachytávaly se o ně tlapkami i ocasy.

Závodní myši

To nejzajímavější se začalo dít přibližně týden poté, co se myši na ISS dostaly. Týkalo se to jen těch nejmladších. Začaly běhat v kleci kolem dokola způsobem, který vědcům připomínal závody. Začínalo to vždy stejně – jedna myš se rozběhla kolem klece a ostatní ji brzy napodobily.

Výzkumníci z NASA zatím neví, jak si takové chování vysvětlit. Je možné, že šlo o takzvané abnormální repetitivní chování, tedy projev nudy, který je mnohdy vidět u zvířat v zoologických zahradách. Mohlo se ale jednat také o stres z nedostatku gravitace, který si myši kompenzují rychlým pohybem.

Hlodavci pomohou lidským astronautům

Výzkum, který proběhl na ISS už v roce 2014 a v polovině letošního dubna jej zveřejnil odborný časopis Scientific Reports, je zatím nejhlubší analýzou chování malých savců ve vesmíru. Podobných experimentů sice už proběhlo na palubě vesmírné stanice více, žádný se ale dosud nesoustředil přímo na chování myší.

Aktuální výzkum by měl vést k vylepšení podmínek pro astronauty. Zřejmě ne už na ISS, ale na dalších stanicích, které se budou v budoucnosti stavět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U Rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 10 mminutami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 39 mminutami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 3 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 4 hhodinami
Načítání...