Brněnští vědci chtějí zachránit české pivo. Hledají lepší geny ječmene odolné proti suchu

Nahrávám video
Lepší ječmen
Zdroj: ČT24

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pracují na čtyřletém projektu, jehož cílem je snížit dopady sucha na pěstování sladovnického ječmene, zachovat jeho vysokou kvalitu a potřebné výnosy pro výrobu piva. Cílem je získat genotypy vhodné pro další šlechtění, uvedl proděkan Agronomické fakulty Radim Cerkal.

K výrobě sladu se hodí nejvíce jarní ječmen, jeho pěstování je ale v Česku v důsledku změny klimatu a čím dál častějšího sucha problematické – podobné je to v dalších evropských zemích. Zemědělci proto čím dál častěji sejí ozimé plodiny, u kterých je větší šance, že díky zimní vláze přežijí sušší jaro. Ale ozimý ječmen nemá tak dobrou kvalitu požadovanou pro výrobu piva.

Řešení problému má přinést nový multidisciplinární přístup zahrnující genetiku, molekulární biologii a klasické metody hodnocení výchozích odrůd a linií za účelem tvorby nových kombinací.

„Chceme získat materiál k vyšlechtění odrůd schopných dosáhnout dobrých kvalitativních parametrů i ve stresových podmínkách. V případě ječmene jarního budeme hledat genotypy schopnější se vyrovnat se suchem. V případě ječmene ozimého pak ty se sladovnickou kvalitou, kterým rychlý vývoj na jaře v důsledku možnosti využití zimní vláhy poskytuje větší šanci uniknout suchu v době tvorby a zrání zrna,“ uvedl Cerkal.

Sucho je problém pro krajinu i člověka

Kromě snížení výnosu má sucho za následek i zvýšení obsahu dusíkatých látek. V Česku se problémy týkají hlavně sušších oblastí, tedy Hané, jižní Moravy a Polabí. Loňský rok byl nejen v Česku jedním z nejhorších roků pro produkci sladovnického ječmene, protože sucho bylo prakticky v celé Evropě.

Základními požadavky na sladovnický ječmen jsou vysoký podíl zrna s velikostí nad 2,5 milimetru, vysoká a vyrovnaná klíčivost, vysoký extrakt a aktivní hydrolytické enzymy, které následně zúročí sládci při výrobě piva.

Ječmen se z Česka vyváží nezpracovaný jen minimálně. Předloni sladovny vyvezly 237 tisíc tun sladu, přičemž sladovníci vyrobili celkem 546 tisíc tun sladu, k čemuž bylo zapotřebí osetí více než 160 tisíc hektarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 6 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 9 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 14 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...