Brněnští vědci chtějí zachránit české pivo. Hledají lepší geny ječmene odolné proti suchu

12 minut
Lepší ječmen
Zdroj: ČT24

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pracují na čtyřletém projektu, jehož cílem je snížit dopady sucha na pěstování sladovnického ječmene, zachovat jeho vysokou kvalitu a potřebné výnosy pro výrobu piva. Cílem je získat genotypy vhodné pro další šlechtění, uvedl proděkan Agronomické fakulty Radim Cerkal.

K výrobě sladu se hodí nejvíce jarní ječmen, jeho pěstování je ale v Česku v důsledku změny klimatu a čím dál častějšího sucha problematické – podobné je to v dalších evropských zemích. Zemědělci proto čím dál častěji sejí ozimé plodiny, u kterých je větší šance, že díky zimní vláze přežijí sušší jaro. Ale ozimý ječmen nemá tak dobrou kvalitu požadovanou pro výrobu piva.

Řešení problému má přinést nový multidisciplinární přístup zahrnující genetiku, molekulární biologii a klasické metody hodnocení výchozích odrůd a linií za účelem tvorby nových kombinací.

„Chceme získat materiál k vyšlechtění odrůd schopných dosáhnout dobrých kvalitativních parametrů i ve stresových podmínkách. V případě ječmene jarního budeme hledat genotypy schopnější se vyrovnat se suchem. V případě ječmene ozimého pak ty se sladovnickou kvalitou, kterým rychlý vývoj na jaře v důsledku možnosti využití zimní vláhy poskytuje větší šanci uniknout suchu v době tvorby a zrání zrna,“ uvedl Cerkal.

Sucho je problém pro krajinu i člověka

Kromě snížení výnosu má sucho za následek i zvýšení obsahu dusíkatých látek. V Česku se problémy týkají hlavně sušších oblastí, tedy Hané, jižní Moravy a Polabí. Loňský rok byl nejen v Česku jedním z nejhorších roků pro produkci sladovnického ječmene, protože sucho bylo prakticky v celé Evropě.

Základními požadavky na sladovnický ječmen jsou vysoký podíl zrna s velikostí nad 2,5 milimetru, vysoká a vyrovnaná klíčivost, vysoký extrakt a aktivní hydrolytické enzymy, které následně zúročí sládci při výrobě piva.

Ječmen se z Česka vyváží nezpracovaný jen minimálně. Předloni sladovny vyvezly 237 tisíc tun sladu, přičemž sladovníci vyrobili celkem 546 tisíc tun sladu, k čemuž bylo zapotřebí osetí více než 160 tisíc hektarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...