Slavná terakotová armáda nebyla chráněná proti rzi, odhalili vědci. Ubránila ji půda

Britští vědci vyvrátili teorii, že známá čínská terakotová armáda ze třetího století před naším letopočtem je prvním dokladem použití antikorozní ochrany. Proti rzi měly být podle dlouho platné teorie chráněny bronzové zbraně vojáků střežících hrobku císaře Čchin Š'-chuanga.

Vědci teď ale dokázali, že chrom na oštěpech, kopích a mečích je jen zbytkem ozdobného laku a uchoval se spíše díky dobrému složení půdy.

Archeologové, kteří v minulosti odhalovali terakotovou armádu, našli na zbraních stopy chromu a domnívali se, že zbrojíři prvního čínského císaře znali techniku chromování, tedy nanášení chromu na kovové předměty ve snaze zabránit jejich rezavění.

Podle studie, kterou nyní zveřejnil prestižní časopis Scientific Reports, se ale zbraně terakotových vojáků nedochovaly do dnešních dní v tak dobrém stavu díky tomu, že by na ně byl záměrně nanášen chrom. Zbytky tohoto kovu totiž pocházejí z laku, kterým byly ozdobeny jílce zbraní.

„Lak byl zjevně nechtěným zdrojem chromu na bronzu a nikoli prastarou antikorozní ochranou,“ uvedli vědci z univerzity v Cambridge pod vedením Marcose Martinóna-Torrese.

Kouzlo leží v půdě

Dobrý stav bronzových částí terakotových soch má podle britských vědců na svědomí spíše složení půdy, ve které se armáda ukrývala. Na rozkladný proces má vliv mimo jiné její kyselost či zásaditost, podíl v ní obsažených organických částí i míra, do jaké propouští vzduch.

Předpokládá se, že smyslem armády, která má podle odhadů na 8 tisíc bojovníků, bylo bránit císaře v posmrtném životě. Bronzové zbraně, jež měly sochy u sebe, byly plně funkční. Armádu objevili rolníci, kteří v roce 1974 hloubili studnu; v roce 1987 byl nález zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Císař Čchin Š'-chuang se stal prvním sjednotitelem Číny, když dokázal pokořit okolní království. V zemi rovněž zavedl jednotný psaný jazyk, jednotný systém měr i měnu a také jednotný právní řád a daňový systém. Dal rovněž vybudovat rozsáhlou dopravní infrastrukturu, především důmyslný systém cest a kanálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...