„Odsuzují své psy k smrti.“ Odpírači očkování se zaměřili i na domácí zvířata

Deník Guardian přinesl rozhovor s australským veterinářem Samem Kovacem. Expert v něm upozornil na stále větší množství lidí, kteří se ho při očkování domácích mazlíčků ptají, jestli se pak jejich zvířata nestanou autisty.

„Je to naprosto šílené. Samozřejmě jsem občas takové otázky zaslechl i v minulých letech, ale během posledních týdnů to slýchám neustále,“ postěžoval si Kovac pro Guardian Australia. „Většinou lidé s mými argumenty nemají problém, když jim vysvětlím, jak to je, a ukážu jim statistiky. Ale mám také klienty, kteří hystericky odejdou s tím, že rozhodně svého psa nebudou očkovat, protože to způsobuje autoimunní nemoci nebo autismus,“ dodal.

Podle Kovace se problém neustále zhoršuje, napsal o tom dokonce rozsáhlý text pro deník Sydney Daily Telegraph. Uvádí v něm, že si myslí, že by odpůrci očkování neměli vůbec mít právo chovat domácí zvířata, jsou-li ochotní vystavit své mazlíčky tak nebezpečným chorobám, jako je například parvoviróza psů. „V podstatě odsuzují své psy k smrti působením jednoho z nejděsivějších a nejhorších virů, jaké si jen dokážete představit.“

Zvěrolékař se domnívá, že pokud by podobně hrůzná, nakažlivá a smrtící choroba jako parvoviróza existovala také u lidí, asi by se odpůrců očkování našlo mnohem méně než nyní.

Očkování nezpůsobuje autismus

Někteří rodiče malých dětí se obávají, že jejich potomci dostanou po očkování autismus – nic takového se však během řady výzkumů neprokázalo. Zcela stejná situace je také u psů, ani tam neexistuje jediný důkaz, že by autismus mohl být způsobovaný vakcínami. Už jen proto, že psi autismem vůbec netrpí: „Rozhodně nejsou žádné zaznamenané případy toho, že by nějaké zvíře tímto stavem trpělo,“ říká Kovac. Navíc ani neexistují žádné testy, které by u zvířat byly schopné tyto nemoci diagnostikovat.

Existuje však velké množství důkazů o tom, jak funguje protiočkovací hnutí, a to jak ve spojení s populismem, tak s fenoménem fake news. Například rozsáhlý výzkum vědců z Univerzity George Washingtona v USA prokázal, že dezinformace o očkování šíří přinejmenším na internetu roboti a ruští trollové. Vakcínám se věnují až padesátkrát častěji než průměrní uživatelé Twitteru.

Lži o očkování šíří roboti a trollové

Studie odhalila řadu účtů, u nichž je potvrzené, že patřily ruským trollům, kteří také zasahovali do amerických voleb. Další účty šířící zmatek v očkování byly automatizované marketingové a malwarové programy.

Pozoruhodný je přitom podle vědců způsob, jakým fungovaly účty ruských trollů: ty tweetovaly jak argumenty pro očkování, tak i proti němu – vše ale ve zpolitizovaném kontextu. „Tito trollové, zdá se, využívají očkování jako klín, pomocí kterého vnášejí do americké společnosti rozpory,“ uvedl profesor počítačových věd Mark Drezde, který se na studii podílel. „Tím, že hrají na obě strany, narušují veřejnou důvěru v očkování, čímž nás všechny vystavují riziku nakažlivých chorob. Viry nerespektují hranice států,“ varoval.

Očkování zachrání přes dva miliony lidí ročně

Odpor k vakcínám je hrozbou také podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která letos tento fenomén zařadila mezi desítku největších zdravotnických rizik na světě. „Přestože na řadu smrtelně nebezpečných chorob existují očkování, stále rostoucí počet lidí po celém světě vakcíny z nejrůznějších příčin odmítá. Přitom očkování je jedním z nejúčinnějších a cenově nejvýhodnějších způsobů, jak předcházet nemocem,“ uvedla WHO v lednové zprávě.

Podle WHO zabrání očkování ročně přibližně dvěma až třem milionům úmrtí ročně, a pokud by se podařilo lépe proočkovat celosvětovou populaci, tak by to zachránilo dalších 1,5 milionu lidí. 

Na řadě jsou psi i koně

Guardian oslovil socioložku Naomi Smithovou z Federation University in Victoria. Ta se věnovala výzkumu protiočkovacího hnutí na sociálních sítích a věří, že jeho rozvoj je s těmito sítěmi jednoznačně provázaný. Zatím na nich nenarazila na diskuse o odmítání očkování zvířat, ale poté co vyšla série článků v australských médiích, našla potvrzení u řady zvěrolékařů, které oslovila.

„V našich datech se to ještě neobjevilo, ale rozhodně je to něco, o čem jsem už slyšela, protože mi o tom lidé řekli,“ uvedla. Nejvíce ji znepokojil e-mail veterináře z Queenslandu, který se specializuje na léčbu koní. Uváděl v něm, že se setkává se stále silnějším odporem při očkování proti viru hendra. 

Ten se objevil teprve roku 1994 na předměstí Brisbane, onemocnělo jím čtrnáct dostihových koní, od nich se nakazil jejich trenér, který pak na nemoc zemřel. V tomto případě je pravdou, že očkování proti němu má kritiků více, nicméně Australská asociace veterinářů tvrdí, že odpor proti očkování vychází jen z ničím nepodložené víry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 2 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 2 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 6 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026
Načítání...