U Itálie objevili jedinečný korálový útes. Vydržel v moři, kde ostatní koráli vymřeli

Přírodovědci objevili v moři nedaleko italského města Monopoli neznámý korálový útes. V moderní době je to první korálový útes, který byl v italských vodách nalezen. Navíc je velmi neobvyklý.

Útes je velký nejméně 2,5 kilometru. Pozornosti běžných lidí i vědců unikal především díky svému nenápadnému zbarvení. Jedná se totiž o útes, který se nachází mnohem hlouběji, než se normálně korálové útesy vyskytují.

Jedná se o takzvané mezofotické útesy, které se nacházejí v hloubce asi 35 až 50 metrů pod hladinou. Kvůli tomu jsou vystaveny menšímu množství světla. Tento typ korálů je značně výjimečný – pro korály je strategie přežívání na takovém místě dost riziková. Nedostatek světla a energie z něj vedou k tomu, že mají méně zdrojů. Jenže jsou současně vystaveny menším rizikům, proto se jim tato evoluční hra může vyplatit.

„V průběhu 90. let jsem pracoval jako mořský biolog na Maledivách. Ale nikdy bych nevěřil, že najdu korálový útes o třicet let později na dohled od svého domu,“ řekl hlavní autor výzkumu Giuseppe Corriero.

Korálový útes u Itálie
Zdroj: Scientific Reports

Korály ve Středozemním moři

Středozemní moře bývalo v minulosti plné korálových útesů, ale drtivá většina jich už vymřela. Podle vědců by se ale v budoucnu mohlo podařit najít podobné, jako ty z okolí Monopoli. Tedy korály nenápadné, nebarevné a na první pohled ničím nepřipomínající nádheru z Rudého moře nebo australského Velkého bariérového útesu.

Jsou totiž tvořené takzvanými šestičetními korály, které jsou schopné žít ve značných hloubkách, ale nepotřebují symbiotické řasy. Proto jsou méně výrazné, netvoří kolonie a jsou vizuálně nenápadné.

Přírodovědci už rozpoznali i oba druhy, které tvoří základ tohoto korálového útesu. Jedná se o astrangii americkou a korál Polycyathus mullerae, který zatím nemá české jméno, byl totiž popsán až v druhé polovině 20. století. Ani jeden z nich normálně takové útesy, jako je ten italský, netvoří.

Popsaný útes je velmi silný, v některých místech má přes dva metry. Pro svou jedinečnost se stal úžasným místem, které už začali studovat mořští biologové. Ti by se rádi potápěli k útesu mnohem intenzivněji, aby detailně popsali jeho ekologii a také aby zjistili, zda není v ohrožení. Doufají také v další objevy, které tam na ně zřejmě čekají. 

Výzkum je důležitý především kvůli globálnímu ohrožení korálů probíhající klimatickou změnou. Zejména u Austrálie znamená pro korály oteplování problém: jsou-li dlouhodobě vystaveni vyšším teplotám, blednou a následně odumírají. Neznámá kolonie korálů, která se dokázala přizpůsobit změnám, jež ostatní korály zničily, je proto velmi důležitá – může pomoci s pochopením mechanismů, jimiž se korálové útesy adaptují.

Informace o výzkumu vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
včera v 12:30

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
včera v 10:03

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
včera v 09:27

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00
Načítání...