U Itálie objevili jedinečný korálový útes. Vydržel v moři, kde ostatní koráli vymřeli

Přírodovědci objevili v moři nedaleko italského města Monopoli neznámý korálový útes. V moderní době je to první korálový útes, který byl v italských vodách nalezen. Navíc je velmi neobvyklý.

Útes je velký nejméně 2,5 kilometru. Pozornosti běžných lidí i vědců unikal především díky svému nenápadnému zbarvení. Jedná se totiž o útes, který se nachází mnohem hlouběji, než se normálně korálové útesy vyskytují.

Jedná se o takzvané mezofotické útesy, které se nacházejí v hloubce asi 35 až 50 metrů pod hladinou. Kvůli tomu jsou vystaveny menšímu množství světla. Tento typ korálů je značně výjimečný – pro korály je strategie přežívání na takovém místě dost riziková. Nedostatek světla a energie z něj vedou k tomu, že mají méně zdrojů. Jenže jsou současně vystaveny menším rizikům, proto se jim tato evoluční hra může vyplatit.

„V průběhu 90. let jsem pracoval jako mořský biolog na Maledivách. Ale nikdy bych nevěřil, že najdu korálový útes o třicet let později na dohled od svého domu,“ řekl hlavní autor výzkumu Giuseppe Corriero.

Korálový útes u Itálie
Zdroj: Scientific Reports

Korály ve Středozemním moři

Středozemní moře bývalo v minulosti plné korálových útesů, ale drtivá většina jich už vymřela. Podle vědců by se ale v budoucnu mohlo podařit najít podobné, jako ty z okolí Monopoli. Tedy korály nenápadné, nebarevné a na první pohled ničím nepřipomínající nádheru z Rudého moře nebo australského Velkého bariérového útesu.

Jsou totiž tvořené takzvanými šestičetními korály, které jsou schopné žít ve značných hloubkách, ale nepotřebují symbiotické řasy. Proto jsou méně výrazné, netvoří kolonie a jsou vizuálně nenápadné.

Přírodovědci už rozpoznali i oba druhy, které tvoří základ tohoto korálového útesu. Jedná se o astrangii americkou a korál Polycyathus mullerae, který zatím nemá české jméno, byl totiž popsán až v druhé polovině 20. století. Ani jeden z nich normálně takové útesy, jako je ten italský, netvoří.

Popsaný útes je velmi silný, v některých místech má přes dva metry. Pro svou jedinečnost se stal úžasným místem, které už začali studovat mořští biologové. Ti by se rádi potápěli k útesu mnohem intenzivněji, aby detailně popsali jeho ekologii a také aby zjistili, zda není v ohrožení. Doufají také v další objevy, které tam na ně zřejmě čekají. 

Výzkum je důležitý především kvůli globálnímu ohrožení korálů probíhající klimatickou změnou. Zejména u Austrálie znamená pro korály oteplování problém: jsou-li dlouhodobě vystaveni vyšším teplotám, blednou a následně odumírají. Neznámá kolonie korálů, která se dokázala přizpůsobit změnám, jež ostatní korály zničily, je proto velmi důležitá – může pomoci s pochopením mechanismů, jimiž se korálové útesy adaptují.

Informace o výzkumu vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 16 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 17 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 20 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 22 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...