Hlas Čechů bude znít z Marsu. Nahrávku může poslat každý

Obyvatelé Česka mají poprvé možnost, aby jejich hlas zazněl z Marsu. Nabízí jim to projekt Telefonát z Marsu, který využije cestu evropské mise ExoMars k rudé planetě. Svůj vzkaz mohou lidé nahrát přímo na webu.

Asi každý zná slova astronauta Neila Armstronga, pronesená před 50 lety během prvního výstupu na povrch Měsíce. Češi teď mají možnost vžít se do jeho role a stát se jedněmi z prvních lidí, jejichž hlas zazní z povrchu Marsu. Je to poprvé, kdy vědci veřejnosti dávají možnost ovlivnit podobu prvního hlasového vzkazu odvysílaného z jiné planety.

Zvukový vzkaz vhodný k odvysílání z Marsu nesmí přesahovat 30 sekund. Může jít o jakoukoliv zvukovou nahrávku od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky.

„Autor nahrávky by ale měl myslet na to, že pořadatelé k cestě na Mars vyberou 11 nejzajímavějších zvukových poselství, z nichž jedno odvysíláme z Marsu na Zemi. Přednost budou mít originální autorské nahrávky, mající platnost pro současný svět či lidstvo,“ uvádí oddělení kosmické fyziky Akademie věd.

Nahrávku mohou autoři doprovodit krátkým vzkazem, ve kterém vysvětlí, proč by právě jejich dílo mělo na rudou planetu letět. Šanci tak má i pouhý zvuk, nesoucí silný příběh.

Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů kilometrů. Autoři vybraných nahrávek a jedné odvysílané nahrávky dostanou od pořadatelů potvrzení o tom, že se stali důležitou součástí výzkumu Marsu.

Nahrávky lze zaslat kdykoliv mezi 20. březnem a 20. dubnem 2019 prostřednictvím formuláře na stránce mars.vesmir.cz. Formulář i všechny doprovodné informace jsou pro autory připraveny v šesti jazykových mutacích – angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, ruštině a jazyku pořadatele projektu, češtině.

Kdo ponese český hlas k Marsu

Nosičem, který na Mars vzkazy dopraví, bude evropská sonda ExoMars 2020, vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos. ExoMars vynese do vesmíru ruská raketa Proton-M v červenci 2020. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021. Projekt ExoMars na povrch rudé planety dopraví první evropské robotické vozítko, pojmenované po významné anglické vědkyni Rosalind Franklinové, která popsala strukturu DNA.

Přistávací platforma, která na Mars dopraví robotické vozidlo, obsahuje také modul, navržený a postavený týmem českých vědců a techniků vedený profesorem Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.

Jejich modul bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, ale možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

Součástí zmíněného modulu je paměť, kterou budou vědci používat především k ukládání naměřených dat z Marsu před jejich odesláním na Zemi. Zvukové nahrávky, získané v projektu Telefonát z Marsu, použijí vědci jako testovací data k ověření, že přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá signály v měřeném pásmu.

Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti. Vysílání se tak stane důležitou součástí vědeckého projektu, protože vědci z případných rozdílů poznají kvalitu spojení i funkčnost vysílací aparatury na povrchu Marsu.

Projekt Telefonát z Marsu vznikl díky spolupráci českých vědců s českým přírodovědeckým časopisem Vesmír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 3 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 5 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 23 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...