Rozsáhlý výzkum přírodovědců ze skotské Herriot-Watt University se pokusil popsat, jak se budou v dalších desetiletích vyvíjet africké savany. Vědci varují, že až 33 procent druhů rostlin může kvůli změnám klimatu vyhynout.
Afrika může do konce století přijít o třetinu druhů rostlin, varuje výzkum
Američtí akademici prozkoumali množství zkamenělin rostlin z minulosti afrických savan. Na základě tohoto výzkumu zkusili předpovědět, jak se bude toto prostředí vyvíjet v době klimatické změny, na níž se podílí člověk. Varují, že ze 23 tisíc existujících druhů rostlin by jich v dalších desetiletích mohlo vyhynout kolem osmi tisíc. To znamená, že by Afrika mohla přijít o třetinu své biodiverzity.
Současně autoři varují, že během dalších sto let by tyto změny mohly být horší než cokoliv, co Afriku potkalo za posledních 15 tisíc let. Biologové zkoumali, jak se snižovala biodiverzita v době poslední silné globální změny klimatu – tedy před asi 10 až 18 tisíci roky, když došlo k ústupu ledu z velké části planety. Popsali, že tehdy rostliny vymíraly především kvůli zvýšení úrovně oxidu uhličitého v atmosféře.
Větší množství CO2 totiž tehdy mělo negativní dopad na více specializované rostliny – ty zanikaly na úkor univerzálnějších rostlin, jako jsou například dnešní trávy. Specializované rostliny tehdy nedokázaly tak rychle najít vhodná místa, kde by mohly přežívat, zatímco univerzálnější to uměly – dokázaly se uchytit v různorodějších podmínkách.
Když je uhlíku příliš
Jeden z autorů práce Dr. Clayton Magill vysvětlil, že k analýze použili zkameněliny, které obsahují stopy rostlinných olejů. Podle nich pak vystopovali množství i pohyb rostlin v pravěké i moderní krajině. Tyto látky totiž v sobě nesou důležité informace o tom, v jakém prostředí rostliny existovaly. Odrážejí množství uhlíku v atmosféře na atomární úrovni. „Našli jsme v množství uhlíku rozdíly, které ukazují, jak se měnila různorodost rostlin,“ přiblížil Magill.
Změny, které zřejmě nastanou, vysvětluje Magill takto: „Naše práce informuje o potenciálně katastrofickém výhledu v této části Afriky a také o faktu, jak velký bude rozsah biodiverzity v subsaharských oblastech, jako jsou například africké savany.“ Podle Magilla by měla být tato práce důvodem ke znepokojení zejména pro následující generace: „Různorodost rostlin je důležitá i pro lidské blaho. Další generace by se měly velmi opatrně starat o ekosystémy, aby už jejich diverzita dále neklesala,“ poznamenal.
Biologická diverzita je podle ekologů důležitým zdrojem pro stabilitu ekosystémů. Bohaté ekosystémy jsou méně náchylné vůči vnějším ohrožením nebo chorobám a dalším hrozbám.