Čínští vědci používali ve výzkumu orgány vězňů. Prestižní časopisy by měly jejich studie vymazat

Přes čtyři stovky čínských studií o transplantacích orgánů vzniklo neetickým způsobem, upozornili australští experti. Zkoumané orgány měly být odebrány čínských vězňům, aniž by s tím souhlasili. Australská práce je první svého druhu, která na tento etický problém upozornila. Její autoři žádají, aby byly sporné čínské články stažené z odborných časopisů, ve kterých vyšly.

Podle Australanů se jedná o selhání především anglicky psaných odborných lékařských časopisů, které stati zveřejnily. Časopisy měly porušit mezinárodně platné etické standardy, které zaručují, aby dárci orgánů poskytovali souhlas s transplantací.

Podle hlavní autorky této analýzy Wendy Rogersové jsou časopisy, vědci i kliničtí lékaři, kteří čínské studie využili, spoluviníky používání barbarských metod v získávání orgánů. „Není tu žádný opravdový tlak od vědeckých autorit na Čínu, aby změnila svůj výzkum na transparentnější,“ uvedla Rogersová pro britský deník Guardian. „Každý jen opakuje, že to není jeho záležitost. Mlčení světa k těmto barbarským praktikám musí skončit,“ vyzývá expertka na vědeckou etiku.

Dlouholetý problém

Tato práce není první, která upozorňuje na problematické čínské transplantace. Například zpráva z roku 2016 popsala značné rozdíly mezi oficiálními údaji o transplantacích od čínských úřadů a těmi, které uvádějí samotné nemocnice. Zatímco vláda hovoří o přibližně deseti tisících transplantacích ročně, samotná lékařská zařízení reportují o šesti až desetinásobném množství. Zpráva australských vědců teď přišla i s důkazy, že rozdíl je způsoben právě orgány popravených nebo zemřelých vězňů.

Profesorka Rogersová a její tým prostudovali všechny anglicky psané vědecké studie o transplantacích, které vznikly v letech 2000–2017. Našli jich celkem 445, které se věnovaly 85 477 transplantacím. Jenže 99 procent těchto prací neuvedlo, jestli dárci orgánů dali dobrovolný souhlas s použitím jejich orgánů. A všech 19 studií, které tento souhlas uvedený měly, vzniklo před rokem 2010, kdy ještě v Číně neexistoval dobrovolnický dárcovský program.

Selhali vědci i časopisy

Vědce k vytvoření této studie vedl případ z roku 2017, kdy prestižní lékařský časopis Liver International muset stáhnout studii čínských vědců, kteří zkoumali výsledky 564 transplantací jater. Experti ale prokázali, že pro nemocnice bylo nemožné získat takové množství orgánů jen od dobrovolných dárců, kterých v tu dobu bylo v Číně jen minimální množství. Ti mohli poskytnout jen asi třetinu darovaných orgánů, zbytek jich tedy musel pocházet z neznámých zdrojů, s největší pravděpodobností od vězňů.

Podle Rogersové ale podobné články vycházely i v časopisech Journal of American Transplantation a Journal of the The Transplantation Society, které mají přísná pravidla, jež by takovým neetickým praktikám měly zabránit. Journal of the The Transplantation Society dokonce od roku 2016 otevřeně deklaruje, že žádné takové texty nevytiskne. Přesto se to stalo.

K problému čínských transplantací se vyjádřila i Evropská unie: v roce 2017 schválil Evropský parlament deklaraci, ve které odsoudil odebírání orgánů od vězňů a vyzval Čínu, aby s tímto zvykem přestala.

Čína se sice už roku 2015 zavázala, že přestane využívat orgány vězňů, ale od té doby nebyl schválený žádný zákon, který by tuto praktiku reálně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 34 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 40 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 19 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.