Polovina oceánů do konce století změní barvu, předpovídají vědci

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

To, že oceán lidé vidí jako zelený nebo modrý, způsobuje jednoduchý efekt: sluneční světlo vzájemně působí s molekulami vody a vším, co v oceánu žije. Čím víc je přitom ve vodě fytoplanktonu, tím je pro lidský zrak zelenější.

  • Jedná se o planktonní společenstvo jednobuněčných fotosyntetizujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice a někteří fotosyntetizující prvoci.
  • Zdroj: Wikipedie

Fytoplankton má přitom v oceánech velmi důležitou roli. Přeměňuje světlo na chemickou energii, pohlcuje oxid uhličitý a je spodním článkem tamního potravního řetězce. 

Už dřívější výzkumy ukázaly, že globální oteplování povede ke snížení množství těchto mikroorganismů v některých oblastech.

Nová studie vytvořila model, jak by se změna klimatu mohla v příštích desetiletích projevit na barvě oceánů. Konkrétně se vědci zaměřili na to, co se stane, pokud průměrná teplota oceánů do konce 21. století vzroste o tři stupně Celsia.  

„Přišli jsme na to, že barva oceánu se změní. Pravděpodobně ta změna nebude natolik veliká, abychom ji viděli očima. Některé senzory ale budou schopné rozeznat, že k ní došlo,“ řekla BBC hlavní autorka studie Stephanie Dutkiewiczová z Massachusetts Institute of Technology. „Bude to pravděpodobně jeden z prvních varovných znaků, že jsme změnili ekologii oceánu,“ uvedla.

Množství fytoplanktonu ve vodě závisí na tom, kolik slunečního světla, oxidu uhličitého a živin je okolo. Změna klimatu má dopady na podobu oceánských proudů, to znamená, že v některých oblastech bude mít fytoplankton v jejím důsledku méně živin, a proto ho ubyde.

Podle závěrů studie tak kvůli úbytku fytoplanktonu nejvíc zmodrají vody v subtropických oblastech, píše server CNN. V regionech, kde je mnoho živin – jako je Jižní oceán nebo části severního Atlantiku, bude přitom fytoplanktonu přibývat. Tyto chladné oblasti se totiž spolu se změnou klimatu oteplují a tamní vody tak budou v příštích dekádách zelenější.  

Tento jev by podle vědců měl nastat poměrně brzy. „Na konci 21. prvního století bude výrazný rozdíl znatelný u 50 procent oceánu,“ uvedla Dutkiewiczová s tím, že se jedná o negativní změnu. „Určitě bude mít dopad na zbytek potravního řetězce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 17 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...