Polovina oceánů do konce století změní barvu, předpovídají vědci

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

To, že oceán lidé vidí jako zelený nebo modrý, způsobuje jednoduchý efekt: sluneční světlo vzájemně působí s molekulami vody a vším, co v oceánu žije. Čím víc je přitom ve vodě fytoplanktonu, tím je pro lidský zrak zelenější.

  • Jedná se o planktonní společenstvo jednobuněčných fotosyntetizujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice a někteří fotosyntetizující prvoci.
  • Zdroj: Wikipedie

Fytoplankton má přitom v oceánech velmi důležitou roli. Přeměňuje světlo na chemickou energii, pohlcuje oxid uhličitý a je spodním článkem tamního potravního řetězce. 

Už dřívější výzkumy ukázaly, že globální oteplování povede ke snížení množství těchto mikroorganismů v některých oblastech.

Nová studie vytvořila model, jak by se změna klimatu mohla v příštích desetiletích projevit na barvě oceánů. Konkrétně se vědci zaměřili na to, co se stane, pokud průměrná teplota oceánů do konce 21. století vzroste o tři stupně Celsia.  

„Přišli jsme na to, že barva oceánu se změní. Pravděpodobně ta změna nebude natolik veliká, abychom ji viděli očima. Některé senzory ale budou schopné rozeznat, že k ní došlo,“ řekla BBC hlavní autorka studie Stephanie Dutkiewiczová z Massachusetts Institute of Technology. „Bude to pravděpodobně jeden z prvních varovných znaků, že jsme změnili ekologii oceánu,“ uvedla.

Množství fytoplanktonu ve vodě závisí na tom, kolik slunečního světla, oxidu uhličitého a živin je okolo. Změna klimatu má dopady na podobu oceánských proudů, to znamená, že v některých oblastech bude mít fytoplankton v jejím důsledku méně živin, a proto ho ubyde.

Podle závěrů studie tak kvůli úbytku fytoplanktonu nejvíc zmodrají vody v subtropických oblastech, píše server CNN. V regionech, kde je mnoho živin – jako je Jižní oceán nebo části severního Atlantiku, bude přitom fytoplanktonu přibývat. Tyto chladné oblasti se totiž spolu se změnou klimatu oteplují a tamní vody tak budou v příštích dekádách zelenější.  

Tento jev by podle vědců měl nastat poměrně brzy. „Na konci 21. prvního století bude výrazný rozdíl znatelný u 50 procent oceánu,“ uvedla Dutkiewiczová s tím, že se jedná o negativní změnu. „Určitě bude mít dopad na zbytek potravního řetězce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 17 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 23 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...