Polovina oceánů do konce století změní barvu, předpovídají vědci

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

To, že oceán lidé vidí jako zelený nebo modrý, způsobuje jednoduchý efekt: sluneční světlo vzájemně působí s molekulami vody a vším, co v oceánu žije. Čím víc je přitom ve vodě fytoplanktonu, tím je pro lidský zrak zelenější.

  • Jedná se o planktonní společenstvo jednobuněčných fotosyntetizujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice a někteří fotosyntetizující prvoci.
  • Zdroj: Wikipedie

Fytoplankton má přitom v oceánech velmi důležitou roli. Přeměňuje světlo na chemickou energii, pohlcuje oxid uhličitý a je spodním článkem tamního potravního řetězce. 

Už dřívější výzkumy ukázaly, že globální oteplování povede ke snížení množství těchto mikroorganismů v některých oblastech.

Nová studie vytvořila model, jak by se změna klimatu mohla v příštích desetiletích projevit na barvě oceánů. Konkrétně se vědci zaměřili na to, co se stane, pokud průměrná teplota oceánů do konce 21. století vzroste o tři stupně Celsia.  

„Přišli jsme na to, že barva oceánu se změní. Pravděpodobně ta změna nebude natolik veliká, abychom ji viděli očima. Některé senzory ale budou schopné rozeznat, že k ní došlo,“ řekla BBC hlavní autorka studie Stephanie Dutkiewiczová z Massachusetts Institute of Technology. „Bude to pravděpodobně jeden z prvních varovných znaků, že jsme změnili ekologii oceánu,“ uvedla.

Množství fytoplanktonu ve vodě závisí na tom, kolik slunečního světla, oxidu uhličitého a živin je okolo. Změna klimatu má dopady na podobu oceánských proudů, to znamená, že v některých oblastech bude mít fytoplankton v jejím důsledku méně živin, a proto ho ubyde.

Podle závěrů studie tak kvůli úbytku fytoplanktonu nejvíc zmodrají vody v subtropických oblastech, píše server CNN. V regionech, kde je mnoho živin – jako je Jižní oceán nebo části severního Atlantiku, bude přitom fytoplanktonu přibývat. Tyto chladné oblasti se totiž spolu se změnou klimatu oteplují a tamní vody tak budou v příštích dekádách zelenější.  

Tento jev by podle vědců měl nastat poměrně brzy. „Na konci 21. prvního století bude výrazný rozdíl znatelný u 50 procent oceánu,“ uvedla Dutkiewiczová s tím, že se jedná o negativní změnu. „Určitě bude mít dopad na zbytek potravního řetězce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 10 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 11 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 13 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 15 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 16 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...