Polovina oceánů do konce století změní barvu, předpovídají vědci

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

To, že oceán lidé vidí jako zelený nebo modrý, způsobuje jednoduchý efekt: sluneční světlo vzájemně působí s molekulami vody a vším, co v oceánu žije. Čím víc je přitom ve vodě fytoplanktonu, tím je pro lidský zrak zelenější.

  • Jedná se o planktonní společenstvo jednobuněčných fotosyntetizujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice a někteří fotosyntetizující prvoci.
  • Zdroj: Wikipedie

Fytoplankton má přitom v oceánech velmi důležitou roli. Přeměňuje světlo na chemickou energii, pohlcuje oxid uhličitý a je spodním článkem tamního potravního řetězce. 

Už dřívější výzkumy ukázaly, že globální oteplování povede ke snížení množství těchto mikroorganismů v některých oblastech.

Nová studie vytvořila model, jak by se změna klimatu mohla v příštích desetiletích projevit na barvě oceánů. Konkrétně se vědci zaměřili na to, co se stane, pokud průměrná teplota oceánů do konce 21. století vzroste o tři stupně Celsia.  

„Přišli jsme na to, že barva oceánu se změní. Pravděpodobně ta změna nebude natolik veliká, abychom ji viděli očima. Některé senzory ale budou schopné rozeznat, že k ní došlo,“ řekla BBC hlavní autorka studie Stephanie Dutkiewiczová z Massachusetts Institute of Technology. „Bude to pravděpodobně jeden z prvních varovných znaků, že jsme změnili ekologii oceánu,“ uvedla.

Množství fytoplanktonu ve vodě závisí na tom, kolik slunečního světla, oxidu uhličitého a živin je okolo. Změna klimatu má dopady na podobu oceánských proudů, to znamená, že v některých oblastech bude mít fytoplankton v jejím důsledku méně živin, a proto ho ubyde.

Podle závěrů studie tak kvůli úbytku fytoplanktonu nejvíc zmodrají vody v subtropických oblastech, píše server CNN. V regionech, kde je mnoho živin – jako je Jižní oceán nebo části severního Atlantiku, bude přitom fytoplanktonu přibývat. Tyto chladné oblasti se totiž spolu se změnou klimatu oteplují a tamní vody tak budou v příštích dekádách zelenější.  

Tento jev by podle vědců měl nastat poměrně brzy. „Na konci 21. prvního století bude výrazný rozdíl znatelný u 50 procent oceánu,“ uvedla Dutkiewiczová s tím, že se jedná o negativní změnu. „Určitě bude mít dopad na zbytek potravního řetězce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...