Po mnoha trasách Nové hedvábné stezky můžou cestovat i invazní druhy

Projekt Nové hedvábné stezky, který má ještě lépe propojit Čínu se zbytkem světa, vyvolává obavy ekologů. Zvyšuje pravděpodobnost, že se díky lepším a častěji využívaným komunikacím začnou snáz šířit invazní druhy. Ty mohou po mnoha trasách v rámci projektu putovat všemi směry, varuje mezinárodní vědecký tým vedený expertem z Pekingu. Vyzývá proto vlády, aby včas přistoupily k preventivním opatřením.

Čína se před pěti lety rozhodla pro ambiciózní projekt Nové hedvábné stezky. Jeho cílem je propojit víc než 120 zemí světa šesti pozemními a několika námořními koridory, které spojí města i přístavy podél tradičních dopravních cest. Čína věří, že tento plán by mohl zlepšit obchodní výměnu mezi jednotlivými státy, a všechny zúčastněné tak obohatit. Podle vědecké studie zveřejnění v odborném časopise Current Biology na konci ledna ale tato iniciativa představuje také přírodní hrozbu.

Ekologická rizika Nové hedvábné stezky
Zdroj: Current Biology/ ČT24

Přírodovědci, kteří plán Nové hedvábné stezky studovali, varují, že by mohl ohrozit biodiverzitu v zúčastněných zemích. Stouplo by totiž riziko zavlečení invazních druhů, které by vytlačovaly ty původní. Na nepředpověditelné důsledky upozorňují sami čínští vědci.

Podle autorů práce zdůrazňují výsledky potřebu řádného vyhodnocení možných rizik biologických invazí i nutnost jejich proaktivního řešení. „Obáváme se, že většina míst rizikových z pohledu možných invazních organismů leží podél šesti navrhovaných ekonomických koridorů,“ uvedl I-ming Li z čínské Akademie věd.

Vědci odhadli rizika biologické invaze u 816 druhů suchozemských obratlovců, kteří žijí na místech, kudy má Hedvábná stezka vést. Pak do tabulky zanesli, jaké oblasti jsou nejohroženější a jakými druhy. Z ní vyplývá, že přibližně 15 procent rozlohy zemí projektu Nová hedvábná stezka je ohroženo tím, že by se prostřednictvím obchodu do těchto míst mohly dostat nové druhy živočichů. Tyto oblasti se nacházejí v drtivé většině dotčených států.

Invaze možná

Dalším varovným signálem je, že dvě třetiny zemí Hedvábné stezky jsou vhodné pro to, aby se v nich invazní organismy dokázaly dlouhodobě usadit. Podle studie existuje 14 kritických oblastí, které kombinují obě výše uvedená rizika – tedy jak snadnost pronikání, tak i schopnost dlouhodobého usazení. Patří k nim například Karibské ostrovy, severní Afrika, východní Evropa nebo jihovýchodní Asie – a velká část z nich leží v oblastech, kudy mají vést koridory Nové hedvábné stezky.

Data také ukazují, že jednou ze zemí, která by na Novou hedvábnou stezku doplatila v tomto ohledu nejvíc, by byla zřejmě sama Čína. Je tomu tak zejména kvůli vysokému počtu velkých přístavů, jimiž většina zboží – a tedy i zvířat – prochází.

Tým profesora Li na základě těchto zjištění doporučuje urychlené zahájení projektu, který se bude věnovat prevenci, monitorování i rychlé reakci a také efektivní kontrole pohybu cizích tvorů v zemích Nové hedvábné stezky. „Jen to zajistí, že tento projekt bude udržitelný,“ uvedl.

Jejich práce je jen začátek; poskytla základní informace o obratlovcích, kteří představují největší invazní riziko. Aby něco podobného kontrole a monitoringu fungovalo, bylo by podle čínských vědců potřeba, aby se do této iniciativy zapojilo co nejvíc agentur a států, jen tak bude možné rizika invazních druhů minimalizovat.

Vědci také volají po mnohem přísnějších pravidlech pro odhalování těchto invazních druhů, zejména na letištích, v přístavech a na dalších typech dopravních koridorů. Obávají se toho, že v řadě zemí, kudy by Nová hedvábná stezka měla vést, není k takovým kontrolám dostatek technologií, vůle ani finančních zdrojů – a mohou tak ohrozit ostatní účastnické země.

Vědci hodlají v tomto výzkumu pokračovat, chtěli by rozšířit záběr i hloubku studie a popsat, jaké konkrétní druhy by se mohly v budoucnu stát většími hrozbami pro konkrétní země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...