Po mnoha trasách Nové hedvábné stezky můžou cestovat i invazní druhy

Projekt Nové hedvábné stezky, který má ještě lépe propojit Čínu se zbytkem světa, vyvolává obavy ekologů. Zvyšuje pravděpodobnost, že se díky lepším a častěji využívaným komunikacím začnou snáz šířit invazní druhy. Ty mohou po mnoha trasách v rámci projektu putovat všemi směry, varuje mezinárodní vědecký tým vedený expertem z Pekingu. Vyzývá proto vlády, aby včas přistoupily k preventivním opatřením.

Čína se před pěti lety rozhodla pro ambiciózní projekt Nové hedvábné stezky. Jeho cílem je propojit víc než 120 zemí světa šesti pozemními a několika námořními koridory, které spojí města i přístavy podél tradičních dopravních cest. Čína věří, že tento plán by mohl zlepšit obchodní výměnu mezi jednotlivými státy, a všechny zúčastněné tak obohatit. Podle vědecké studie zveřejnění v odborném časopise Current Biology na konci ledna ale tato iniciativa představuje také přírodní hrozbu.

Ekologická rizika Nové hedvábné stezky
Zdroj: Current Biology/ ČT24

Přírodovědci, kteří plán Nové hedvábné stezky studovali, varují, že by mohl ohrozit biodiverzitu v zúčastněných zemích. Stouplo by totiž riziko zavlečení invazních druhů, které by vytlačovaly ty původní. Na nepředpověditelné důsledky upozorňují sami čínští vědci.

Podle autorů práce zdůrazňují výsledky potřebu řádného vyhodnocení možných rizik biologických invazí i nutnost jejich proaktivního řešení. „Obáváme se, že většina míst rizikových z pohledu možných invazních organismů leží podél šesti navrhovaných ekonomických koridorů,“ uvedl I-ming Li z čínské Akademie věd.

Vědci odhadli rizika biologické invaze u 816 druhů suchozemských obratlovců, kteří žijí na místech, kudy má Hedvábná stezka vést. Pak do tabulky zanesli, jaké oblasti jsou nejohroženější a jakými druhy. Z ní vyplývá, že přibližně 15 procent rozlohy zemí projektu Nová hedvábná stezka je ohroženo tím, že by se prostřednictvím obchodu do těchto míst mohly dostat nové druhy živočichů. Tyto oblasti se nacházejí v drtivé většině dotčených států.

Invaze možná

Dalším varovným signálem je, že dvě třetiny zemí Hedvábné stezky jsou vhodné pro to, aby se v nich invazní organismy dokázaly dlouhodobě usadit. Podle studie existuje 14 kritických oblastí, které kombinují obě výše uvedená rizika – tedy jak snadnost pronikání, tak i schopnost dlouhodobého usazení. Patří k nim například Karibské ostrovy, severní Afrika, východní Evropa nebo jihovýchodní Asie – a velká část z nich leží v oblastech, kudy mají vést koridory Nové hedvábné stezky.

Data také ukazují, že jednou ze zemí, která by na Novou hedvábnou stezku doplatila v tomto ohledu nejvíc, by byla zřejmě sama Čína. Je tomu tak zejména kvůli vysokému počtu velkých přístavů, jimiž většina zboží – a tedy i zvířat – prochází.

Tým profesora Li na základě těchto zjištění doporučuje urychlené zahájení projektu, který se bude věnovat prevenci, monitorování i rychlé reakci a také efektivní kontrole pohybu cizích tvorů v zemích Nové hedvábné stezky. „Jen to zajistí, že tento projekt bude udržitelný,“ uvedl.

Jejich práce je jen začátek; poskytla základní informace o obratlovcích, kteří představují největší invazní riziko. Aby něco podobného kontrole a monitoringu fungovalo, bylo by podle čínských vědců potřeba, aby se do této iniciativy zapojilo co nejvíc agentur a států, jen tak bude možné rizika invazních druhů minimalizovat.

Vědci také volají po mnohem přísnějších pravidlech pro odhalování těchto invazních druhů, zejména na letištích, v přístavech a na dalších typech dopravních koridorů. Obávají se toho, že v řadě zemí, kudy by Nová hedvábná stezka měla vést, není k takovým kontrolám dostatek technologií, vůle ani finančních zdrojů – a mohou tak ohrozit ostatní účastnické země.

Vědci hodlají v tomto výzkumu pokračovat, chtěli by rozšířit záběr i hloubku studie a popsat, jaké konkrétní druhy by se mohly v budoucnu stát většími hrozbami pro konkrétní země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 38 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...