Dieta pro lidstvo. Experti představili jídelníček, který má zachránit lidské zdraví i planetu

Způsob, jakým lidstvo vyrábí a konzumuje potravu, se musí radikálně změnit. Jinak nezabráníme milionům úmrtí a katastrofálnímu poškození planety, varují vědci v rozsáhlé studii, která vyšla v odborném časopise Lancet.

Klíčem k tomu, aby se podařilo nasytit lidstvo a zabránilo poškození planety, je podle vědců změna lidského jídelníčku. Musí být ale dramatická: lidé by měli v budoucnu jíst přibližně polovinu červeného masa a cukrů než dnes, naopak mají zdvojnásobit příjem ovoce, zeleniny a ořechů. Shodl se na tom mezioborový tým téměř čtyřiceti vědců, kteří se na této práci podíleli.

„Jsme v katastrofické situaci,“ uvedl spoluautor práce profesor Tim Lang. V současné době podle něj asi miliarda lidí hladoví a další dvě miliardy se přejídají nevhodnými potravinami, což způsobuje nebezpečnou epidemii obezity a množství civilizačních chorob.

Jídelníček, který pomůže planetě i vašemu zdraví
Zdroj: Lancet

Podle analýzy, kterou práce přináší, vedou tyto choroby k asi 11 milionům předčasných úmrtí ročně. Přitom globální potravinový systém je hlavním zdrojem skleníkových plynů – dodává jich planetě víc než doprava a průmysl. A tím zvyšuje prudkost klimatické změny, která způsobuje ztrátu biodiverzity a především ohrožuje vlnami veder a sucha produkci potravin.

Právě sucho je dalším argumentem, proč změnit jídelníček. Zemědělství na naší stále vyprahlejší planetě totiž spotřebovává asi 70 procent sladké vody.

Jak nasytit 10 miliard

„Abychom měli šanci nasytit 10 miliard lidí, kteří budou v roce 2050 žít na Zemi, musíme přejít na zdravější jídelníček, snížit množství nespotřebovaných a vyhozených potravin a investovat do technologií, které snižují dopady zemědělství na přírodu,“ doplnil další z autorů studie Johan Rockstrom.

„Je to realizovatelné – ale bude to vyžadovat globální revoluci v zemědělství,“ upozornil. Základem této „velké stravovací revoluce“, jak vědci změnu nazývají, je vzorový jídelníček, který poskytuje člověku ideálních 2500 kilokalorií denně.

„Rozhodně neříkáme, že všichni lidé musí jíst stejně. Ale obecně to pro bohaté země znamená snížit spotřebu masa a mléčných výrobků a zvýšit spotřebu rostlin,“ uvedl pro agenturu AFP profesor Lang. 

Nejvíc je tato změna patrná na spotřebě červeného masa (tedy hovězího a vepřového). Ideální jídelníček ho podle Lancetu doporučuje jen sedm až čtrnáct gramů denně. Přitom klasický hamburger má v sobě mezi 125 až 150 gramy masa. Pro vyspělé státy i mnoho rostoucích ekonomik, jako je Čína nebo Brazílie, by to znamenalo, že se spotřeba masa musí snížit asi na desetinu.

Proč právě krávy?

Dobytek je podle expertů problémem z více různých důvodů. Jednak uvolňuje při trávení rostlinné stravy obrovské množství metanu, což je velmi silný skleníkový plyn. Navíc kvůli novým pastvinám neustále ubývají velké rozlohy lesů a pralesů, hlavně v Amazonii. „Víme, že co se týká klimatu, nejhorší jsou fosilní paliva,“ uvedl Rockstrom. „Ale co se týká potravy, tak obdobou je hovězí maso.“

U masa ze savců navíc problém komplikuje další fakt: musí se relativně rychle spotřebovat. A to vede k tomu, že ho asi třicet procent skončí v popelnicích.

Podobně velkou zátěž ze stejných důvodů představují mléčné výrobky. A proto návrh „ekojídelníčku“ povoluje jen jedinou sklenici plnotučného mléka denně (asi 250 gramů) – anebo její obdobu v jiných mléčných výrobcích. Doporučuje také omezení spotřeby vajec, člověk by měl týdně sníst jen jedno nebo dvě.

Kde vzít kalorie, které by lidem při vysazení těchto zdrojů chyběly? Autoři studie doporučují zvýšit na dvojnásobek spotřebu ovoce, zeleniny a především luštěnin. Obilniny, které tvoří dnes většinu potravinových zdrojů lidstva, jsou podle této práce méně zdravým zdrojem živin.

„Už nejsme schopní uživit populaci zdravou stravou, a přitom udržet v rovnováze zdroje planety,“ komentoval výsledky šéfredaktor Lancetu Richard Horton. „Poprvé za 200 tisíc let lidských dějin jsme v nerovnováze s planetou a přírodou,“ dodal.

Práce vycházela z dat, která poskytuje zemědělský průmysl, ale také z údajů expertů na jednotlivé specializované obory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
před 12 hhodinami

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
včera v 17:03

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
včera v 12:44

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
včera v 11:30

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
včera v 09:24

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
17. 7. 2025

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
17. 7. 2025
Načítání...