Hybridi a matrjošky: Nový český objev může objasnit vznik a šíření infekčních nemocí

Objev dosud neznámé takzvané „matrjoškové hybridní zóny parazitů“ myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.

Hybridní zóna je oblast, kde se kříží dva různé živočišné druhy či poddruhy, a vzniká tak nové potomstvo. Každý poddruh má geneticky unikátní parazity, které se v myší hybridní zóně kříží, a vytvářejí tak svou vlastní hybridní zónu. „Jde o hybridní zóny v hybridních zónách, proto jsme je nazvali matrjošková hybridní zóna,“ vysvětluje vědkyně Joelle Gouy de Bellocq.

V České republice se kromě hybridní zóny mezi myší domácí a západoevropskou vyskytuje několik dalších zón, například mezi ježkem východním a západním, vránou obecnou černou a vránou obecnou šedou či slepýšem křehkým a východním.

Hybridy parazitů

„Hybridizace u parazitů je sice známa, hybridní zóny parazitů ale překvapivě nebyly ve volné přírodě doposud popsány,“ uvádí další člen výzkumného týmu Stuart J. E. Baird. Zóny vytvářejí jedinečné podmínky pro studium evolučních procesů, které utvářejí vztahy mezi parazity a jejich hostiteli. To může pomoci objasnit vznik a šíření nových infekčních onemocnění.

Zoologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v posledních letech zabývali parazity u myších poddruhů a hybridů. Zkoumány byly u myší běžný roup a houba z příbuzenstva kvasinek Pneumocystis murina, která se nachází v jejich plicích. Vědci zjistili, že oba parazité kopírují genetickou strukturu svých hostitelů a vytváří zónu s hybridními jedinci. Ti často bývají příčinou vzniku nových onemocnění a šíření epidemií (například španělská chřipka). Mohou stát také za vznikem odolnosti k různým lékům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kábul může jako první metropole světa přijít o vodu, píše CNN

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.
před 49 mminutami

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
včera v 10:01

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
18. 7. 2025
Doporučujeme

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
18. 7. 2025

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
18. 7. 2025

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
18. 7. 2025
Doporučujeme

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
17. 7. 2025
Načítání...