VZP strana 2 z 5

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.

Lékaři zdůrazňují důležitost prevence melanomu, který patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění v Česku – ročně na něj umírá kolem čtyř set lidí. Například brněnský Masarykův onkologický ústav znovu objednává pacienty na komplexní preventivní prohlídky. Od loňského listopadu rezervace pozastavil – zájem byl totiž obrovský.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili v případu souvisejícím s kauzou Dozimetr pět lidí, potvrdil žalobce Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Kvůli hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) viní policie skupinu z trestných činů podplacení, přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a legalizace výnosů z trestné činnosti.

V kauze Dozimetr bylo obviněno několik dalších lidí včetně bývalého poslance ODS Marka Šnajdra. Uvedly to ve středu servery Seznam Zprávy a Deník N na základě nejmenovaných zdrojů blízkých vyšetřování. Nová obvinění se podle serverů týkají větve kauzy kolem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Šnajdr v minulosti působil jako náměstek ministra zdravotnictví a také jako člen správní rady VZP.

Vyšetření kostí se stává součástí běžných prohlídek u praktiků a gynekologů. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) od dubna zahájila plošný screening osteoporózy, kterou trpí odhadem až 800 tisíc lidí. Mnozí však o nemoci nevědí, protože ve včasném záchytu zatím patří Česko k nejhorším v Evropě.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

Kraj Vysočina má plán na zlepšení dostupnosti pediatrů. Nové ambulance plánuje zřídit přímo v nemocnicích, zaregistrovat by se v nich mohly stovky dětí. Na Vysočině chybějí dětští lékaři dlouhodobě. Každý rok tam několik ordinací pro děti a dorost skončí, protože lékaři odcházejí do penze. Náhradu za ně se ale městům většinou sehnat nedaří.

Zdravotní pojišťovny letos navýšily částky některých příspěvků z fondů prevence. Mezi nejčastěji poptávané patří například ten na dentální hygienu, očkování nebo na pohybové aktivity. K dispozici je přes dvě a čtvrt miliardy korun.

Podnikatel Pavel Dovhomilja by měl v takzvané kauze Dozimetr, která se týká údajného ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku, brzy získat status spolupracujícího obviněného. Na konci roku absolvoval jeden z posledních výslechů a dozorující státní zástupce nyní rozhodl, že s ním dohodu oficiálně uzavře, informoval v pondělí Deník N s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

Dobrovolné připojištění ke zdravotnímu pojištění, které má současná vláda v programovém prohlášení a na kterém bude pracovat, by mohlo přinést podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Veřejné zdravotní pojištění v letošním roce hospodaří se 430 miliardami korun, pojišťovny využívají i rezervy z předchozích let.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní, řekl v Otázkách Václava Moravce. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026.

V Česku není problém v tom, že by chyběly kapacity pro očkování proti covidu-19, ale nezájem lidí o vakcínu. V Otázkách Václava Moravce to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. S nezájmem lidí o očkování souhlasí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proočkovanost by ale podle něj mohla zvýšit možnost podávat vakcínu v lékárnách. Zároveň odmítl, že by mělo být očkování povinné. Stejně tak podle něj nemá v tuto chvíli smysl závádět povinné nošení ochrany dýchacích cest, tedy roušky a respirátory.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek na sjezdu této profesní organizace v Brně zkritizoval ministerstvo zdravotnictví. Resort podle něj neodpověděl na připomínky k návrhu úhradové vyhlášky. Zdravotnickým zařízením by měla v příštím roce garantovat meziroční nárůst úhrad od pojišťoven o osm procent. Komora ale požadovala zvýšení o třináct procent, a to především kvůli pokrytí inflace a výdajů kvůli vyšším cenám energií. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) během sjezdu také zmínil, že covid-19 by mohl být vyškrtnut ze seznamu nemocí, u kterých je povinná izolace. Dodal ale, že doporučení musejí dát odborníci.

Přes půl miliardy korun plánuje největší zdravotní pojišťovna v příštím roce zaplatit za zlepšení dostupnosti péče. Penězi chce motivovat praktické lékaře, pediatry i zubaře k otvírání praxí v oblastech, kde jich je dlouhodobě nedostatek. Denně řeší VZP desítky stížností od lidí, kterým se nepodařilo sehnat doktora.

Na internet v nedávné době unikla data 65 tisíc firem a institucí, včetně dat organizací z Česka. Informovaly o tom antivirové společnosti SOCRadar a Xevos. Únik se má údajně týkat také ministerstva vnitra, ministerstva financí, oficiálních stránek armády, zdravotní pojišťovny VZP, T-Mobilu či České spořitelny. Podle vyjádření České spořitelny a T-Mobilu však nedošlo k žádnému úniku dat klientů. Firma Microsoft informovala, že nedošlo k úniku přihlašovacích údajů uživatelů ani duševního vlastnictví. Ministerstvo financí na Twitteru uvedlo, že došlo k minimálnímu úniku dat týkajících se resortu, data však nejsou citlivá a jsou již neplatná.

Odborníci v Česku varují před malou proočkovaností lidí nad pětašedesát let proti chřipce. Nemoci podle jejich dat podlehne asi patnáct stovek Čechů a Češek za rok, v letech horší epidemie až pět tisíc. Loni se však nechalo očkovat pouze zhruba třiadvacet procent seniorů, což je proti západní Evropě třetina. Na tiskové konferenci to uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl, podle kterého může Česko letos čekat silnější epidemii, protože kvůli opatřením proti šíření koronaviru se chřipka v posledních dvou letech vyskytovala velmi zřídka.

Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Dětem i dospělým budou pojišťovny hradit spinrazu, lék na spinální svalovou atrofii (SMA). V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zdravotnictví, které úhradu schválilo. Léčba asi sto čtyřiceti pacientů vyjde na osm set milionů korun. Spinraza je jedním ze tří schválených léků na SMA a užívá se doživotně.

Pro řidiče sanitek z Nového Bydžova, kterým loni odmítla majitelka firmy vyplatit odměny od státu za ztíženou práci při covidové pandemii, nyní končí spor úspěšně. Podnikatelka Dana Vojtěchová u soudu nepravomocně prohrála. Neodvolala se a peníze teď řidičům v plné výši doplatila.

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče kritizuje státní plán na valorizaci plateb za státní pojištěnce. Kabinet letos platby snížil o 400 korun a na úroveň před tímto škrtem se má dostat v roce 2025. Podle odborářů tempo nereflektuje inflaci a může ohrozit kvalitu péče, ministerstvo zdravotnictví slibuje, že péče zůstane zachována.

Vládní koalice se stále nemůže dohodnout na výši plateb státu do zdravotnictví v příštích letech. Lidovci nesouhlasí s aktuálním plánem ministrů financí a zdravotnictví na automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce. Námitky zejména k úhradám v příštím roce mají však i opoziční strany.