VZP strana 2 z 5

Některé moderní způsoby léčby rakoviny jsou drahé a nejsou ještě zařazeny do běžných úhrad pojišťoven. Řada pacientů se proto domáhá zaplacení pomocí speciální výjimky i soudů. Onkologického pacienta z Českých Budějovic podpořil i Nejvyšší správní soud (NSS). Jenže ani poté mu pojišťovna léčbu neuhradila.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Česká lékařská komora upozorňuje na nedostatek lékařů. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Toma Philipa (KDU-ČSL) jich je téměř šedesát tisíc, což je v rámci Evropské unie průměr. V některých státech Unie ale možná nejsou zatíženi tolika administrativními úkony, a tak mají více času na pacienty, míní. Dle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára počet lékařů v Česku dokonce stoupá, ubývá ale pediatrů, což může být v některých regionech brzy problém. Typický student lékařství navíc pochází z velkého města, kde chce zůstat. „Musí se podporovat vzdělávání lékařů. (…) pokud na to nebude dost peněz, nikdy jich nemůže být dostatek,“ míní člen zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO). Uvedli to v pořadu Události, komentáře.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce, aby lidé, kteří se starají o své zdraví, měli nárok na příspěvky na lázeňské pobyty. Týkat by se to mělo těch, kteří pravidelně chodí na preventivní prohlídky, vyšetření mamografem a další screeningové testy.

Na hrazenou vysoce účinnou biologickou léčbu dosáhlo za poslední rok čtyřikrát víc nově diagnostikovaných pacientů s roztroušenou sklerózou. Umožnila to změna kritérií loni na jaře, lékaři tak mají v raném stadiu větší šanci na dlouho zastavit rozvoj onemocnění. Vyléčit ho úplně neumí.

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.

Lékaři zdůrazňují důležitost prevence melanomu, který patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění v Česku – ročně na něj umírá kolem čtyř set lidí. Například brněnský Masarykův onkologický ústav znovu objednává pacienty na komplexní preventivní prohlídky. Od loňského listopadu rezervace pozastavil – zájem byl totiž obrovský.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili v případu souvisejícím s kauzou Dozimetr pět lidí, potvrdil žalobce Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Kvůli hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) viní policie skupinu z trestných činů podplacení, přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a legalizace výnosů z trestné činnosti.

V kauze Dozimetr bylo obviněno několik dalších lidí včetně bývalého poslance ODS Marka Šnajdra. Uvedly to ve středu servery Seznam Zprávy a Deník N na základě nejmenovaných zdrojů blízkých vyšetřování. Nová obvinění se podle serverů týkají větve kauzy kolem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Šnajdr v minulosti působil jako náměstek ministra zdravotnictví a také jako člen správní rady VZP.

Vyšetření kostí se stává součástí běžných prohlídek u praktiků a gynekologů. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) od dubna zahájila plošný screening osteoporózy, kterou trpí odhadem až 800 tisíc lidí. Mnozí však o nemoci nevědí, protože ve včasném záchytu zatím patří Česko k nejhorším v Evropě.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

Kraj Vysočina má plán na zlepšení dostupnosti pediatrů. Nové ambulance plánuje zřídit přímo v nemocnicích, zaregistrovat by se v nich mohly stovky dětí. Na Vysočině chybějí dětští lékaři dlouhodobě. Každý rok tam několik ordinací pro děti a dorost skončí, protože lékaři odcházejí do penze. Náhradu za ně se ale městům většinou sehnat nedaří.

Zdravotní pojišťovny letos navýšily částky některých příspěvků z fondů prevence. Mezi nejčastěji poptávané patří například ten na dentální hygienu, očkování nebo na pohybové aktivity. K dispozici je přes dvě a čtvrt miliardy korun.

Podnikatel Pavel Dovhomilja by měl v takzvané kauze Dozimetr, která se týká údajného ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku, brzy získat status spolupracujícího obviněného. Na konci roku absolvoval jeden z posledních výslechů a dozorující státní zástupce nyní rozhodl, že s ním dohodu oficiálně uzavře, informoval v pondělí Deník N s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

Dobrovolné připojištění ke zdravotnímu pojištění, které má současná vláda v programovém prohlášení a na kterém bude pracovat, by mohlo přinést podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Veřejné zdravotní pojištění v letošním roce hospodaří se 430 miliardami korun, pojišťovny využívají i rezervy z předchozích let.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní, řekl v Otázkách Václava Moravce. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026.

V Česku není problém v tom, že by chyběly kapacity pro očkování proti covidu-19, ale nezájem lidí o vakcínu. V Otázkách Václava Moravce to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. S nezájmem lidí o očkování souhlasí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proočkovanost by ale podle něj mohla zvýšit možnost podávat vakcínu v lékárnách. Zároveň odmítl, že by mělo být očkování povinné. Stejně tak podle něj nemá v tuto chvíli smysl závádět povinné nošení ochrany dýchacích cest, tedy roušky a respirátory.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek na sjezdu této profesní organizace v Brně zkritizoval ministerstvo zdravotnictví. Resort podle něj neodpověděl na připomínky k návrhu úhradové vyhlášky. Zdravotnickým zařízením by měla v příštím roce garantovat meziroční nárůst úhrad od pojišťoven o osm procent. Komora ale požadovala zvýšení o třináct procent, a to především kvůli pokrytí inflace a výdajů kvůli vyšším cenám energií. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) během sjezdu také zmínil, že covid-19 by mohl být vyškrtnut ze seznamu nemocí, u kterých je povinná izolace. Dodal ale, že doporučení musejí dát odborníci.

Přes půl miliardy korun plánuje největší zdravotní pojišťovna v příštím roce zaplatit za zlepšení dostupnosti péče. Penězi chce motivovat praktické lékaře, pediatry i zubaře k otvírání praxí v oblastech, kde jich je dlouhodobě nedostatek. Denně řeší VZP desítky stížností od lidí, kterým se nepodařilo sehnat doktora.

Na internet v nedávné době unikla data 65 tisíc firem a institucí, včetně dat organizací z Česka. Informovaly o tom antivirové společnosti SOCRadar a Xevos. Únik se má údajně týkat také ministerstva vnitra, ministerstva financí, oficiálních stránek armády, zdravotní pojišťovny VZP, T-Mobilu či České spořitelny. Podle vyjádření České spořitelny a T-Mobilu však nedošlo k žádnému úniku dat klientů. Firma Microsoft informovala, že nedošlo k úniku přihlašovacích údajů uživatelů ani duševního vlastnictví. Ministerstvo financí na Twitteru uvedlo, že došlo k minimálnímu úniku dat týkajících se resortu, data však nejsou citlivá a jsou již neplatná.

Odborníci v Česku varují před malou proočkovaností lidí nad pětašedesát let proti chřipce. Nemoci podle jejich dat podlehne asi patnáct stovek Čechů a Češek za rok, v letech horší epidemie až pět tisíc. Loni se však nechalo očkovat pouze zhruba třiadvacet procent seniorů, což je proti západní Evropě třetina. Na tiskové konferenci to uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl, podle kterého může Česko letos čekat silnější epidemii, protože kvůli opatřením proti šíření koronaviru se chřipka v posledních dvou letech vyskytovala velmi zřídka.

Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).