VZP strana 3 z 5

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) při čerpání fondu prevence v několika případech postupovala podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentně a diskriminačně. Mimo jiné platila i projekty, které z fondu hradit neměla, a dlouhodobě nedostatečně spravovala pohledávky, uvedli kontroloři v tiskové zprávě. Podle VZP kontrola NKÚ neodhalila žádné zásadní nedostatky. Její závěry bere pojišťovna na vědomí a u odhalených nepřesností přijme vnitřní opatření k zefektivnění správních úkonů, informovala Jana Sixtová z tiskového oddělení VZP.

Před dvěma měsíci skončila oddlužovací akce Milostivé léto. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna díky ní ukončila exekuce zatím u 13 tisíc klientů. U pražského dopravního podniku využilo šance zbavit se dluhu přes 10 tisíc lidí, u ČEZ pak 550. Na podzim by se tato akce mohla zopakovat.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že v Česku vzniknou speciální centra pro zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky. Mají fungovat ve fakultních nemocnicích napříč Českem a první by mohla otevřít už příští týden. Resort tak chce řešit i nápor na péči, kterou běžně poskytují praktičtí lékaři.

Ke zdravotnímu pojištění v Česku se již registrovalo téměř 153 tisíc ukrajinských uprchlíků, informoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Z toho je podle něj 68 tisíc dětí. Zdravotní pojištění mohou v Česku získat ti, kteří mají vízum o strpění, těch je nyní více než 150 tisíc. Kraje kvůli situaci s ubytováním uprchlíků chtějí vyšší státní příspěvek. Vláda jim podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vyhoví. Stát by mohl podle jeho odhadu dávat 250 korun. Kvůli uprchlické krizi rozhodl také Ústřední krizový štáb o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev. Poprvé se skupina sejde v úterý.

Předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) byl zvolen poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL). Místopředsedou bude bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Správní rada se v pondělí sešla poprvé v novém složení, v minulém období ji vedla poslankyně ANO Věra Adámková. Rada se chce více věnovat zdravotní péči v regionech.

Praktičtí lékaři usilují o odbornější vyšetření a volnější ruce v předepisování léků. Prosadit chtějí zvýšení svých pravomocí. V současnosti například testují využití ultrazvuku v běžných ordinacích. Podle praktiků jim pomůže lépe stanovit diagnózu. Pacienta by tak dřív poslali za specialistou.

Na termín u psychoterapeuta musejí lidé v poslední době čekat měsíce. Dvě třetiny soukromých psychoterapeutů podle České asociace nepřijímají nové klienty vůbec, někteří předpokládají, že se jim termíny uvolní nejdřív na jaře. Za zvýšenou poptávku může podle Asociace nejen zhoršení psychického stavu lidí kvůli covidu, ale i nabídka příspěvku na psychoterapii ve výši 5000 korun, který svým klientům vyplácí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Už tisíce zájemců se přihlásily k takzvanému Milostivému létu, tedy možnosti zbavit se některých exekucí. Pro dlužníky je potřeba zaplatit původní částku plus poplatek 908 korun, penále bude odpuštěno a exekuce zastavena. Týká se to zejména pohledávek vůči státu, samosprávám a jejich organizacím.

Zbavit se dluhů v takzvaném milostivém létě mohou i dlužníci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Když do 28. ledna splatí původní dlužnou částku a uhradí 908 korun exekutorovi, penále se jim odpustí. Na tiskové konferenci to oznámil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Největší zdravotní pojišťovna sklízela kritiku za to, že by se u ní v tříměsíční oddlužovací akci mělo dál penále vymáhat. Podle Kabátka pojišťovně dluží 231 tisíc lidí. Původní dlužná částka činí třináct miliard korun a penále dalších šestnáct miliard.

Milostivé léto začíná. Do 28. ledna bude moci každý, kdo dluží státu, kraji, obci, jejich organizacím či jimi vlastněným společnostem, dluh uhradit a bude mu odpuštěno takzvané příslušenství, tedy úroky a různé poplatky. K akci se připojily i některé soukromé společnosti, další o tom uvažují. Zákonodárci, kteří milostivé léto připravili, a neziskové organizace, které pomáhají lidem v dluzích, si od něj slibují, že ubude lidí s exekucemi. Milostivé léto by se mohlo týkat až stovek tisíc z nich.

Až tři sta tisíc lidí má šanci zbavit se dluhů, a to už za několik dnů – 28. října začíná tříměsíční akce s názvem milostivé léto. Tato mimořádná možnost je součástí novely zákona o exekucích a týká se dlužníků, které stíhá soudní exekutor kvůli pohledávkám vůči státu, obcím a jejich organizacím. V současné době je v Česku přes sedm set tisíc dlužníků, kteří mají přes čtyři miliony exekucí. Není ovšem ještě jasné, jak se k milostivému létu postaví VZP. Ta čeká na stanovisko ministerstva spravedlnosti.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se chce kvůli takzvanému milostivému létu pro své dlužníky obrátit na exekutory. Chce na ně apelovat, aby její klienti mohli uhradit jen dluh na pojistném a od vymáhání penále se upustilo. Uvedl to ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Podle pojišťovny na ni zákon o milostivém létu zapomněl a výklad normy je nejednoznačný. Žádá o něj ministerstvo spravedlnosti. Poslanci, kteří prosadili milostivé léto, jsou připraveni k rychlé novele jeho pravidel.

Za dva týdny startuje takzvané milostivé léto. Dlužníci se budou moci vyplatit z exekucí u veřejnoprávních institucí úhradou pouhé jistiny, penále má být škrtnuto. Nejistotu ale mají ti, kdo mají dluh u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Někteří z nich se totiž dozvěděli, že u VZP se penále ani při milostivém létu škrtat nebude. To se může týkat více než dvou set tisíc lidí. VZP tvrdí, že hledá cestu, jak dlužníkům ulehčit. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Lékařům, sestrám a ostatním zdravotníkům se příští rok zvýší platy o šest procent. Ti s nižšími příjmy si mají polepšit alespoň o čtrnáct set korun měsíčně. Po jednání České lékařské komory (ČLK) s odbory to oznámili jejich zástupci a prezident ČLK Milan Kubek. Dohodu potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO).

Ve čtvrtek mají Češi poslední možnost změnit zdravotní pojišťovnu k začátku příštího roku. Žádost totiž musí podat tři měsíce předem. Pojišťovny letos přišly s řadou novinek – zaměřují se i na pacienty po covidu a přispívají jim na pobyty v lázních nebo testy protilátek. K důvodům přechodu patří například doporučení lékaře nebo přechod do ordinace, která má smlouvu s jinou pojišťovnou.

Zdravotní pojišťovny začínají zubaře odměňovat za registraci nových pacientů nebo provádění preventivních prohlídek. Snaží se tak zlepšit dostupnost stomatologické péče v situaci, kdy zubařů sice není akutní nedostatek, ale část z nich s pojišťovnami nespolupracuje a u zbytku existují republikové rozdíly.

Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.

Poslanci se sešli, aby se vrátili k některým zákonům, které sice dříve schválili, ale nelíbily se senátorům. Nejspornějším předpisem vráceným z horní komory byl nový stavební zákon. Senátoři jej jednomyslně zamítli, poslanci ale jejich vůli přehlasovali také díky konzultacím ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) s komunisty. Na začátku svého jednání sněmovna zvýšila přídavky na děti, zákon o pobytu cizinců na území České republiky schválila v původní sněmovní verzi.

Někteří zdravotníci stále čekají na slíbené covidové odměny. O těch rozhodlo ministerstvo zdravotnictví a stát je provozovatelům vyplácí. Jenže třeba řidiči sanitek z Nového Bydžova mají slíbenou jen část. Majitelka přepravní firmy se k tomu ve středu pro Českou televizi vyjádřila, někteří řidiči zvažují výpověď. Ministerstvo jednání firmy nepovažuje za férové, podle úřadu ale nejde o porušení předpisů.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se dohodla s odborníky na podmínkách úhrady léčby pro pacienty s cystickou fibrózou. Pacienti tak mají mít moderní lék Kaftrio hrazený ze zdravotního pojištění. Informovali o tom zástupci VZP, odborníků a pacientů. Lidem se vzácnou nemocí může výrazně pomoci od příznaků a také prodloužit život, žádat o něj mohou už nyní. Zástupci odborníků a pacientů dohodu vítají. Česko je teprve jedenáctou zemí, ve které se přípravek k pacientům dostane. S úhradou počítají i ostatní zdravotní pojišťovny.

Od ledna příštího roku začnou lékaři plošně testovat novorozence na spinální svalovou atrofii a závažné poruchy imunity. Rozšíření novorozeneckého screeningu potvrdila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). V případě obou nemocí dává jejich včasné odhalení pacientům naději na prakticky normální život.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Vláda pro příští rok počítá s dalším růstem plateb, které posílá zdravotním pojišťovnám za péči o důchodce, děti, nezaměstnané a další státní pojištěnce. Náklady na lékařskou péči, očkování proti covidu-19, testování, ale i odměny zdravotníků jsou totiž stále vyšší. ČSSD navrhuje růst platby o 200 korun měsíčně na jednoho člověka. To by znamenalo dalších zhruba 15 miliard ročně. Hnutí ANO je ochotné o částce jednat.

Za nasazení během koronavirové pandemie by zdravotníci v nemocnicích měli v květnové výplatě obdržet odměnu asi 75 tisíc hrubého. V pondělí to projedná vláda. Kromě toho by měli průběžně v každé výplatě dostávat také příplatky za práci s covidovými pacienty. Jejich výše se ale v jednotlivých nemocnicích výrazně liší. Podle opozice je problém také to, že v zařízeních chybí peníze.