Vývoz strana 3 z 4

Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze. První loď z ukrajinského přístavu by mohla vyplout v pondělí, napsala agentura Reuters s odkazem na kancelář tureckého prezidenta.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vliv na to podle statistiků měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu.

Ruská invaze na Ukrajinu přiměla k výraznější reakci i neutrální státy, které se v konfliktech zpravidla drží stranou. Švédsko a Finsko dokonce vedla k zásadnímu přehodnocení své dosavadní bezpečnostní politiky a k historickému kroku v podobě podání přihlášky do NATO. O možných změnách v nezúčastněném statusu se nyní diskutuje i v zemi, která je považována za samé ztělesnění neutrality – Švýcarsku. Na konci tamní debaty sice rozhodně nebude vstup do NATO, ve hře by ale mohla být třeba společná vojenská cvičení s Aliancí.

V prvním čtvrtletí letošního roku stoupla ekonomika meziročně o 4,8 procenta. Jde tak o zlepšení původního odhadu, jak vyplývá ze zpřesněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu činil 0,9 procenta.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Většina českých podniků pocítila dopady ruské invaze na Ukrajinu především prostřednictvím rostoucích cen energií a některých surovin. Část podnikatelů ale kvůli válce přišla i o významné obchodní partnery a musí si hledat nové exportní destinace. Z ruského trhu se stahují malé firmy i největší česká automobilka.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se po kroku Indie obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. K omezení vývozu došlo kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Válka dopadla i na ukrajinský vývoz. Těžké časy prožívají například pěstitelé slunečnic. Země patří mezi vůbec největší exportéry oleje, který se z nich lisuje. Kvůli zavřeným přístavům ho ale prakticky není možné dostat za hranice a některé evropské státy už pociťují nedostatek. Například v Nizozemsku se proto dostává na černý trh.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

V lednu skončil zahraniční obchod České republiky v přebytku 6,2 miliardy korun, což je o 18,6 miliardy méně než loni. Vývoz stoupl oproti loňskému lednu o 12,9 procenta na 336,7 miliardy korun a dovoz o 20,9 procenta na 330,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.

Etiopie začala vyrábět elektřinu na kontroverzní přehradě, kterou staví na Modrém Nilu. V neděli ráno se roztočila jedna ze třinácti turbín. Vodní dílo za 4,2 miliardy dolarů (přes 90 miliard korun) je předmětem sporů mezi Etiopií, Súdánem a Egyptem. Přehrada má být po dokončení největší africkou vodní elektrárnou s výkonem 6500 megawattů.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o pozastavení čerpání udělených licencí na vývoz vojenského materiálu a materiálu použitelného na kontrolu davu do Kazachstánu v souvislosti s aktuální situací v zemi. Uvedla to Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Resort odeslal příslušnou žádost na licenční správu ministerstva průmyslu a obchodu.

Británie podepsala dohodu o volném obchodu s Austrálií. Je to první obchodní smlouva, kterou se Londýnu podařilo uzavřít po brexitu a vyjednat ji od nuly, aniž by obsahovala podmínky, za kterých spolu obě země obchodovaly v době, kdy byla Británie členským státem Evropské unie. Informuje o tom server BBC.

Česká měna od začátku roku posílila už o více než tři procenta. Euro tak lidé pořizují za méně než pětadvacet korun a čtyřicet haléřů. Kurz reaguje na dobrý výkon české ekonomiky, ale i na zvyšování sazeb Českou národní bankou. Silná koruna je špatnou zprávou pro vývozce, ti za své zboží dostávají v přepočtu méně peněz. Tentokrát navíc silná česká měna ani nezlevní dovozové zboží.

Zahraniční obchod Česka v červnu skončil po dvanácti měsících, kdy byl v přebytku, ve schodku. Činil 6,9 miliardy korun, což byl meziročně o 40,9 miliardy horší výsledek. Za propadem stál vývoz, který rostl výrazně pomaleji než dovoz. Negativně se na výsledku podepsal i meziroční pokles přebytku obchodu s auty. Vyplynulo to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ), který také zveřejnil data o průmyslu a stavebnictví.

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Vývoz z Británie do Evropské unie v lednu klesl o 40,7 procenta, dovoz se pak snížil o 28,8 procenta. Podle britského statistického úřadu ONS je to nejprudší měsíční pokles od doby, kdy se tyto údaje začaly v lednu 1997 zaznamenávat. Úřad rovněž uvedl, že britská ekonomika za leden klesla o 2,9 procenta, což je ale slabší pokles, než se čekalo.