Vývoz strana 2 z 4

Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. V parlamentu v Bernu leží ještě další návrhy, které by dodávky švýcarských zbraní Ukrajině umožnily, počítají však s řadou podmínek.

Čína se stala v prvním čtvrtletí největším světovým exportérem automobilů, když předstihla dosavadního lídra Japonsko. Podle oficiálních statistik zveřejněných minulý týden vyvezla 1,07 milionu vozů, což je meziročně o 58 procent více. Z Japonska putovalo na světové trhy 954 185 automobilů, o šest procent více než ve stejném období loni, napsal zpravodajský server BBC. Čínský vývoz podpořila poptávka po elektromobilech a prodej do Ruska.

Nynější příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se zřejmě změní na státní podnik se stejným jménem. Novelu zákona, která to má umožnit, sněmovna propustila do třetího čtení. Schvalovat by ji mohla na své příští schůzi. Poslanci v úterý do třetího čtení také propustili návrh na zrušení zákona o zemědělských skladních listech či novelu o hornické činnosti, která by měla zjednodušit úřední podmínky pro dovoz a vývoz výbušnin.

Rusko není proti prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny, ale případně jen na šedesát dní, tedy na polovinu původně navrhované doby. Po jednání v Ženevě se zástupci OSN to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Dohoda uzavřená loni v srpnu umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin ze zablokovaných ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře.

Generální tajemník OSN António Guterres a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po společném jednání v Kyjevě vyzvali k prodloužení obilné dohody s Ruskem, která Ukrajině umožnila vývoz zemědělských plodin z černomořských přístavů do světa i přes pokračující válku. Dosavadní dohoda platí do poloviny března a Moskva si klade podmínky v podobě povolení vlastního exportu.

Česká měna je vůči euru nejsilnější za posledních čtrnáct a půl roku. Nyní už je možné koupit jedno euro i za méně než 23,70 koruny. Zlevňuje to nákupy v zahraničí a třeba i dovolené. Naopak komplikace je to pro tuzemské exportéry. Pokud koruna zůstane silná, tržby vývozců mohou klesnout o 210 miliard korun, varuje Asociace exportérů.

Ceny vývozu i dovozu loni rostly výrazně rychleji než dříve. Vývozní ceny stouply meziročně o 12,7 procenta a dovozní o 17,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Statistici zveřejnili také údaje za loňský prosinec, které celoročnímu výsledku poněkud pomohly, protože meziroční růst cen vývozu a dovozu byl nejnižší za celý rok. Pokračovalo tedy postupné zpomalování, které bylo patrné od srpna.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, uvedl server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby. Očekávaný krok už uvítal Kyjev i německá opozice. Moderní tanky typu Challenger 2 chce Kyjevu poskytnout také Británie.

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Podle dat Českého statistického úřadu v listopadu stavební výroby oproti minulému roku i předchozímu měsíci ubylo. O přibližně procento kleslo pozemní i inženýrské stavitelství. Průmyslu se sice daří dále růst, tempo výroby ale zpomaluje. Firmy nejvíc trápí ceny energií a často i nižší poptávka. Některé se dostávají do existenčních potíží.

Nový poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24 sdělil, že při boji s dezinformacemi je třeba postupovat obezřetně, aby se nezpůsobilo víc škody než užitku. Velkou část jeho agendy prý zabere válka na Ukrajině. Prohlásil, že z Česka se vyvezly zbraně v hodnotě vyšších desítek miliard korun.

Koruna do nového roku vstoupila v silné pozici. Vůči evropské měně vykazuje nejlepší výsledky od léta 2011. Jedno euro se obchoduje zhruba za 24 korun a 17 haléřů. Loni na jaře po začátku invaze Ruska na Ukrajinu přitom kurz oslabil až téměř k 26 korunám.

Zatímco Moskva pokračuje ve válečném tažení způsobem, který ve 21. století očekával jen málokdo, Washington s Pekingem vedou souboj daleko současnější. Administrativa prezidenta Joea Bidena zakázala vývoz čipů a souvisejících technologií do Číny a tento trend dopadá i na evropské transakce. Důvod je prostý – obavy o národní bezpečnost.

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo podle agentury TASS tamní ministerstvo obrany. Návrat k plnění dohody potvrdil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o tom, že jeho země je i v případě, že by vystoupila z dohody umožňující vývoz obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Už v červnu investigace České televize ukázala, že na palubě ruské lodi Michail Nenašev se zřejmě nacházelo obilí ukradené Ruskem na Ukrajině, které odtud bylo vyvezeno pryč. Nyní se s novými důkazy připojují i další světová média. Vše nasvědčuje tomu, že celý „pašerácký“ systém je velice propracovaný.

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Americká vláda nařídila dvěma předním výrobcům čipů, aby omezili vývoz svých výkonných produktů do Číny. Společnost Nvidia oznámila, že ji americké úřady informovaly o změnách pravidel vývozu čipů do asijské země a podobnou informaci potvrdila i společnost AMD, napsala ve čtvrtek agentura Reuters. Cílem opatření je Číně ztížit přístup k technologiím, které by mohla využít ve vojenské oblasti.

Ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy. Pokud nebudou odstraněny překážky, které tomu dosud brání, hrozí globální potravinová krize. V sobotu to v Istanbulu podle agentury Reuters uvedl generální tajemník OSN António Guterres.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.