Izrael chce prodat stovky starých tanků, mimo jiné poprvé v dějinách do Evropy

Izrael vede jednání se dvěma státy o prodeji stovek tanků Merkava 2 a Merkava 3, které by zakrátko mohly být vyvezeny do Evropy. Tanky byly nedávno vyřazeny z izraelských sil a byly uloženy ve skladech, ale po vypuknutí obnovené války Ruska proti Ukrajině a oživení poptávky po obrněncích byly otestovány a shledány vhodnými k prodeji, napsal internetový deník Ynetnews s odkazem na činitele izraelského ministerstva obrany.

Izraelské ministerstvo obrany vzhledem k citlivosti jednání neupřesnilo jména zájemců o více než dvě stě izraelských tanků, jeden z nich je však v z Evropy. Chystaná transakce vyžaduje souhlas Pentagonu, protože některé součástky pocházejí z USA. Konečná dohoda by ale mohla být hotová relativně brzy, přibližně během tří měsíců, uvedl list. Dodal, že všechny uložené tanky by mohly být prodány za několik desítek milionů dolarů, což je „zanedbatelná částka“ v porovnání s cenami nových západních tanků, na jejichž zhotovení je nutné pár let počkat.

Připomněl, že v předchozí dekádě ministerstvo obrany nabízelo nové tanky Merkava 4 přímo z výrobní linky přibližně za čtyři miliony dolarů za kus (asi 87 milionů korun). Touto nejmodernější verzí, která je vybavena aktivní ochranou před protitankovými střelami, jsou nyní vyzbrojeny všechny aktivní tankové jednotky izraelských sil, tedy 401., 188. a 7. brigáda. Některé starší tanky Merkava byly přesunuty k záložním jednotkám, včetně 10. brigády, avšak většina vyřazených tanků, více než dvě stě kusů, spočívá ve skladech.

Armáda zprvu hleděla na možnost jejich uplatnění v cizině skepticky a zvažovala prodej do starého železa, ale zájem o staré tanky začal stoupat od poloviny loňského roku, a tak ministerstvo obrany nechalo staré tanky zkontrolovat a shledalo je schopnými služby. A Evropa v současnosti zažívá závody ve zbrojení, jaké tu nebyly od druhé světové války, například německý obranný rozpočet se ztrojnásobil, argumentují podle listu izraelští představitelé. 

Nahrávám video
Horizont ČT24: Prodej Izraelských tanků Merkava
Zdroj: ČT24

Izrael si Merkavy vždy chránil

„Zájem o izraelské zbraně je obrovský. Nárůst je za posledních sedm let dvojnásobný, takže Izrael měl v tom minulém roce vyvézt zbraně za víc než dvanáct miliard dolarů (261 miliard korun),“ přiblížila ředitelka Herzlova centra Irena Kalhousová.

Tank Merkava je podle ní do určité míry „symbol izraelské odolnosti“, takže si ho Jeruzalém velmi chránil a nevyvážel ho. Jedná se tím pádem o důležitý zlom nejen pro izraelský obranný průmysl.

„V momentě, kdy státy začnou být do určité míry závislé na izraelských zbraňových systémech, prohloubí to spolupráci na mnoha dalších úrovních. Ekonomické, diplomatické i politické. Bude velmi zajímavé sledovat, která evropská země se stane nákupčím izraelských tanků,“ řekla Kalhousová.

Zároveň připustila možnost, že se tanky Merkava nakonec dostanou do rukou ukrajinských tankistů, protože Kyjev stále čeká na dodávky amerických strojů, a evropské státy je nejsou schopné vyrábět  v dostatečném množství a dostatečně rychle.

Ukrajina podle ní nutně potřebuje tanky a Izrael má velké množství volných tanků Merkava 2 a Merkava 3. Zatím však lze pouze spekulovat, jestli je daná evropská země předá Kyjevu, nebo zda je dokonce Izrael prodá přímo Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...