Solidní produkce firem pro zahraniční trhy přibrzdila propad tuzemské ekonomiky. Podle analytiků by bez ní české hospodářství loni kleslo o víc než 0,4 procenta, o kterých v pátek informoval Český statistický úřad. Export českého zboží na rozdíl od útrat domácností neklesl, naopak mírně posílil.
V zahraničí je největší zájem o české strojírenství, IT technologie, auta, ale i léčiva nebo kosmetiku. Za loňský rok firmy vyvezly do ciziny výrobky za 4 biliony a 432 miliard korun. Naprostou většinu zboží české podniky vyvážejí do zemí Evropské unie, hledají ale i jiná teritoria na Arabském poloostrově, v Africe nebo jihovýchodní Asii. Naopak se stáhly z Ruska, které před dvěma lety rozpoutalo plnohodnotnou válku proti Ukrajině.
Aktuální strategii českého exportu mají symbolizovat především nové nápady, regiony nebo šance. Tak chce pracovat i tuzemská kosmetická firma Dermacol, jejíž kosmetika putovala do zahraničí poprvé před půlstoletím. Ve Spojených státech prodává firma dodnes, celkově pak do zahraničí vyváží necelou třetinu svých výrobků.
Současné vedení chce ale expandovat. Podle firemní ředitelky pro strategii a vývoj Věry Komárové je v současném obchodním hledáčku třeba Japonsko. „Nepotkáte tam ženu – ani v metru – která není nalíčená. Tam se nelíčí jen ženy, ale i muži,“ vysvětluje.
Zatímco na japonský trh si společnost cestu teprve hledá, na Arabském poloostrově svou klientelu už firma našla. Vyšší spotřeba je dána i náboženskými zvyklostmi – na modlitbu se tam ženy odličují, následně nanášejí make-up znovu.
Právě Saúdská Arábie je jednou ze zemí, kde otevírá své zastoupení vládní agentura CzechTrade. „Během dvou měsíců (…) nás oslovilo několik desítek českých firem napříč obory,“ vysvětluje ředitelka sekce zahraniční sítě. Zájem je prý z odvětví stavebnictví, zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti nebo vodohospodářství.
Většina tuzemského vývozu směřuje do unijních zemí
Vedle Arabského poloostrova je podle obchodníků perspektivní také Dálný východ, jihovýchodní Asie nebo Afrika, posílení vývozu pak očekávají i do Spojených států, Brazílie nebo na Ukrajinu. Většinu zboží a služeb i přesto vyváží Česko stále do zemí Evropské unie.
To se týká i mucholapek, které produkuje moravská papírna Moudrý. Dva a půl milionu jejich výrobků mířilo v loňském roce do Španělska, další miliony lapačů pak do Itálie, Německa nebo Francie. Letos pak plánují výrobu o desetinu vyšší. „Vyvážíme do víc než padesáti států světa, 95 procent naší produkce jde na export,“ upřesnil generální ředitel papírny Libor Moudrý.
Ještě před dvěma lety nadpoloviční většina jejich mucholapek končila v Rusku a Bělorusku. Tyto výrobky sice na sankčních seznamech nefigurují, podle majitelů však klesl export kvůli problematické dopravě a platbám. I proto hledá papírna nová teritoria, zaměřit se chce třeba na Afriku.
Pomoci novým vývozům by mohla i slabá koruna. Ta je podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory ČR pro tuzemský export spíše pobídkou. „To, že se nevrátí ke čtyřiadvacetikorunové hranici, považuji za jasnou věc,“ říká ke kurzu domácí měny.
V loňském roce skončil zahraniční obchod Česka s přebytkem téměř 123 miliard korun, ve stávajícím roce by měla být čísla ještě lepší – právě díky slabé koruně. Z ní naopak nemají radost lidé, kterým zdražují třeba dovolené.
„Růst exportu očekává ministerstvo financí – i my – i v příštím roce, což by mělo přispět k obnově mírného hospodářského růstu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka je důležitější sledovat, s jakou ziskovostí firmy prodávají, ať už v Německu, Číně, Spojených státech, nebo na Ukrajině.
Tuzemský export se po vstupu do EU zvedl
Vstup českých firem na západní trhy usnadnil před téměř dvaceti lety vstup do Evropské unie. Západním ekonomikám se Česko postupně přibližuje i v dalších aspektech – v roce 2005 například činil průměrný roční čistý příjem v tuzemsku přes 154 tisíc korun, tedy třetinu unijního průměru. Předloni už to podle aktuálních dat Eurostatu byly dvě třetiny – skoro 350 tisíc korun.
Běžným hodnotám sedmadvacítky se ale přibližují i ceny – tím, jak zboží zdražuje. Ještě před deseti lety byla cenová hladina v Česku na 65 procentech unijního průměru, předloni už na 84 procentech.
Obecně ale příjmy rostou o něco rychleji a kupní síla obyvatel Česka se tak pomalu dostává k unijnímu průměru. Podle posledních dat je v poměru k němu na devadesáti procentech, obdobně jako ve Slovinsku. Ostatní země bývalého východního bloku jsou na tom hůř. Třeba ve srovnání s Německem si ale Češi stále mohou koupit jen dvě třetiny toho, co obyvatelé Spolkové republiky.
