USA strana 3 z 5

Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na budapešťském summitu Evropského politického společenství (EPS). Narážel tak na heslo vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa. Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, dodal Zelenskyj. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se účastníci summitu shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír.

Interview ČT24 vyzpovídalo netradičně postupně dva hosty – Čechy s americkým občanstvím, kteří v prezidentských volbách v USA volili každý jinak. Zatímco jazzový kytarista Rudy Linka prý nezná nikoho, kdo by vítal vítězství republikána Donalda Trumpa, publicista a komentátor Jefim Fištejn naopak pozoruje po porážce demokratky Kamaly Harrisové „úlevu ze všech stran“.

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství a opětovný kandidát na tuto funkci v Evropské komisi i pro příští pětileté období Wopke Hoekstra dál počítá s tím, že v EU začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého. To se týká především těch se spalovacím motorem. Řekl to při „grilování" europoslancům. Celkem devatenáct adeptů na eurokomisaře podle ČTK prošlo, maďarský kandidát ještě musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky.

Pro nově zvoleného šéfa Bílého domu hlasovala i část mladých mužů, kteří tradičně volí demokraty, upozornil server Axios s odkazem na exit polly. Republikánu Donaldu Trumpovi se tak podařilo zvrátit trend, který byl ve Spojených státech patrný po generace. Mladí Američané často fungují jako pomyslný jazýček na vahách. Experti v souvislosti s volbami dále poukazují na to, že Trump odlákal demokratům i část zástupců menšin.

Americký prezident Joe Biden ujistil Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu, o poklidném a spořádaném předání moci. Trump se stal vítězem letošních prezidentských voleb. „Přijímáme volbu, kterou země učinila. Nemůžete milovat svou zemi, jen když zvítězíte,“ prohlásil Biden.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Dohoda o vině a trestu se třemi strůjci teroristických útoků z 11. září 2001 platí, ačkoliv ji ministr obrany Lloyd Austin v srpnu zrušil. Podle agentury AP, která cituje nejmenovaný zdroj, to rozhodl vojenský soud. V rámci dohody se tři obžalovaní a dlouholetí vězni na základně v Guantánamu doznávají k účasti na útocích, výměnou za to nedostanou trest smrti.

Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith zvažuje, jak stáhnout dva trestněprávní případy týkající se amerického exprezidenta Donalda Trumpa, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Americké ministerstvo spravedlnosti se dlouhodobě drží politiky, podle které nesmí být úřadující prezident trestně stíhán, a Trump se v lednu vrátí do Bílého domu.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Musíme přijmout výsledky těchto prezidentských voleb, prohlásila před svými příznivci neúspěšná kandidátka na prezidentku USA Kamala Harrisová. Současná viceprezidentka uznala svou porážku a příštímu šéfovi Bílého domu, republikánovi Donaldu Trumpovi, slíbila spolupráci při předávání moci. Zároveň prohlásila, že bude nadále bojovat za ideály, které prosazovala – ať už to je demokracie, vláda práva, nebo rovný přístup ke spravedlnosti.

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Donald Trump bude 47. prezidentem USA. Očekávanému úspěchu odpovídala i atmosféra v jeho volebním štábu. Hned na začátku volební noci jí výrazně napomohlo Trumpovo jasné a nečekaně výrazné vítězství na Floridě, kde se „hlavní stan“ republikánského kandidáta nacházel. Optimismus zpočátku panoval i ve volebním štábu demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. S rostoucí pravděpodobností porážky se tam ale nálada zhoršovala.

Ekonomický výhled pro Spojené státy v dalším funkčním období Donalda Trumpa je krátkodobě příznivý, avšak střednědobé až dlouhodobé dopady jsou spíše nejisté a některé jeho návrhy by ekonomice uškodily, uvedla analýza nizozemské banky ING. Pravděpodobné vítězství Trumpa by mimo jiné mohlo vést ke zvýšení americké produkce ropy a plynu. To by mohlo znamenat nižší ceny paliv i pro české řidiče, míní analytici. Představitelé Svazu průmyslu a Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávají, že Trumpova protekcionistická politika může vést k výraznému poklesu transatlantického obchodu a dopadnout i na evropský automobilový průmysl.

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Republikáni získali většinu v Senátu USA, který poslední čtyři roky kontrolují demokraté. Posílí zřejmě o tři posty, po úspěchu v Západní Virginii získají další senátorské křeslo v Ohiu a podle projekcí i v Montaně. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

Ve všech padesáti amerických státech se hlasuje o tom, kdo bude novým prezidentem. Voliči rozhodují, zda zemi poprvé povede žena, nebo zda se po čtyřech letech do Bílého domu vrátí Donald Trump. Jeho souboj s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou je podle průzkumů mimořádně těsný a vítěz pravděpodobně opět nebude známý rychle po konci hlasování. Američané rozhodují také o rozložení sil v Kongresu či o státních otázkách. FBI zároveň informovala, že na některých místech hlasování provázejí výhrůžky bombovými útoky.

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Třikrát v posledních čtyřech prezidentských volbách trefili ve slavné pekárně Lochel na okraji Filadelfie skutečného vítěze. A to jen na základě prodeje koláčků se jmény kandidátů. Nyní se zatím koláčků s Donaldem Trumpem prodalo přes 40 tisíc, těch s Kamalou Harrisovou přes tři tisíce, uvedla majitelka pekárny Kathleen Lochelová. Harrisová čerpá podporu v Pensylvánii hlavně z měst a předměstí, Trump naopak boduje na venkově. Samotný stát může hrát ve volbách klíčovou roli.

Volby ve Spojených státech bedlivě sleduje i řada Američanů žijících v Česku. Někteří z nich už odvolili. Podle údajů resortu vnitra teď v tuzemsku pobývá přes deset tisíc amerických rezidentů. Výsledek ovlivní nejen jejich život, ale také třeba fungování některých firem. Obávají se třeba nastavení cel nebo změny kurzu koruny vůči dolaru, což by mohlo znamenat vyšší ceny výrobků dovážených z USA.

Především od pandemie covidu-19 je velkým fenoménem amerických voleb korespondenční hlasování. To je přitom tamním voličům k dispozici již 160 let – tehdy posílali hlas poštou vojáci z bojišť občanské války. K tomuto způsobu hlasování má výhrady republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump. Ten tvrdí, že mu prostřednictvím údajných masových podvodů při korespondenční volbě v roce 2020 bylo vítězství ve volbách ukradeno. Vyšetřování ani soudy však nikdy žádné masové podvody neprokázaly.

Obavy z povolebního násilí mají podle nejnovějšího průzkumu dvě třetiny Američanů. Česká televize dostala možnost natáčet v jednom z nejdůležitějších sčítacích center ve Spojených státech. Hlasy z okrsku Maricopa ve Phoenixu rozhodnou, jestli v Arizoně vyhraje Donald Trump, nebo Kamala Harrisová. Štáb ČT zjišťoval, jak dezinformace a výhrůžky volebním komisařům toto středisko proměnily z hlediska jeho fungování.

Více či méně intenzivní sucho zažívalo na konci října 87 procent americké „osmačtyřicítky“ států, tedy USA bez Aljašky a Havaje, uvádí nejnovější hlášení vypracované ve spolupráci akademiků a federální vlády. Upozornil na to deník The Washington Post, podle kterého hodnocení stanovilo nový rekord v podílu zasaženého území.