USA strana 3 z 5

Šéf Bílého domu Donald Trump v době rostoucího napětí mezi USA a Venezuelou prohlásil, že je ochoten jednat s venezuelským autoritářským vládcem Nicolásem Madurem. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté a spekuluje se o možném americkému útoku na jihoamerickou zemi. Američané v posledních týdnech vyslaly do Karibiku jednotky s více než patnácti tisíci vojáky, včetně největší a nejmodernější letadlové lodě na světě USS Gerald R. Ford. Zároveň od září podnikají údery proti plavidlům s údajnými pašeráky drog.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Rebelové z Jednotek rychlé podpory (RSF) po pádu súdánského Fáširu násilně odebírali krev zadrženým civilistům i uprchlíkům snažícím se z města uniknout. Píše to blízkovýchodní web The Middle East Eye (MEE) s odkazem na rozhovory s oběťmi, očitými svědky, humanitárními pracovníky a diplomatickými zdroji.

Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Americké imigrační úřady zadržely matku synovce mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové, píší americká média. Agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ženu původem z Brazílie tento měsíc zadrželi nedaleko Bostonu ve státě Massachusetts. Stalo se tak v době rozsáhlé protiimigrační kampaně administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zahraniční návštěvníci národních parků v USA budou od ledna platit vyšší vstupné než Američané. Ti naopak místa navštíví zdarma během „vlasteneckých dnů“, včetně narozenin prezidenta Donalda Trumpa. Změny se týkají jedenácti nejnavštěvovanějších národních parků včetně Yosemitů, Grand Canyonu či Everglades.

Tchaj-wan chce pro příští roky rozšířit stávající obranný rozpočet o 40 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 833 miliard korun). Podle agentury AFP to oznámil tchajwanský prezident Laj Čching-te, podle kterého je to snaha ochránit ostrov před možnou čínskou invazí. Čína mezitím podle agentury Reuters varovala, že rozdrtí „jakékoli snahy o zahraniční vměšování“. Peking považuje demokratický Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Čeští filmaři usilují o přízeň oscarových porotců. Mezinárodní kampaň, která čítá speciální projekce v Los Angeles, Amsterdamu či Kodani, vyjde na miliony korun. Filmoví kandidáti větších zemí mají na kampaň někdy i víc peněz, než kolik utratí za samotný film.

Pentagon oznámil, že vyšetřuje demokratického senátora Marka Kellyho, kapitána amerického námořnictva ve výslužbě, kvůli možné výzvě ke vzpouře. Ministerstvo obrany naznačilo, že by ho mohlo povolat zpět do aktivní služby, aby čelil vojenskému soudu nebo správnímu trestu. Spolu s dalšími pěti demokratickými zákonodárci totiž natočili video, v němž vyzvali vojáky a zpravodajce, aby odmítli nezákonné rozkazy. O případu informují četná americká média.

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o devatenácti bodech.

Federální soudkyně v pondělí zamítla trestní řízení proti bývalému řediteli Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamesovi Comeymu a newyorské generální prokurátorce Letitii Jamesové, informuje agentura AP. Rozhodnutí soudkyně podle agentury zdůvodnila tím, že prokurátorka, která na naléhání prezidenta Donalda Trumpa vznesla obvinění, byla ministerstvem spravedlnosti jmenována nezákonným způsobem. Bílý dům uvedl, že se ministerstvo spravedlnosti proti rozhodnutí odvolá.

Sociální síť X minulý týden aktivovala funkci, která umožňuje zobrazení polohy správce účtu. Záhy se v médiích i na sociálních sítích objevily spekulace o původu některých účtů propagujících šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a jeho hnutí MAGA (Make America Great Again). Funkci zobrazení polohy v době vzniku funkce následně sociální síť X odstranila a zůstává pouze zobrazení aktuální polohy.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Při pondělních izraelských útocích v Pásmu Gazy zahynuli tři lidé, píše agentura AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Dronový úder v obci Baní Suhajlá východně od města Chán Júnis zabil dva lidi. Při tankové palbě ve čtvrti Tuffáh pak zahynul jeden člověk. Izraelská armáda mezitím ze svých řad propustila několik generálů z důvodu selhání při ochraně civilního obyvatelstva při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023.

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Skupina pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou po své lednové inauguraci spustil šéf Bílého domu Donald Trump, předčasně ukončila činnost, píše agentura Reuters. Úřad, který do května vedl miliardář Elon Musk, měl přitom mandát až do konce července 2026. Trump v lednu pověřil Muskův tým rozsáhlými škrty ve federální vládě, podle kritiků však úsilí vyústilo pouze v malé úspory.

Události, komentáře týdne probrali americko-ruský návrh na ukončení ruské války na Ukrajině a nedělní jednání amerických, ukrajinských a evropských zástupců v Ženevě. Diskuse se zaměřila také na střet zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v případě jmenování premiérem a postoj prezidenta Petra Pavla k dané záležitosti. Svůj komentář hosté přidali také ke kontroverzím ohledně české olympijské kolekce pro zimní olympiádu v Itálii. Pozvání přijali komentátor, publicista a člen Rady ČT Jefim Fištejn, komentátor z Lidových novin Petr Kamberský, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, právnička a bývalá politička Kateřina Valachová a hudebník Rudy Linka. Pořadem provázela Jana Fabiánová.

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Při izraelském útoku na jižní předměstí Bejrútu bylo zabito pět lidí. Dalších 28 lidí bylo zraněno, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda před tím oznámila, že zaútočila na významného člena šíitského hnutí Hizballáh a později upřesnila, že při útoku zabila šéfa štábu hnutí Hizballáh Hajsama Alí Tabatabáího, který je považován za druhého nejvyššího vůdce skupiny po šéfovi hnutí Naímovi Kásimovi.

V Nigérii se padesáti z více než 300 unesených žáků katolické internátní školy podařilo uprchnout únoscům. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na Nigerijské křesťanské sdružení (CAN). Ozbrojenci podle dostupných informací v pátek zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara a unesli více než 300 dětí a dvanáct vyučujících. Papež Lev v neděli podle Reuters vyzval k jejich okamžitému propuštění.