Třeboňsko

Teplejší počasí nahrává šíření škůdců. Housenky nočního motýla bekyně zlatořitné už zničily skoro celou ovocnou alej na Třeboňsku. Ve větším množství navíc vyvolávají alergické reakce. Problémy může stromům i člověku způsobit také invazivní ploštice síťnatka platanová. Větší hrozbou jsou ale komáři. Podle vědců je otázkou času, kdy se v tuzemsku usadí ti tropičtí. Nejnebezpečnějším parazitem v Česku zůstává klíště, které se dostává i do vyšších poloh.

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Záhadou a velkou vzácností je pro odborníky výskyt orla východního, který už několik let žije ve volné přírodě na Třeboňsku. Domovem jednoho z největších dravců světa je přitom Kamčatka. Do střední Evropy nelétá, přesto ho nejen ornitologové sledují u chlumských rybníků. Orel východní tam ale ruší hnízdící orly mořské.