Tel Aviv strana 2 z 5

Nikol Cohen a její rodina mají v domě kryt. Jeho vybavení kontrolovala pár dní před sobotním íránským útokem. „Jestli všechno máme, nějaké minimální zásoby, potraviny, léky. Ať to tam je přichystané, podmínky na přespání. To tak dělali téměř všichni,“ sděluje Češka žijící v Izraeli.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Vpád teroristů z Hamásu do Izraele 7. října narušil křehké vztahy židovského státu s Egyptem. Hned den po útoku se tam několik Izraelců stalo oběťmi střelce. Vdova po jednom z nich na tragédii vzpomínala v rozhovoru s ČT.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Válka s Hamásem nepříjemně dopadá i na turistický ruch v Izraeli. Hostů je násobně méně než v běžných časech. Silně to ovlivnilo i fungování Jeruzaléma, nejvyhledávanějšího místa v zemi. Problém mají obchodníci i průvodci, letecký provoz na telavivském letišti poklesl na polovinu.

Izraelská armáda tvrdí, že našla síť tunelů, které používalo administrativní i vojenské vedení Hamásu ve městě Gaza na severu stejnojmenného pásma. Podzemní síť prý využívali političtí a vojenští vůdci, jako jsou Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár nebo Muhammad Díf. Informovala o tom stanice BBC s odvoláním na armádní prohlášení, podle kterého se tunely nacházejí v bezprostřední blízkosti obchodů, vládních budov, obytných domů a školy. Teroristé z Hamásu mezitím vyslali ze severu Pásma Gazy na oblast Tel Avivu salvu raket.

Izraelská armáda v severní čtvrti města Gaza omylem zastřelila tři rukojmí, které špatně identifikovala jako hrozbu. Armáda hodlá incident důkladně vyšetřit. Podle prvních informací se trojici podařilo zřejmě uprchnout ze zajetí. Když je izraelští vojáci spatřili, byli prý muži do pasu nazí a mávali bílou vlajkou, vojáci na ně ale přesto údajně začali střílet. Před sídlem ministerstva obrany v Tel Avivu demonstrovaly po incidentu stovky lidí.

Zatímco Izrael se raduje z toho, že se desítky rukojmí vrátily z Pásma Gazy, jedna z žen události vnímá s jistou hořkostí. Dikla Šamrizová totiž ví, že její šestadvacetiletý syn Alon je stále držen jako rukojmí někde v palestinské oblasti. Ozbrojenci z teroristického hnutí Hamás ho 7. října odvlekli poté, co se zapojil do obrany kibucu Kfar Aza. Jeho přeživší obyvatelé nyní žijí v hotelu poblíž Tel Avivu.

Sedmadvacetiletý Izraelec Baruch Ben Or uspořádal v Tel Avivu happening jako poděkování za českou podporu izraelskému boji proti terorismu. Akce se zúčastnila i velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

Zatímco izraelská armáda bojuje v Gaze, v telavivském parku demonstrovali arabští i židovští anarchisté a komunisté proti válce. Zároveň se na druhé straně parku sešla protidemonstrace. O náladách v Izraeli informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Dodal, že izraelská veřejnost je sice nyní sjednocena, ale pod povrchem jednoty doutnají staré i nové politické bariéry a štěpení.

Válka Izraele proti teroristickému hnutí Hamás se negativně promítá do mnoha odvětví ekonomiky židovského státu. Problémy mají služby, ale třeba také zemědělství, které se potýká s nedostatkem pracovních sil a raketovými poplachy, které narušují práce na poli. Válka tvrdě dopadá i na turistický ruch.

Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.

Izraelci si v úterý připomněli měsíc od útoku Hamásu. Za palestinskými teroristy zůstalo čtrnáct set mrtvých a dvě stě čtyřicet lidí zavlečených do Pásma Gazy. Na zadržovaná rukojmí v Tel Avivu upomínaly například prázdné postele nebo prostřený stůl s prázdnými židlemi. S příbuznými unesených natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nad Pásmem Gazy létají americké bezpilotní letouny, které armáda Spojených států nasadila ve snaze pomoci najít a osvobodit rukojmí zadržované palestinským teroristickým hnutím Hamás. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek v Tel Avivu zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty před svým bombardováním předem varuje.

Brutální útok palestinských teroristů ze 7. října i vyhlášená mobilizace se přímo dotýká i Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách. Někteří už své syny či manžele mají nasazené od začátku války, další na odvod čekají. Natáčel s nimi zpravodaj ČT David Borek.

V Machačkale na ruském severním Kavkaze obývaném dagestánskými muslimy se odehrály antisemitské nepokoje. Asi dvacet lidí utrpělo při incidentu zranění. Dav mladých mužů se sešel u tamního letiště a zjišťoval, zda cestující odjíždějících aut nejsou Židé. Poté vtrhl do letiště i na ranvej a chtěl se dostat do letadla z Tel Avivu. Teprve tam je zastavila policie. Motivací davu byla zřejmě touha po pomstě za izraelskou vojenskou akci proti teroristům z Hamásu v Gaze. Prokuratura poté zahájila trestní stíhání účastníků pokusu o pogrom, informuje ruský opoziční web Meduza. Později úřady oznámily, že je situace pod kontrolou a osoby bez patřičného oprávnění už se na letišti nezdržují.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v pátek večer řekl, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v palestinském Pásmu Gazy. To podle agentury AFP čelilo největšímu izraelskému ostřelování od 7. října. AFP se odvolávala na své satelitní snímky a také na vyjádření teroristického hnutí Hamás. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení. Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy na toto území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Izrael v posledních dnech nepolevuje v cílených útocích na Pásmo Gazy, teroristé z Hamásu přesto neustávají v raketových útocích na židovský stát. Tyto střely jsou však extrémně nepřesné, a mají tak jen jediný úkol – zahltit izraelskou obranu v naději, že aspoň některá z raket dopadne do obydlených oblastí. Palestinští teroristé mají k dispozici i řadu různých typů raket, liší se podle dostřelu i ničivé síly. Izrael jim však systematicky odolává. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Teroristické útoky palestinského hnutí Hamás ze 7. října Izrael hluboce proměnily. Příhraniční obce jsou ostražité a jejich obyvatelé drží občanské hlídky. Ulice a náměstí, které ještě nedávno zaplňovaly davy demonstrantů, zejí prázdnotou, místo protivládních hesel se na nich rozléhá ticho. Svatá země je nyní jednotná, pod povrchem ale bublají otázky. V Izraeli natáčel zpravodaj ČT David Borek.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Americký prezident Joe Biden ve středu přiletěl do Izraele, který vede od 7. října, kdy zaútočili teroristé z Hamásu, válku s palestinským hnutím. Na letišti v Tel Avivu Bidena osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden znovu ujistil Izrael o americké podpoře při jeho boji s palestinským hnutím Hamás. Netanjahu mu za to poděkoval a vyzval celý civilizovaný svět, aby se spojil v boji proti Hamásu, stejně jako to udělal v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Na dotazy novinářů po svém projevu prezident nereagoval a krátce nato z Izraele odletěl.

Izrael evakuuje skoro třicet obcí na severu země u hranic s Libanonem. Obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. V regionu sílí napětí od útoku teroristů z Hamásu na jih Izraele. Izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem, se vzájemně ostřelují. U některých lidí, kteří museli opustit své domovy na severu židovského státu, se přitom mísí hned několik traumat dohromady. Nejen, že museli utéct před teroristy z Hizballáhu, ale na jihu země přišli o život jejich příbuzní a známí pro změnu rukou Hamásu. Situaci v izraelském pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.