Tel Aviv strana 2 z 5

Americký prezident Joe Biden ve středu přiletěl do Izraele, který vede od 7. října, kdy zaútočili teroristé z Hamásu, válku s palestinským hnutím. Na letišti v Tel Avivu Bidena osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden znovu ujistil Izrael o americké podpoře při jeho boji s palestinským hnutím Hamás. Netanjahu mu za to poděkoval a vyzval celý civilizovaný svět, aby se spojil v boji proti Hamásu, stejně jako to udělal v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Na dotazy novinářů po svém projevu prezident nereagoval a krátce nato z Izraele odletěl.

Izrael evakuuje skoro třicet obcí na severu země u hranic s Libanonem. Obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. V regionu sílí napětí od útoku teroristů z Hamásu na jih Izraele. Izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem, se vzájemně ostřelují. U některých lidí, kteří museli opustit své domovy na severu židovského státu, se přitom mísí hned několik traumat dohromady. Nejen, že museli utéct před teroristy z Hizballáhu, ale na jihu země přišli o život jejich příbuzní a známí pro změnu rukou Hamásu. Situaci v izraelském pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.

V Praze v pátek zhruba v 10:40 přistál šestý, poslední repatriační let z Izraele. Vyplývá to z informací serveru globe.adsbexchange.com, na kterém je možné sledovat leteckou dopravu. Dohromady se šesti lety do Česka vrátilo 228 lidí, kteří v zemi uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských extremistů. Do Izraele naopak některými z repatriačních letů dorazilo 73 Izraelců, informovalo ministerstvo zahraničí. Pokud by ještě nějaký Čech v Izraeli potřeboval asistenci s návratem domů, pokusí se jej ministerstvo zahraničí zařadit na repatriační lety jiných států.

Na cestě z Tel Avivu do Prahy jsou dvě letadla – Airbus A319 z vládní letky a vojenská CASA C-295. Po jejich návratu bude následovat ještě jeden let, ten uzavře evakuaci českých občanů z Izraele, který se stal terčem útoků teroristického hnutí Hamás. Celkem by mělo šest repatriačních letů přepravit asi dvě stovky cestujících. Ministerstvo zahraničí v podvečer oznámilo, že je seznam pro repatriace uzavřen, kdo se nepřihlásil a bude chtít z Izraele, bude si již muset zajistit cestu sám.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Izrael už zřejmě nebude brát tak velké ohledy na palestinské civilisty v Pásmu Gazy jako v minulosti, myslí si poradce pro národní bezpečnost a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Dříve před náletem armáda varovala, kam raketa dopadne, nyní to v mnoha případech dle Pojara nedělá. Teroristé z Hamásu totiž ukrývají sebe a své zbraně pod civilními objekty. „Když chcete toto zlo vymýtit, nezbývá vám nic jiného než jít po těchto zařízeních,“ prohlásil v Interview ČT24.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Pro přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nejsou v tuto chvíli splněny tři základní podmínky, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Bylo by to podle něj v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Zároveň by takový krok nebyl v souladu s jednotným postojem Evropské unie. V současné bezpečnostně rozbouřené době navíc Lipavský nepovažuje za rozumné, aby na sebe Česko přitáhlo pozornost mezinárodního společenství razantním krokem v otázce izraelsko-palestinského konfliktu.

Vyjádřit podporu Izraeli, který čelí útoku palestinského teroristického hnutí Hamás, přišli v pondělí odpoledne lidé na pražské Václavské náměstí. Setkáním chtěli dát najevo sounáležitost s napadenou zemí. Na shromáždění s projevem například vystoupil primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda (ODS). Na Václavském náměstí zazněla třeba myšlenka, že by se česká ambasáda měla přesunout z Tel Avivu do Jeruzaléma. To podporuje i premiér Petr Fiala (ODS), podle něj to je v současné době žádoucí krok, jak napsal na sociální síti X.

Maďarsko v noci na pondělí evakuovalo 215 lidí z Izraele, který o víkendu napadli teroristé z palestinského Hamásu. Evakuaci svých občanů již zahájilo i Polsko, první letadlo přibližně se 130 lidmi přistálo ve Varšavě ráno. České velvyslanectví v Tel Avivu oslovily s žádostí o aktivní repatriaci jednotky Čechů. Úřad je v kontaktu s partnery v Evropské unii a navzájem se informují o případných letech. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) je v kontaktu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS), s variantou samostatného repatriačního letu do Česka počítají jako se záložní.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Izraelci by mohli už letos začít bezvízově cestovat do Spojených států. Vedlejším produktem vyjednávání je i snazší cestování pro desítky tisíc Palestinců, kteří mají kromě palestinského i americké občanství. Ti měli dosud omezenou možnost vstoupit do Izraele, do světa tak museli cestovat skrz složité procedury přes Jordánsko.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Pokračují střety mezi Palestinci a Izraelci. V pondělí byla na dálnici u Hebronu na Západním břehu zastřelena izraelská žena a zraněn muž. K tomu se podle agentury Reuters pochvalně vyjádřilo radikální hnutí Hamás. V úterý při izraelské razii zemřel mladý Palestinec. Situace je nejhorší za dvacet let, míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Kvůli útokům se sešel izraelský bezpečnostní kabinet.

V Izraeli se vede spor o to, jestli na přírodních koupalištích zavést oddělené návštěvní hodiny pro muže a pro ženy. Ty už fungují na některých mořských plážích. Návrh vychází vstříc početné populaci věřících židů i muslimů, pro které je společné koupání mužů a žen problematické. Sekulární část společnosti ale plán vnímá jako další krok od liberálního k náboženskému charakteru státu.

Česko má už šesté letiště pro mezinárodní spoje, na kterém mohou přistávat velká letadla. Po Praze, Brnu, Ostravě, Karlových Varech a Pardubicích zahájilo provoz i letiště v Českých Budějovicích. Kraj i město do něj investovaly dvě miliardy korun. První let společnosti Smartwings odletěl do turecké Antalye. Od příštího týdne pak budou z Budějovic létat charterové lety do Řecka. Úkolem pro management teď bude zajistit vytížení letiště i pro zbytek roku, ostatní menší letiště v Česku jsou totiž dlouhodobě ztrátová.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Na 200 tisíc lidí dorazilo do Jeruzaléma protestovat proti soudní reformě, kterou prosazuje koaliční vláda Benjamina Netanjahua navzdory široké kritice, že ohrožuje demokracii. Demonstrace se opět konají i v dalších městech Izraele. V sobotu k zastavení schvalování reformy vyzvala vládu i více než desítka bývalých šéfů izraelské armády a tajných služeb Mosad a Šin Bet, kteří se přidali k páteční výzvě více než tisícovky rezervistů izraelského letectva. Ti kvůli soudní reformě pohrozili odmítnutím služby. Přidaly se k nim i stovky rezervistů vojenských zpravodajských služeb.

V Izraeli neustávají demonstrace proti vládě Benjamina Netanjahua a jím prosazované justiční reformě. Jen v Tel Avivu se sobotního protestu údajně zúčastnilo přes sto padesát tisíc lidí. V dalších městech demonstrovaly podle agentury DPA, která se odvolává na izraelská média, tisíce lidí.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

V Tel Avivu v sobotu vyšlo zhruba 150 tisíc lidí do ulic na protest proti vládní justiční reformě a další desítky tisíc lidí demonstrovaly v ostatních izraelských městech, napsal server The Times of Israel. Demonstrací se tak zúčastnilo výrazně více lidí než během předchozích protestů. Izraelský parlament se má příští týden vrátit k projednávání reformy, která má omezit pravomoci nejvyššího soudu a posílit vliv vlády na jeho personální obsazení.

Tisíce Izraelců se vydaly do ulic Tel Avivu poté, co na svou funkci rezignoval tamní policejní šéf Amichaj Ešed. Ten ve středu oznámil, že kvůli politickým tlakům odchází z funkce. Ešed řekl, že vládní činitelé po něm žádali ráznější zákroky na demonstracích proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua, což však odmítl, píše izraelský tisk.

Vláda v Jeruzalémě schválila plán na výstavbu tisíců osadnických bytů na okupovaném Západním břehu. Rozhodnutí padlo v době narůstajícího násilí. Izrael čelí kontinuální mezinárodní kritice kvůli rozšiřování osad. Na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě v nich žije přes sedm set tisíc Izraelců.