Státní cena za literaturu

Státní cenu za literaturu letos získal spisovatel Pavel Kolmačka. Porota ho ocenila za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury a za významné pedagogické působení. Ocenění ministerstva kultury si ze slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury, například režisér Karel Smyczek.

Ve věku 78 let zemřela spisovatelka Daniela Hodrová, byla laureátkou Státní ceny za literaturu a držitelkou Ceny Franze Kafky. Informoval o tom majitel nakladatelství Malvern Jakub Hlaváček. Rodina později upřesnila, že zemřela krátce po půlnoci na sobotu 31. srpna. V těchto dnech v jeho nakladatelství vyšel Hodrové román Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch. „Připlatili jsme expresní tisk, aby se paní Hodrová, která byla v paliativní péči, vydání románu dočkala,“ uvedl Hlaváček.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.

Za román Bílá Voda o snaze komunistického režimu zlikvidovat ženské řeholní řády obdržela letos spisovatelka Kateřina Tučková Státní cenu za literaturu. Porota přihlédla zároveň k tomu, že autorka i ve svých dalších dílech otevírá ne tolik známá témata z tuzemské historie a zpřístupňuje je veřejnosti. „Nechci chodit s dřívím do lesa,“ uvedla Kateřina Tučková v Interview ČT24 k výběru témat svých knih. Řeč byla hlavně o oceněné Bílé Vodě.

Státní cenu za literaturu letos získala jedenačtyřicetiletá spisovatelka Kateřina Tučková. Porota ji ocenila za román Bílá Voda a přihlédla i k její dosavadní literární tvorbě, která otvírá málo známá historická a společenská témata a pomáhá je zpřístupňovat veřejnosti. Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za překlady Charlese Nodiera a Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak z nedělního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Státní cenu za literaturu letos získal dramatik, spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Porota ocenila jeho celoživotní přínos, zazářil podle ní zejména knihami Sen o mém otci a Sen o mně či scenáristickou spoluprací s režisérem Jurajem Jakubiskem. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala romanistka Anna Kareninová, jejíž jméno je spojeno především s překlady francouzských a italských knih i filmů. Cena za filmové umění patřé režiséru Jiřímu Menzelovi.