Saúdská Arábie strana 3 z 5

Dánskou nákladní loď v Rudém moři v sobotu večer zasáhla raketa vystřelená hútíjskými rebely z Jemenu. Dvě další rakety sestřelilo americké námořnictvo, uvedl Pentagon, podle něho šlo už o třiadvacátý takový útok od 19. listopadu. Američané později uvedli, že na dánskou loď v neděli ráno znova zaútočili povstalci ze čtyř malých plavidel, na což reagovala americká armáda, která tři z nich potopila.

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Norský tanker Strinda v Rudém moři zasáhla řízená střela, plavidlo začalo hořet, ale nikdo z posádky, kterou tvořilo 22 Indů, nebyl zraněn, uvedl vlastník tankeru. Raketu vypálili šíitští povstalci hútíové, kteří v sobotu slíbili útočit na všechny lodě zemí a společností, které spolupracují s Izraelem. Mluvčí rebelů v úterý prohlásil, že podobné akce budou pokračovat, dokud Izrael nepovolí dovoz potravin a zdravotnické pomoci do Pásma Gazy. Paříž v úterý odpoledne uvedla, že francouzská fregata FREMM Languedoc sestřelila dron, který norský tanker ohrožoval.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Během pouhého jediného roku se o třetinu snížil počet špičkových vědců, kteří jsou spojení s univerzitami v Saúdské Arábii. Stalo se to jen několik měsíců poté, co nezávislé investigace odhalily, že tato pracoviště lákají ke spolupráci vědecké celebrity. Velmi často za to dostávají finanční odměny, univerzitám díky tomu zase stoupá hodnocení.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Jemenští rebelové v Rudém moři unesli nákladní loď Galaxy Leader, kterou provozuje japonská dopravní společnost. Podle Hútíů ale celou flotilu spoluvlastní jeden z nejbohatších Izraelců Abraham Ulgar. Únosem reagovali na izraelskou invazi do Gazy. Navíc pohrozili, že zaútočí na každou loď, kterou provozuje (či vlastní) izraelská společnost nebo která pluje pod izraelskou vlajkou.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Společnost Nestlé ukončí po 58 letech výrobu rumových pralinek. Cukrovinka začala z výrobního pásu olomouckých čokoládoven Zora sjíždět v roce 1965. Rozhodnutí stáhnout rumové pralinky ze seznamu čokoládových výrobků vedení Nestlé zdůvodnilo klesající poptávkou po této čokoládové pochoutce, řekla mluvčí společnosti Nestlé Tereza Skrbková.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.

Izrael nařídil evakuaci obyvatel města Kirjat Šmona u libanonské hranice, kde v posledních dnech dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a ozbrojenci na libanonské straně. S odvoláním na izraelské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters. Český resort zahraničí v pátek kvůli vzrůstajícímu napětí vyzval Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Spojené státy usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Americký ministr zahraničí Antony Blinken proto podnikl svou zatím největší diplomatickou misi po Blízkém východě od nástupu do funkce. Jednal se zástupci sedmi států a jeho mise zatím nekončí.

Rozhovory mezi Izraelem a Saúdskou Arábií o normalizaci vzájemných vztahů ustaly. S odvoláním na zdroje z Rijádu to uvedla agentura AFP. Saúdská Arábie o přerušení rozhovorů informovala také Spojené státy, jejichž ministr zahraničí Antony Blinken v zemi právě pobývá.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Izrael a Saúdská Arábie jsou na cestě k historické mírové dohodě. Krok, který by posílil novou rovnováhu na Blízkém východě, zatím není úplně na dosah ruky, ale naděje posilují mimořádně dobré vztahy politických lídrů obou zemí. Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy, k jejímu dosažení je však třeba vyřešit nejméně jeden kámen úrazu, a to postavení Palestinců.

Největší exportéři ropy na světě, Saúdská Arábie a Rusko, prodlouží dobrovolné škrty v těžbě suroviny o tři měsíce, tedy až do konce letošního roku. V případě Saúdské Arábie jde o milion barelů denně, v případě Ruska o 300 tisíc barelů denně. Ceny ropy na oznámení zareagovaly silným růstem, severomořský Brent překročil hranici 90 dolarů za barel.

Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou dalších šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošlou Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv bloku, který se zavázal, že bude hájit zájmy „globálního Jihu“.

Saúdskoarabští pohraničníci zabili od loňského března do letošního června stovky etiopských migrantů, kteří se pokoušeli do země dostat přes saúdskoarabsko-jemenskou hranici. Uvedla to v pondělí organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě, v níž se opírá o vlastní analýzy. HRW má navíc informace, že zabíjení dále pokračuje.

Velvyslankyní Evropské unie ve Spojených arabských emirátech se od září stane Češka Lucie Berger, která doposud působila jako koordinátorka politik v multilaterální sekci Evropské komise. Podle serveru Seznam Zprávy, který ve čtvrtek o personální změně informoval, se Berger stane šestým Čechem na postu ambasadora unijní diplomacie, jež v současné podobě funguje od roku 2010.