Saúdská Arábie strana 5 z 5

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Americký prezident Joe Biden řekl princi Saúdské Arábie, že jej považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika režimu Džamála Chášakdžího. Princ Muhammad bin Salmán to před Bidenem popřel. Biden jednal v Rijádu také o navýšení těžby ropy, o válce v Jemenu či vztazích s dalšími zeměmi v regionu, napsala agentura Reuters. Na kontroverzní návštěvu země zamířil Biden z Izraele, kde po jednání s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem slíbil sto milionů dolarů pro izraelské nemocnice, kde se léčí Palestinci.

Saúdská Arábie se rozhodla otevřít svůj vzdušný prostor všem leteckým dopravcům, kteří splňují podmínky pro přelety. S odkazem na prohlášení saúdskoarabského úřadu pro civilní letectví (GACA) o tom informuje agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden, který v pátek odletí z Izraele přímo do saúdskoarabské Džiddy, krok Rijádu uvítal. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu se rozhodnutí vztahuje i na lety z Izraele.

Čína se snaží vrátit ruského prezidenta Vladimira Putina na světovou scénu. Zatím alespoň na čtvrtečním virtuálním summitu zemí BRICS, kam patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Akci svolal Peking a pro Putina to bylo první fórum s představiteli cizích států od začátku invaze na území Ukrajiny.

Washington přejmenoval ulici před velvyslanectvím Saúdské Arábie po zavražděném novináři Džamálu Chášakdžím. Stalo se tak pouhý měsíc před první cestou prezidenta Joea Bidena do Saúdské Arábie. Tamního korunního prince Mohameda bin Salmána, který je z objednání vraždy podezřelý, označil Biden už dřív za vyvrhele. Vztahy obou zemí jsou od té doby napjaté.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem budou od července zvyšovat těžbu suroviny výrazněji než doposud. Skupina nazývaná OPEC+, která zahrnuje i nečlenské země OPECu spolupracující s organizací, se ve čtvrtek dohodla, že těžbu v příštích dvou měsících zvýší o 648 tisíc barelů denně místo dosavadních 432 tisíc. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Reuters.

Libanonský parlament v úterý zvolil do svého čela těsnou většinou dosavadního předsedu Nabího Barrího. Zákonodárci se sešli poprvé od voleb, jež se konaly 15. května. Čtyřiaosmdesátiletý Barrí si post udržel díky hlasům 65 ze 128 členů parlamentu. Podle zvyklostí této blízkovýchodní země je post rezervován pro příslušníka muslimské šíitské komunity.

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Soud v Istanbulu ve čtvrtek rozhodl předat kauzu vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího Saúdské Arábii. Chášakdží, který patřil ke kritikům saúdskoarabského režimu, byl brutálně zavražděn v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, jeho tělo se doposud nenašlo.

Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila, že od středečního rána pozastavuje své vojenské operace v Jemenu. Jednostranně vyhlášené příměří má podle ní pomoci vytvořit pozitivní atmosféru během blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu a zajistit příznivé podmínky nezbytné pro úspěch při vyjednávání mezi stranami konfliktu, napsaly světové tiskové agentury.

Ekonomové Jana Matesová a Pavel Hnát ve vysílání ČT24 rozebrali možné dopady války na Ukrajině na světovou ekonomiku. „Plochý svět“, v němž nezáleželo na tom, kde se bez velkého rizika investuje, podle Hnáta skončil. Matesová zdůrazňuje, že je zásadní neuhnout ze sankcí a nedovážet do Ruska technologie.

Jordánští a francouzští archeologové v jordánské poušti objevili svatyni z doby před devíti tisíci lety. Podle agentury AFP může jít o jednu z nejstarších lidských staveb, které se do dneška dochovaly.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli jako první hlava státu této blízkovýchodní země přicestoval na návštěvu Spojených arabských emirátů. Ty s Izraelem navázaly diplomatické vztahy teprve v roce 2020.

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres odsoudil letecké útoky koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu. Při nich přišlo v pátek o život více než 82 lidí v záchytném centrum v severojemenské provincii Sáda. Koalice, která bojuje proti Íránem podporovaným Hútíům, popírá, že by na centrum záměrně útočila. Nebylo podle ní ani na seznamu objektů OSN, na které se nemá útočit.

Při explozi tří cisteren s palivem v Abú Zabí přišli v pondělí o život tři lidé a dalších šest jich utrpělo zranění. Požár také propukl v blízkosti letiště v hlavním městě Spojených arabských emirátů. Podle prvních závěrů vyšetřování zřejmě výbuchy a následné požáry způsobily útoky bezpilotních letounů. Jemenští šíitští povstalci Hútíové mezitím oznámili, že provedli útok hluboko v SAE.

Ekonomická krize v Libanonu nadále roste. Tamní měna ztratila za poslední dva roky více než 95 procent své hodnoty, svolávají se i protesty k tamní centrální bance. Libanon je přitom hluboce rozdělen i politicky a vláda se už skoro tři měsíce nesešla. Problémem je hnutí Hizballáh, které jednání vlády blokuje, Libanon tak nemá schválený například rozpočet.

S hledáním nalezišť ropy a plynu by mohla pomoci metoda, kterou testuje tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Vědci pro výzkum vyžívají družicová data, uvedl tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan v tiskové zprávě. Studii o metodě zveřejnil časopis International Journal of Oil, Gas and Coal Technology.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Policie na pařížském letišti Charlese de Gaullea zatkla muže podezřelého z vraždy saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášakdžího. Informovala o tom francouzská rozhlasová stanice RTL. Členové komanda ze Saúdské Arábie Chášakdžího brutálně zavraždili v říjnu 2018 na konzulátu této blízkovýchodní země v Istanbulu.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Nová verze dohody apeluje na rychlejší snížení emisí, její jazyk je ale mírnější než ve verzi předešlé, píše Reuters. O finální podobě dokumentu, z nějž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, stále jednají delegace téměř dvou set zemí, ačkoliv konference měla podle původních plánů skončit v 19:00.