Letenka za jednu miliardu. Na ISS odstartovala soukromá mise

Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala v neděli čtyřčlenná posádka soukromé mise Axiom Mission 2 (Ax-2). Dva Američané a dva občané Saúdské Arábie směřují k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde stráví něco přes týden.

Společnost SpaceX, v jejíž lodi letí, dříve uvedla, že jedna letenka vyšla na 55 milionů dolarů – v přepočtu 1,2 miliardy korun. Do vesmíru posádku vynesla raketa společnosti SpaceX Falcon 9, na ISS pak astronauti doletí kosmickou lodí Dragon.

Dvojici Saúdských Arabů Ali AlQarni a Rayyanah Barnawiová platí let vláda této arabské země, americký podnikatel John Shoffner si ho financuje sám. Barnawiová je první arabská žena, která se podívá do vesmíru. Trojici doprovází zkušená americká astronautka Peggy Whitsonová, která dříve pracovala pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ve vesmíru dosud celkem strávila 665 dní. 

Rayyanah Barnawi je biomedicínská výzkumnice a první saúdská astronautka, kterou Saúdská kosmická komise vybrala pro misi Axiom 2 jako specialistku.

Získala bakalářský titul v oboru biomedicínských věd na Otagské univerzitě. Dále získala magisterský titul v oboru biomedicínských věd na Alfaisal University, kde studovala adhezi kmenových buněk rakoviny prsu; má devítiletou praxi ve výzkumu kmenových buněk rakoviny. V době, kdy byla vybrána, pracovala jako výzkumná laborantka ve specializované nemocnici a výzkumném centru krále Faisala v Rijádu. 

Rayyanah Barnawiová
Zdroj: Wikimedia Commons

Vesmírný turismus

Čtveřice má na ISS, kde bude dělat vědecké experimenty, dorazit už během pondělí. Na stanici by měla strávit celkem deset dní, pak se vrátí zpět na Zemi.

Je to druhá podobná soukromá mise. První se pod názvem Ax-1 uskutečnila v dubnu 2022. Cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici si tehdy zaplatili Američan, Kanaďan a Izraelec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.