Saúdská Arábie strana 4 z 5

Hlavním geopolitickým cílem Číny je konkurovat Spojeným státům. Projevuje se to mimo jiné na Blízkém východě, kde se Peking nesnaží prosadit už jen ekonomicky, ale také politicky, upozorňuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čína podle ní dál straní Rusku a pozorně sleduje západní reakci na agresi Moskvy vůči Ukrajině, neboť sama zvažuje útok na Tchaj-wan. Západ byl měl zájem o spolupráci s Pekingem v otázce Severní Koreje, ale vzhledem k čínským zájmům není takový vývoj pravděpodobný.

Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země to potvrdily po jednání zástupců obou zemí v Pekingu. Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by podle televize Al-Džazíra mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost v regionu, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde tyto země podporují soupeřící strany konfliktu.

Rusko přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy a západní země současně prokázaly, že jsou schopny v krizi jednat velmi rychle a obejít se i bez ruských zdrojů. V Interview ČT24 to uvedl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška s tím, že hlavní zbraň Vladimira Putina tak selhala. České domácnosti i firmy podle něj zdražování zatím zvládají, Evropa jako celek si však prý musí uvědomit, že ve světě není oblíbená, a musí zaujmout do budoucna tvrdší stanovisko při jednání s dodavateli energií v čele s USA.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Valné shromáždění OSN požádalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby vyjádřil svůj postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území. Pro rezoluci s tímto požadavkem se vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 zemí. Kromě Izraele byly proti také například Spojené státy, Británie, Německo a Česká republika. Palestinci výsledek hlasování přivítali jako vítězství.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Čínský prezident Si Ťin-pching je v Saúdské Arábii na návštěvě, která vyvrcholí arabsko-čínským summitem. Na Blízkém východě se Peking snaží zesílit svůj vliv. Ropná monarchie v posledních letech zase rozvolňuje své vazby na Spojené státy a hledá nové spojence. Země už po příletu čínského prezidenta na arabský poloostrov stačily podepsat několik strategických dohod, včetně memoranda s čínskou firmou Huawei, která má v Saúdské Arábii rozvíjet cloudové služby a budovat technologické komplexy, uvedla agentura Reuters.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

Soud ve Spojených státech zamítl žalobu proti saúdskoarabskému korunnímu princi Mohamedovi bin Salmánovi kvůli jeho údajném podílu na vraždě novináře Džamála Chášakdžího. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v listopadu soudu navrhla, aby bin Salmánovi v tomto občanskoprávním řízení přiznal imunitu.

Pokračující ruská agrese na Ukrajině má dopady i na vzdálený Blízký východ. Nestabilní region sužuje nebývalá ekonomická a potravinová krize, která nejvíce zasáhla miliony uprchlíků a přispívá k nepokojům. Když Západ uvalil na Rusko tvrdé sankce, blízkovýchodní region odmítl s Moskvou přetrhat vazby a místo toho posílá zbraně mlčky; Turecko zásobuje Kyjev raketomety, Írán zase Rusko drony. Z války těží hlavně bohaté státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Konflikt posílil i mocenskou pozici Ankary jako klíčového prostředníka mezi Moskvou a Západem. Turecko chce nyní rozehrát svou vlastní krvavou partii proti kurdským silám v Sýrii.

V nejbližších měsících bude téměř každý region na světě zápolit s nedostatkem nafty, tvrdí agentura Bloomberg. A to v době, kdy krize v zásobování téměř všech globálních trhů s energiemi zhoršila inflaci a utlumila ekonomický růst. Důsledky mohou být obrovské, upozornila agentura Bloomberg. Nejvíce může krize zasáhnout chudší státy. Komodity si nemůže dovolit dostatek třeba Srí Lanka, odhaduje agentura.

Výraznými zvraty prošel začátkem tohoto týdne trh s ropou. V pondělí zamířila cena prudce dolů až na nejnižší úroveň za letošní rok, v úterý naopak výrazně stoupla. Stály za tím rozporuplné zprávy o budoucích plánech skupiny zemí vyvážejících ropu OPEC+. K nim patří také Saúdská Arábie, jejíž tradičně dobré vztahy se Spojenými státy nyní narušuje téma lidských práv a spolu s ním i samotné ceny ropy.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ve čtvrtek navrhla americkému soudu, aby saúdskoarabskému korunnímu princi Mohamedu bin Salmánovi přiznal imunitu v občanskoprávním řízení týkajícím se vraždy novináře Džamála Chášakdžího. Bin Salmán je faktickým vládcem své země a nově také premiérem, což by mu mělo zajistit imunitu, uvedla administrativa podle článku deníku The Guardian vydaného v pátek. Agentura AP to označila za zásadní změnu v postoji USA.

Vědci nedaleko Bahamských ostrovů využili žraloky tygří, aby zmapovali neznámá místa u dna oceánu. Díky kamerám připevněným na jejich ploutvích výzkumný tým objevil až o čtyřicet procent víc mořských luk a dalších lokalit, které dosud nebyly známé. Rozkrývání nových míst podle nich může pomoci s dalšími řešeními klimatické krize.

Saúdská Arábie odmítá kritiku, která se na zemi snesla po rozhodnutí skupiny OPEC+ z minulého týdne snížit těžbu ropy. Kritika podle ní není založená na faktech a snížení těžby je v zájmu spotřebitelů i producentů, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Bílý dům ve čtvrtek vysvětlení kartelu odmítl. Rozhodnutí OPEC+ už okomentovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní způsobilo růst cen ropy a mohlo by uvrhnout světovou ekonomiku do recese.

Americký prezident Joe Biden hodlá ve spolupráci s Kongresem přehodnotit vztahy se Saúdskou Arábií. Jde o reakci na nedávné rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců v OPEC+ snížit produkci ropy o dva miliony barelů denně. Podle stanice CNN to ve středu oznámil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Ministři členských zemí skupiny označované OPEC+ se na tom ve středu podle zdrojů agentury Reuters dohodli na své pravidelné měsíční schůzce. Je to mnohem výraznější snížení, než se čekalo, analytici nejčastěji hovořili zhruba o jednom milionu barelů.

Jemenská vláda a šíitští povstalci Hútíové se nedohodli na prodloužení příměří, které v zemi platí od dubna a končí v neděli. Podle agentury AP to oznámil vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Klid zbraní byl nejdelším přerušením bojů v občanské válce, která trvá v zemi od roku 2014 a je považována za konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Podle nevládních organizací hrozí, že se v zemi znovu rozhoří boje.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Cena elektřiny na evropské burze v Lipsku dosáhla nového rekordu. V pondělí poprvé přesáhla hranici sedmi set eur za megawatthodinu, tedy více než sedmnácti tisíc korun. Během dnešního obchodování na energetické burze v Lipsku mírně klesla k částce 654 eur za megawatthodinu. Na drahou elektřinu má vliv hlavně zvyšující se cena plynu a strach z omezení jeho dodávek z Ruska. O řešení energetické krize jednal v úterý večer poradní orgán vlády NERV. V Událostech, komentářích se nad otázkou řešení energetické krize střetli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.