Saúdská Arábie strana 4 z 5

Výraznými zvraty prošel začátkem tohoto týdne trh s ropou. V pondělí zamířila cena prudce dolů až na nejnižší úroveň za letošní rok, v úterý naopak výrazně stoupla. Stály za tím rozporuplné zprávy o budoucích plánech skupiny zemí vyvážejících ropu OPEC+. K nim patří také Saúdská Arábie, jejíž tradičně dobré vztahy se Spojenými státy nyní narušuje téma lidských práv a spolu s ním i samotné ceny ropy.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ve čtvrtek navrhla americkému soudu, aby saúdskoarabskému korunnímu princi Mohamedu bin Salmánovi přiznal imunitu v občanskoprávním řízení týkajícím se vraždy novináře Džamála Chášakdžího. Bin Salmán je faktickým vládcem své země a nově také premiérem, což by mu mělo zajistit imunitu, uvedla administrativa podle článku deníku The Guardian vydaného v pátek. Agentura AP to označila za zásadní změnu v postoji USA.

Vědci nedaleko Bahamských ostrovů využili žraloky tygří, aby zmapovali neznámá místa u dna oceánu. Díky kamerám připevněným na jejich ploutvích výzkumný tým objevil až o čtyřicet procent víc mořských luk a dalších lokalit, které dosud nebyly známé. Rozkrývání nových míst podle nich může pomoci s dalšími řešeními klimatické krize.

Saúdská Arábie odmítá kritiku, která se na zemi snesla po rozhodnutí skupiny OPEC+ z minulého týdne snížit těžbu ropy. Kritika podle ní není založená na faktech a snížení těžby je v zájmu spotřebitelů i producentů, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Bílý dům ve čtvrtek vysvětlení kartelu odmítl. Rozhodnutí OPEC+ už okomentovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní způsobilo růst cen ropy a mohlo by uvrhnout světovou ekonomiku do recese.

Americký prezident Joe Biden hodlá ve spolupráci s Kongresem přehodnotit vztahy se Saúdskou Arábií. Jde o reakci na nedávné rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců v OPEC+ snížit produkci ropy o dva miliony barelů denně. Podle stanice CNN to ve středu oznámil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Ministři členských zemí skupiny označované OPEC+ se na tom ve středu podle zdrojů agentury Reuters dohodli na své pravidelné měsíční schůzce. Je to mnohem výraznější snížení, než se čekalo, analytici nejčastěji hovořili zhruba o jednom milionu barelů.

Jemenská vláda a šíitští povstalci Hútíové se nedohodli na prodloužení příměří, které v zemi platí od dubna a končí v neděli. Podle agentury AP to oznámil vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Klid zbraní byl nejdelším přerušením bojů v občanské válce, která trvá v zemi od roku 2014 a je považována za konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Podle nevládních organizací hrozí, že se v zemi znovu rozhoří boje.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Cena elektřiny na evropské burze v Lipsku dosáhla nového rekordu. V pondělí poprvé přesáhla hranici sedmi set eur za megawatthodinu, tedy více než sedmnácti tisíc korun. Během dnešního obchodování na energetické burze v Lipsku mírně klesla k částce 654 eur za megawatthodinu. Na drahou elektřinu má vliv hlavně zvyšující se cena plynu a strach z omezení jeho dodávek z Ruska. O řešení energetické krize jednal v úterý večer poradní orgán vlády NERV. V Událostech, komentářích se nad otázkou řešení energetické krize střetli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Americký prezident Joe Biden řekl princi Saúdské Arábie, že jej považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika režimu Džamála Chášakdžího. Princ Muhammad bin Salmán to před Bidenem popřel. Biden jednal v Rijádu také o navýšení těžby ropy, o válce v Jemenu či vztazích s dalšími zeměmi v regionu, napsala agentura Reuters. Na kontroverzní návštěvu země zamířil Biden z Izraele, kde po jednání s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem slíbil sto milionů dolarů pro izraelské nemocnice, kde se léčí Palestinci.

Saúdská Arábie se rozhodla otevřít svůj vzdušný prostor všem leteckým dopravcům, kteří splňují podmínky pro přelety. S odkazem na prohlášení saúdskoarabského úřadu pro civilní letectví (GACA) o tom informuje agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden, který v pátek odletí z Izraele přímo do saúdskoarabské Džiddy, krok Rijádu uvítal. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu se rozhodnutí vztahuje i na lety z Izraele.

Čína se snaží vrátit ruského prezidenta Vladimira Putina na světovou scénu. Zatím alespoň na čtvrtečním virtuálním summitu zemí BRICS, kam patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Akci svolal Peking a pro Putina to bylo první fórum s představiteli cizích států od začátku invaze na území Ukrajiny.

Washington přejmenoval ulici před velvyslanectvím Saúdské Arábie po zavražděném novináři Džamálu Chášakdžím. Stalo se tak pouhý měsíc před první cestou prezidenta Joea Bidena do Saúdské Arábie. Tamního korunního prince Mohameda bin Salmána, který je z objednání vraždy podezřelý, označil Biden už dřív za vyvrhele. Vztahy obou zemí jsou od té doby napjaté.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem budou od července zvyšovat těžbu suroviny výrazněji než doposud. Skupina nazývaná OPEC+, která zahrnuje i nečlenské země OPECu spolupracující s organizací, se ve čtvrtek dohodla, že těžbu v příštích dvou měsících zvýší o 648 tisíc barelů denně místo dosavadních 432 tisíc. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Reuters.

Libanonský parlament v úterý zvolil do svého čela těsnou většinou dosavadního předsedu Nabího Barrího. Zákonodárci se sešli poprvé od voleb, jež se konaly 15. května. Čtyřiaosmdesátiletý Barrí si post udržel díky hlasům 65 ze 128 členů parlamentu. Podle zvyklostí této blízkovýchodní země je post rezervován pro příslušníka muslimské šíitské komunity.

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Soud v Istanbulu ve čtvrtek rozhodl předat kauzu vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího Saúdské Arábii. Chášakdží, který patřil ke kritikům saúdskoarabského režimu, byl brutálně zavražděn v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, jeho tělo se doposud nenašlo.