Ze saúdskoarabských univerzit mizí zahraniční vědci. Je to konec roky fungujícího podvodu

Během pouhého jediného roku se o třetinu snížil počet špičkových vědců, kteří jsou spojení s univerzitami v Saúdské Arábii. Stalo se to jen několik měsíců poté, co nezávislé investigace odhalily, že tato pracoviště lákají ke spolupráci vědecké celebrity. Velmi často za to dostávají finanční odměny, univerzitám díky tomu zase stoupá hodnocení.

Ještě před rokem se saúdskoarabské univerzity mohly pochlubit tím, že na nich „působí“ 109 vědců, kteří jsou v žebříčku světově nejcitovanějších. Letos už je to podle analýzy barcelonské poradenské společnosti Siris Academic pouze 76 vědců. 

Podle analýzy žurnálu Science je pokles zřejmě způsobený tím, že domovské univerzity těchto vědců začaly mít s touto praxí problém. Obávají se, že by je spojování vlastních expertů s saúdskými institucemi mohlo poškodit. Předchozí vyšetřování vědeckých novinářů totiž zjistila, že vědci dostávají od saúdskoarabských škol obrovské finanční odměny za minimální práci – nejčastěji šlo o malé konzultace. Pomohla také přísnější kontrola těchto fiktivních spoluprací, kterou provedla analytická společnost Clarivate, jež každoročně sestavuje žebříček nejcitovanějších vědců planety. Pro zajímavost: letos je v něm pět vědců z českých univerzit.

Čeští vědci v letošním žebříčku Clarivate
Zdroj: Clarivate

Tím, že se na podvod přišlo, ztratilo smysl do něj dál investovat, komentuje pro Science matematik Domingo Docampo. 

Falešně prestižní univerzity

Sporný postup ropného království přitom fungoval dlouho. Poprvé o něm Science psal roku 2011 už jako o zaběhnuté praxi. Už tehdy bylo jádro problému stejné jako nyní; špičkoví vědci uváděli dvě pracoviště: svou domovskou instituci, nejčastěji univerzitu, a potom ještě nějakou univerzitu v Saúdské Arábii. Tam ale měli jen minimální úvazek – nejčastěji spočíval v několikadenní návštěvě této země, která byla spojená s konzultacemi. To vše samozřejmě Saúdové propláceli.

Arabským univerzitám to pomohlo, protože díky angažování vědců, kteří patří mezi světovou špičku, stoupaly i ony v žebříčcích kvality. Některé z těchto prestižních analýz kvality škol totiž přihlížejí právě k počtu kvalitních expertů. A díky tomu rostla i prestiž saúdskoarabských univerzit. 

Když jeden z těchto žebříčků změnil metriku a přestal do své analýzy zahrnovat tato druhotná pracoviště, tak vědci zareagovali tím, že si školy z blízkovýchodní monarchie začali uvádět jako své hlavní místo a původní školu až jako to sekundární. Letos se ke kauze detailně vrátil španělský deník El País, jehož vyšetřování španělských vědců způsobilo v zemi obrovskou kauzu – ukázalo se totiž, že právě tamní vědci jsou v Saúdské Arábii nadprůměrně oblíbení. A to byl zřejmě poslední hřebíček do rakve tohoto triku.

Podle nové analýzy společnosti Siris se totiž po letech trvalého nárůstu počet saúdských spoluprací snížil asi o třetinu. S tím, že většinou zahraniční vědci ukončili spolupráci úplně, jen menší množství z nich nahradilo své primární pracoviště v Saúdské Arábii svou původní prací.

Mira Petrovićová, chemička z Katalánského institutu pro výzkum vody, která v roce 2019 odmítla nabídku saúdské univerzity na změnu afiliací výměnou za hotovost, pro Science uvedla: „Bylo na čase, aby společnost Clarivate něco udělala“. „Myslím, že teď si už všichni vědci uvědomují, jak nápadné tyhle manipulace byly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 2 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 4 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...