Robert Fico strana 2 z 5

Vítězi sobotního rozhodujícího kola prezidentských voleb na Slovensku, předsedovi parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peteru Pellegrinimu pomohla sázka na téma války, mobilizace voličů vládní koalice a oslovil také regiony s početnou maďarskou menšinou, píší slovenská média. Podle Denníku N výsledek hlasování znamená, že moc konsolidoval premiér Robert Fico, v jehož straně Smer–SD Pellegrini v minulosti po dvě desetiletí působil. Deník Sme napsal, že Pellegrini je legitimně zvoleným prezidentem, do funkce se ale dostal lžemi a šířením strachu.

Novým slovenským prezidentem se stane Peter Pellegrini. Ivan Korčok přiznal porážku v sobotním rozhodujícím kole. Nynějšímu šéfovi sněmovny a předsedovi vládní strany Hlas–SD Korčok blahopřál k vítězství. Pellegrini získal 53,12 procenta a 1 409 255 hlasů, Korčok oslovil 46,87 procenta voličů, hlas mu dalo 1 243 709 Slováků. Volební účast vyšplhala na 61 procent.

Národ rozhodl, koho chce mít za prezidenta, řekl po svém zvolení do nejvyšší ústavní funkce Peter Pellegrini. Podle svých slov kandidoval, protože cítil podporu lidí poctivě žijících a pracujících na Slovensku. V Pellegriniho štábu byl i předseda Smeru–SD Robert Fico, jemuž nově zvolený prezident přislíbil loajalitu.

Ivan Korčok uznal porážku v druhém kole prezidentských voleb. Vítězi klání Peteru Pellegrinimu poblahopřál. Zároveň v projevu ve svém volebním štábu prohlásil, že Pellegrini vedl netransparentní kampaň a vyhrál i díky tomu, že z Korčoka udělal „kandidáta války“. Doufá, že vítěz voleb bude prezidentem nezávislým.

Voliči na Slovensku v sobotu rozhodovali o tom, zda se novým prezidentem země stane kariérní diplomat Ivan Korčok (nestr.), nebo předseda parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini. Svůj hlas odevzdali oba kandidáti a také nynější prezidentka Zuzana Čaputová, která post již neobhajuje. Volební místnosti se zavřely ve 22 hodin.

Slovenská policie obvinila osm lidí v sedm let staré kauze únosu vietnamského podnikatele z Německa přes Česko, Slovensko a Moskvu do Vietnamu. Mezi stíhanými jsou příslušníci vietnamské tajné služby a někdejší poradce slovenského premiéra Roberta Fica Quang Le Hong. Napsal to list Denník N.

Šéf parlamentu a předseda vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini chce ve druhém kole prezidentské volby obrátit výsledek kola prvního. Slovensko podle něj má být západně orientovanou zemí, která zároveň zastává hrdé a sebevědomé postoje. Deklaruje, že bude prezidentem všech občanů bez rozdílu a zemi by přinesl po letech konfliktů klid. Vymezuje se tak proti svému soupeři Ivanu Korčokovi, který by podle něj vystupoval proti vládě. Slováci o budoucím prezidentovi rozhodnou v sobotu.

Zranění hrudníku a páteře a zlomená žebra utrpěl při srážce s medvědem v okrese Liptovský Mikuláš na severu středního Slovenska pětatřicetiletý lesní dělník, uvedla slovenská média. Podobných incidentů s největší slovenskou šelmou bylo v poslední době hlášeno několik.

Na Slovensku ve středu vrcholí kampaň před rozhodujícím druhým kolem přímé volby prezidenta. V sobotu Slováci rozhodnou o tom, zda se novou hlavou státu stane diplomat Ivan Korčok, nebo předseda parlamentu Peter Pellegrini. Finalisté voleb se ve středu střetli ve dvou televizních debatách, ve kterých zazněly ostré výroky. Volební modely se rozcházejí v tom, koho označují za favorita.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

Muž utrpěl lehčí zranění poté, co na něj v neděli ve slovenském okrese Liptovský Mikuláš zaútočil medvěd, napsal server Pravda.sk. Jedná se o druhý podobný incident během 48 hodin, v sobotu údajně medvěd zaútočil v okrese Žilina na houbaře, jenž na šelmu dle svých slov vystřelil v sebeobraně. Sobotní střet se odehrál v medvědově přirozeném prostředí, houbař se pohyboval mimo vyznačené turistické trasy.

Oba finalisté voleb nového slovenského prezidenta, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se vůči sobě silně vymezili už v první společné debatě po sobotním prvním kole voleb hlavy státu. Zatímco Korčok kritizoval svého soupeře za vazby na premiéra Roberta Fica, Pellegrini obviňoval exministra z pochlebování zahraničí. Oba politici si skákali do řeči a Korčok se opakovaně nenechal přerušit moderátorkou. Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině řekl, že český prezident Petr Pavel by rád bojoval.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.

První kolo slovenských prezidentských voleb skončilo až ve 22:30 poté, co dvě volební místnosti uzavřely hlasování oproti plánu později. V jedné z nich zkolaboval člen místní volební komise. O funkci v prvním kole usiluje devět kandidátů. Podle průzkumů nemá žádný z nich šanci získat nadpoloviční většinu, dva nejúspěšnější by v takovém případě postoupili do kola druhého. To je naplánované na 6. dubna. Největší favorité prvního kola, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, vyzývali k co největší účasti, aby měl nový prezident silný mandát. Prezidentka Zuzana Čaputová popřála Slovákům hlavu státu, která bude ctít a chránit slovenskou ústavu.

Na Václavském náměstí v Praze se v sobotu sešli lidé na protivládní demonstraci, kterou pořádala neparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost) a spřízněný spolek Česko proti bídě. Podle organizátorů kabinet Petra Fialy (ODS) ztrácí důvěru obyvatel a tím i mandát vládnout. V horní části náměstí byli i odpůrci tohoto shromáždění, kteří měli české a ukrajinské vlajky i vlajky NATO. Policie podle mluvčího Richarda Hrdiny nemusela zasahovat a nikdo z účastníků nenarušil veřejný pořádek.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Žalobce končícího elitního útvaru prokuratury na Slovensku podle médií obvinil spoluzakladatele finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka a další čtyři osoby z korupce a z dalších trestných činů. Prokuratura, která o obvinění pěti lidí informovala, zveřejnila jen iniciály stíhaných.

Na pozvání Knihovny Václava Havla přicestovala do Prahy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Setkala se jak se svým českým protějškem Petrem Pavlem, tak i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve večerních hodinách pak měla na programu premiéru filmu o Václavu Havlovi. Návštěva začala na Palachově náměstí před hlavní budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kam slovenská prezidentka přišla uctít památku obětí prosincové střelby. V projevu také uvedla, že rozumí důvodům, proč tuzemská vláda neuspořádala mezivládní konzultace se slovenským kabinetem.

Slovenská média jsou pod tvrdým tlakem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Jeho vláda připravila novelu, která má veřejnoprávní televizi a rozhlas RTVS proměnit v nástroj vlády. Fico ale vyvíjí tlak i na média soukromá, kterým hrozí zastavením inzerce od státu. V největší soukromé televizi Markíza došlo po Ficově návratu k takovým personálním změnám, že si tamní novináři stěžují na cenzuru. Pokud se dvě nejvlivnější televize v zemi dostanou pod přímý vliv vlády, panuje obava, že se Slovensko vydá maďarskou cestou. Tématu se věnoval David Sebíň.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích, pokračovaly demonstrace proti vládě premiéra Roberta Fica. Zástupci opozice kritizovali nejen ministerského předsedu, ale i ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za návrh jejího úřadu posílit vliv státu ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS).

Zhruba dvě stovky slovenských novinářů podepsaly prohlášení na podporu nezávislosti veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), který podle nich chce ovládnout vláda premiéra Roberta Fica a změnit ho na vládní propagandistický kanál. Návrh nového zákona o slovenské televizi a rozhlasu, jejž připravilo ministerstvo kultury, čelí kritice na Slovensku i v zahraničí. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zdůraznila, že předloha zákona je v rozporu s novým evropským aktem o svobodě médií.