Recenze strana 4 z 5

Amerického spisovatele Jacka Kerouaca, od jehož úmrtí mimochodem uplyne v říjnu padesát let, jistě netřeba představovat. Méně se však ví, že Kerouac byl nejen vynikající prozaik, ale stejně tak dobrý, ne-li lepší básník. Dokazuje to i právě vydaná Kniha haiku.

Sylvester Stallone se ve svých 73 letech znovu vydává na krví zkrápěnou cestu za pomstou. John Rambo, určující postava jeho filmografie, zestárla s ním. Pátý díl série ukazuje, k čemu dojde, když se neohrožený válečný veterán střetne s mexickým kartelem.

Vydáme-li se vstříc tajům nekonečného vesmíru, budou nás pozemské problémy stále tížit, nebo na ně v prázdnotě zapomeneme? Tato otázka stojí v jádru nového filmu uznávaného režiséra Jamese Graye. Pro Brada Pitta, který ztvárnil hlavní úlohu, jde pouhý měsíc po premiéře Tenkrát v Hollywoodu o další výjimečný počin.

Po šesti řadách seriálu sleduje osudy Panství Downton také film. Od 12. září se v kinech znovu setkávají hrdinové z prostředí anglické šlechty a nečeká je nic menšího než královská návštěva. Je konec dvacátých let a panství neúprosně čelí moderně a společenským změnám. Ve strachu nepohněvat si fanoušky seriálu se ale filmový příběh neodkloní od zavedené formy a ze stejného strachu se v něm ani nic nestane. Autoři si přejí svého diváka polaskat, uklidnit a dát mu přesně to, co očekával – trochu toho dramatu, ale hodně lásky a britského humoru.

Poprvé v Česku, poprvé v Praze a hned vyprodáno. S takovým skóre se na pódium pražského Fora Karlín postavil irský zpěvák Hozier. Přijel v rámci turné k druhé desce Wasteland, Baby! a dokázal, že se svým hlasem umí trhat střechy. Po profesní stránce nešlo jeho výkonu nic vytknout, koncertu ale zároveň chyběl výraznější moment.

Billie Eilish: momentálně nejsledovanější teenager na planetě, nejvíce skloňované jméno hudebního světa a nově i královna nejprestižnější hitparády v Americe. Modla všech náctiletých vyprodala koncert v Praze za čtyři minuty, a proto musel být z Fora Karlín přesunut do O2 areny. Mezi své děsy a běsy vzala více než osmnáct tisíc fanoušků. A byla to sakra dobrá exkurze.

Řízný novocirkusový hudební projekt Tabarnak kanadského Cirque Alfonse patří k hlavním dramaturgickým atrakcím letošního festivalu Letní Letná. Inspirovaný vesnickým kostelem coby místem komunitního setkávání rozjíždí strhující vizuálně-akustickou fiestu, na niž divák nezapomene.

Již po třiadvacáté připravil divadelní soubor Continuo speciální letní projekt – letošní se jmenuje V břiše velryby a jeho dějištěm je opuštěná vodárna v Písku. Jako vždy se jedná o mimořádnou událost, která přesahuje divadelní rámec.

Inspiraci pro svůj debutový román našel italský režisér a scenárista Paolo Sorrentino ve vlastním filmu. Kniha Všichni mají pravdu však zaujme především literárními kvalitami.

Co je bílý den? Když je vše tak bílé, že člověk ztrácí schopnost vidět rozdíl mezi nebem a zemí. Mrtví tak mohou mluvit s živými. Tímto je uveden film Bílý bílý den islandského režiséra Hlynura Pálmasona. Obrysy země a obzoru ve filmu splývají. Toto splývání hranic světů nejen že určuje příběh hlavního protagonisty, ale prostupuje i vizuálním ztvárněním celého filmu, a akcentuje tak hlavní sdělení snímku: splývající obzor symbolizuje rozpíjení se hranic našeho světa, nic nemá jasnou konturu či hranici. Nečekejte ji ani v tomto snímku.

Multižánrové Colours of Ostrava jsou evergreenem českého festivalového léta. Osmnáctý ročník – již tradičně zasazený do industriálních kulis bývalých železáren v oblasti Dolních Vítkovic – představil ikonické osobnosti světové hudební scény v čele s Florence + The Machine a legendárními rockery The Cure. Po vychladnutí se ohlížíme zpátky a přinášíme ty nejlepší momenty.

Oblastní galerie Liberec připravila velice zajímavou výstavu Běly Kolářové. Instalace Pohyb / čas je zajímavá nejen dílem samotným, dodnes ne tak známým, jak by si zasloužilo, ale také celkovým pojetím.

Dvacet pět let od premiéry animovaného megahitu Lví král přichází studio Disney s novou verzí. Film Jona Favreaua ční na absolutní technologické špici, ze stejného důvodu ale nezastře mnohé problémy. Původní příběh „lvího Hamleta“ prezentuje v dechberoucí fotorealističnosti, jinak ale odmítá překvapovat.

Už dvanáctý ročník Divadelního léta pod plzeňským nebem přinesl vlastní adaptaci Strakonického dudáka Josefa Kajetána Tyla, která výstižně zdůrazňuje nešvary čecháčkovství v kulisách „divokých devadesátek“. Režisér Marek Němec a dramaturg Jiří Janků spojili ve hře Švanda dudák uvolněnou aktualizaci s magičností nadpřirozených bytostí obývajících lesní scenérii zvanou U Ježíška.

Křišťálový globus 54. karlovarského festivalu vyhrál film o rozpadlé bulharské rodině s názvem Otec. Skutečnými vítězi letošního ročníku ale byly německý snímek Lara od režiséra Jana-Oleho Gerstera a slovensko-české drama Budiž světlo od slovenského režiséra Marko Škopa. Ty získaly ocenění napříč různými dalšími porotami a zároveň sympatie diváků v anketách. Jde o tituly, k nimž se veřejný diskurz bude zcela jistě vracet. A v souvislosti s Vary se vrací i diskuse o stavu české kinematografie.

Mystify: Michael Hutchence je dokumentární životopis o australském rockovém zpěvákovi, frontmanovi skupiny INXS, který předčasně ukončil svůj život v 37 letech. Režisér tohoto snímku Richard Lowenstein byl i častým autorem Hutchenceových klipů a v Praze s ním dokonce natočil i videoklip k jedné z nejznámějších písní INXS Never Tear Us Apart.

Střední škola je pro světové filmaře věčnou inspirací. Tématem se často opájí i američtí nezávislí („indie“) tvůrci, kteří skrze něj přibližují jak největší životní tragédie, tak i radosti. Kdo zhlédne film Ke hvězdám, bude v tomto subžánru číst jako v knize. Jedná se o snímek vypravěčsky přímočarý, jemný k postavám a na všech úrovních srozumitelný.

Recitátor a neúnavný propagátor poezie Miroslav Kovářík vydal – konečně, chce se říct – na CD své podání všech devíti Elegií Jiřího Ortena. Jeden z našich největších básníků se tak dočkal důstojného a naprosto autentického přednesu.

Po adopci romského dítěte a zneužívání otcem, kterými se zaobírala v předchozích románech, staví spisovatelka Viktorie Hanišová hrdinku své třetí knihy před další závažné téma. Novinka Rekonstrukce je pokusem o opětovné vystavění jak smrti, tak života. A také pokračováním autorčiny snahy o hledání smyslu a „normálnosti“.

Ještě než FAMU začaly zmítat debaty o budoucnosti instituce a připravenosti filmařů, absolvoval Michal Hogenauer katedru režie a svůj středometrážní film Tambylles uvedl v Cannes. Není tak divu, že byl jeho dlouho připravovaný celovečerní debut očekáván. Tiché doteky jsou v kontextu domácí kinematografie nevídaným zjevem. Jsou chladné, vyjadřují se tajnosnubně a neposkytují při sledování mnoho jistot.

Režisérská dvojice Kristina Grozevová a Petar Valčanov si vydobyla místo na festivalové scéně filmem Sláva. V něm prostřednictvím postavy chudého železničního zaměstnance ostře kritizovali bezcitnou bulharskou společnost. Pro karlovarský festival je jistě dobrou zprávou, že může uvést nový snímek dua: tragikomickou etudu Otec.

Patrickovi je čtyřicet a je synem majitele soukromého nudistického kempu. Má rád svůj řád a pořádek. A proto ho znejistí, když zjistí, že se mu ztratilo jeho oblíbené kladivo. A chaotická situace se ještě stupňuje poté, co kromě kladiva ztratí také otce. Tak začíná belgický soutěžní film Patrick režiséra Tima Mielantse.

Kdykoliv přijede slovinský režisér Damjan Kozole se svým novým filmem na festival do Karlových Varů, přitáhne k sobě pozornost. Nikoliv nefilmovou výstředností, ale obsahem svých titulů. Bývají na první pohled zcela běžné, přesto uvíznou v paměti. Platí to i pro Nevlastní sestru (Polsestra), promítanou letos v hlavní soutěži.

Marvelovské filmové universum se rozrůstá o další a s ohledem na komerční úspěšnost franšízy zdaleka ne poslední dílo. Druhého sólového dobrodružství se teď dočkal Spider-Man s tváří Toma Hollanda, jenž po těžkopádné epice Avengers: Endgame nabízí zábavný letní oddech, který snová jak slušnou středoškolskou romanci s komediálními odstíny, tak vtahující akci. A návštěvou Prahy dělá radost tuzemským fanouškům.