Patrickovi je čtyřicet a je synem majitele soukromého nudistického kempu. Má rád svůj řád a pořádek. A proto ho znejistí, když zjistí, že se mu ztratilo jeho oblíbené kladivo. A chaotická situace se ještě stupňuje poté, co kromě kladiva ztratí také otce. Tak začíná belgický soutěžní film Patrick režiséra Tima Mielantse.
Filmový postřeh: Když nahý Patrick hledá kladivo
Režisér před festivalovou projekcí přiznal, že se inspiroval ve vlastním dětství. „V roce 1985 jsme byli s rodiči v nudistickém kempu v Pyrenejích. Na ten výlet nikdy nezapomenu. Nešlo ani tak o nahotu samotnou, ale o podivné existence, na které jsem tam narazil,“ zavzpomínal.
Za zvláštní lze označit i členy filmové nudistické komunity, které poznáváme při pátrání po ztraceném kladivu. I Patrick vyznává stejný styl života. V nudistickém kempu pracuje jako údržbář, je šikovný a málomluvný, málokdo však tuší, že umí navrhnout a vyrobit i krásný nábytek ze dřeva. Jenže nastalého chaosu v jeho duši chtějí někteří členové komunity využít a násilím převzít správu nad kempem.
Film o nudistech je také nudistický: Téměř všechny hlavní postavy jsou celou dobu obnažené. Přesto film nepůsobí vulgárně. Navíc všudypřítomná nahota začne divákovi velmi brzo připadat přirozená, ač vede k často bizarním a komickým situacím. V humoru se ale neskrývá žádná ironie nebo cynismus. A nezakrývá ani vyznění příběhu: že i když je člověk nahý, může mít kolem sebe slupku, skrze niž je nesnadné dostat se k jeho citlivé duši.
Zajímají vás další filmové postřehy z festivalu v Karlových Varech? Přečtěte si je ve speciálu na webu ČT24.