Recenze strana 3 z 5

Do českých kin vstupuje dvouhodinový výpravný příběh o polárním badateli Roaldu Amundsenovi. Film vznikl v koprodukci Norska, České republiky a Islandu, přičemž v Česku filmaři strávili celkem 25 natáčecích dní. Snímek by chtěl být dobrodružným filmem o kontroverzním objeviteli. Spíše však trpí rozvleklým příběhem, který se snaží odvyprávět vše, a tak nakonec neřekne skoro nic.

Nejnovější album Neila Younga Colorado je již devětatřicáté v pořadí, ovšem o nějakém vyhoření se rozhodně mluvit nedá. Čtyřiasedmdesátiletý Young spíš bouří jako zamlada.

Série z „předaleké galaxie“ dospěla ke svému (prozatímnímu) konci. Režisér J. J. Abrams, jenž se vrací do velitelské pozice, musí zápolit s tíhou přes čtyři dekády budované mytologie i se zástupy natěšených, obezřetných a rozzuřených fanoušků.

Výstava Russia. Timeless, jež je k vidění v pražském Centru DOX, nese výstižný podtitul „bezčasí v současném ruském umění“. Konfrontací děl z doby SSSR i putinovského Ruska kurátoři předvědčivě dokazují, že v této části se – bohužel – vůbec nic nezměnilo. Doba nedoba.

Výstava Klub konkretistů, s podtitulem „O 50 let později“, jež právě probíhá v Galerii umění Karlovy Vary, připomíná důležitou výstavu této skupiny. Není však nostalgickým ohlédnutím, naopak vyhlíží vpřed.

Skupina Skrytý půvab byrokracie se na svém desátém albu O násilí drží nastoupené cesty – bez jakékoli úlitby módním trendům a podbízení přichází s hudbou, jež nutí k přemýšlení. A nenudí.

Možná vám jméno Neil Gaiman příliš neřekne, stačí ale zmínit Koralinu, Americké bohy či Knihu hřbitova – a jsme doma. Autor všech těchto oblíbených knih se ale věnoval i publicistice. Své články, rozhovory či sloupky knižně shrnul do Postřehů z poslední řady. Na podzim vyšly i česky a jejich četba nabízí překvapivý pohled na Gaimana i jeho názory.

Druhé album Olympicu Pták Rosomák možná není tak oblíbené jako debutová Želva, představuje však vykročení novým směrem. Zdárné a nadějné. Album po padesáti letech od prvního vydání vychází v původním obalu se zrekonstruovaným zvukem a s originální vystřihovánkou od bývalého člena kapely, malíře Jana Antonína Pacáka.

Tvůrci populárního francouzského snímku Nedotknutelní, který slavil úspěch po celém světě, natočili nové filmové pohlazení s názvem Výjimeční. Příběh urputného Bruna v podání charismatického Vincenta Cassela, který vede organizaci starající se o těžké případy lidí s autismem, lze zařadit do stejné škatulky jako předchozí film. Opět se zde snoubí těžké životní příběhy, předvídatelný příběh a laskavý humor.

Severští bohové se v českých kinech dosud objevovali hlavně v superhrdinských filmech o Thorovi. Právě vůči těmto komiksovým adaptacím se vymezují propagační materiály dánského snímku Valhalla: Říše bohů. Počin režiséra Fenara Ahmada údajně představuje „opravdovější a drsnější“ pojetí známých legend. Pokud to byl záměr, hrubě se nezdařil – severské mýty film rozmělňuje v bezvýrazném a chaotickém vyprávění.

Ledové království II se po šesti letech pokouší navázat na animovaný hit ohromných rozměrů. Pokračování nijak nelpí na postavách, které diváci důvěrně znají z prvního dílu, a chvályhodně se vydává i do neprobádaných končin. Skutečným hrdinou pohádkového příběhu je totiž samo Ledové království a jeho skrytá zákoutí.

Matthias se s Maximem přátelí od útlého dětství. Jsou kamarády, kteří spolu sdílí téměř vše. Jedno tajemství tu ale je a skrývá ho především Matthias před sebou samým. Co se stane s přátelstvím, které samo sobě lže, zkoumá kanadský režisér Xavier Dolan ve svém novém filmu Matthias a Maxime. Snímek je osobnostní poutí k uvědomění si vlastních citů. Film zakončil minulý týden pražskou část queer filmového festivalu Mezipatra a zároveň vstoupil do české kinodistribuce.

Výstava Jiřího Sozanského, jež je do 17. ledna k vidění v pražském Obecním domě a jež je věnovaná deseti obětím nacistické a bolševické zvůle, nese výstižný název: Amnézie. Připomínat je totiž třeba neustále. A všemi prostředky.

Nick Cave na svém novém dvojalbu Ghosteen dál prozkoumává, kam až lze jít jak v komponování, tak interpretaci. Zdánlivě poklidné, až minimalistické album nabízí paradoxně mnoho emocí. A poctivých emocí.

Snímek Karel, já a ty byl po premiéře na karlovarském festivalu označen za „situační esej“ nebo „rozcházecí film“. Podobné škatulky svědčí o tom, že s díly této křehkosti a přemýšlivosti v Česku nemáme moc zkušeností. Skvělý celovečerní debut režiséra Bohdana Karáska nabízí (od 14. listopadu také v biografech) naší kinematografii cestu, která by si zasloužila rozvíjet.

Dokumentární road movie Dálava režiséra Martina Marečka přibližuje cestu otce a syna, dvou fascinujících existencí, z Brna do Nižního Novgorodu v Rusku. Na konci pouti napříč kulturními a náboženskými zvyky se mají shledat s odloučenou matkou a dcerou. Dosáhnout vysněné rovnováhy ale není po dlouhých letech vůbec snadné.

Když terminátor s tváří Arnolda Schwarzeneggera začínal v roce 1984, byl postrachem. Z někdejší hrozby se ale postupem let stal směšný paňáca účinkující v jedné z nejchaotičtějších filmových sérií. Nový snímek s podtitulem Temný osud slibuje prostřednictvím návratu Jamese Camerona (byť primárně na pozici producenta), že se zbloudilý Terminátor dočkal spásy. Ovšem sledování mexické variace na Terminátora nic takového nenabízí.

Pražská skupina PSH vydala na podzim Debut. Navzdory názvu jde už o čtvrtou nahrávku této legendy domácí hiphopové scény. A nahrávku vyzrálou.

Legendy evropského sociálního dramatu, bratři a režiséři Luc a Jean-Pierre Dardennovi, se s Mladým Ahmedem částečně vydávají mimo své typické prostředí belgické pracující třídy. Zaostřují na třináctiletého chlapce muslimského vyznání, jenž se zhlédne v představě svaté války. Krajně neúčinná se ukazuje snaha matky i sociálních institucí o jeho převýchovu. Závažné a aktuální téma režiséři bohužel nepostihují se zručností známou z jejich starší tvorby.

Kultovní parta Static-X vstala z mrtvých a v rámci světového turné Wisconsin Death Trip 20th Anniversary Tour & Memorial Tribute to Wayne Static dorazila v pondělí večer do vyprodaného pražského klubu MeetFactory. A aby toho nebylo málo, jako doprovod si s sebou přivezla kapely Dope, Soil a Wednesday 13.

Jižní Korea se na letošním filmovém festivalu v Cannes dočkala první Zlaté palmy. Obdržel ji dlouhodobě úspěšný a světově uznávaný režisér Pon Džun-ho se snímkem Parazit. Jeho směs hrubého humoru, drásavého napětí a sociální kritiky nadějně vzhlíží i k dalším oceněním v nadcházející oscarové sezoně. Od 3. října se Parazit „rozšířil“ do českých kin.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Proklamovaných revolucí zažily hollywoodské komiksové adaptace nepočítaně. Dalším kandidátem se po premiéře na benátském filmovém festivalu stal Joker s tváří Joaquina Phoenixe. Nepřístupné drama provází díky zisku benátské ceny pro nejlepší film, Zlatého lva, notný respekt, ale i obavy, že by ostrakizované jedince mohl inspirovat k násilí.

Libor Krejcar, jehož výstava Strážci paměti byla v září otevřena v pražské Galerii U Prstenu, žije sice stranou velkoměstského uměleckého provozu, klid heřmanoměsteckého ateliéru ale vydává o to osobitější a výrazné plody.