Recenze: Neil Gaiman se dívá sice zdálky, ale dobře

Možná vám jméno Neil Gaiman příliš neřekne, stačí ale zmínit Koralinu, Americké bohy či Knihu hřbitova – a jsme doma. Autor všech těchto oblíbených knih se ale věnoval i publicistice. Své články, rozhovory či sloupky knižně shrnul do Postřehů z poslední řady. Na podzim vyšly i česky a jejich četba nabízí překvapivý pohled na Gaimana i jeho názory.

Vydání tohoto souboru má logiku. Než se stal autorem bestsellerů, působil Neil Gaiman jako novinář. Psal články, úvahy, recenze, dělal rozhovory jako každý druhý žurnalista, vyznačoval se ale tím, že ve svých textech dokázal vypíchnout to důležité, leckdy i na první pohled neobvyklé, a podat vše čtenáři tak, že ho nejen přesvědčil, ale i získal. Jak poznal každý, kdo někdy zkusil cokoliv napsat, schopnost k nezaplacení.

Postřehy z poslední řady jsou rozděleny do deseti částí, čtenář se tak lépe orientuje ve výčtu toho, na čem Gaimanovi skutečně záleží, a v jeho zálibách. Například v prvním oddíle Některé věci, jimž věřím hned několikrát upozorňuje na důležitost veřejných knihoven, o nutnosti je podporovat, financovat. Jak radil i Frank Zappa: pořiďte si legitimaci do knihovny, můžete se tak vzdělávat sami, dle vlastního plánu a svobodně.

Gaiman se přiznává také ke své lásce k J. R. R. Tolkienovi či C. S. Lewisovi, což vlastně nepřekvapí. Zmiňuje se ale i o řadě autorů tvořících pro děti, z nichž někteří u nás nejsou známí, být by však – soudě dle Gaimanovy přesvědčivé argumentace – měli. Tip pro nakladatele?

Na čem opravdu záleží

Vlastně lze Gaimanovy texty vnímat jako jeden velký koš tipů a doporučení, ať už se v textech věnuje sci-fi, filmům nebo komiksům. Část Předmluvy a protimluvy nabízí pojednání o důvěrně známých literátech, jakými jsou Douglas Adams, H. P. Lovecraft nebo Alan Moore, včetně těch, kteří si zaslouží i jiný, současnější pohled, jako třeba Rudyard Kipling či H. G. Wells.

Zajímavý je rozhovor s Lou Reedem v oddílu Hudba a ti, kdo ji tvoří. Hudebník totiž není – vzácně – kousavý a nepříjemný. Gaiman píše i o Tori Amosové, s níž jej pojí dlouhodobé přátelství, či o své manželce Amandě Palmerové, u nás známé jako členka kapely Dresden Dolls.

Připomenout si zaslouží i texty o pohádkách či nabádání k vytváření dobrého umění, zapadnout by ale neměl ani příspěvek ze závěrečné části Postřehy z poslední řady: na čem opravdu záleží, v němž Gaiman popisuje těžký úděl syrských uprchlíků.

Neil Gaiman: Postřehy z poslední řady (The View from the Cheap Seats: Selected Nonfiction), v překladu Petry Johany Poncarové vydalo Argo, 2019. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...