Pražská skupina PSH vydala na podzim Debut. Navzdory názvu jde už o čtvrtou nahrávku této legendy domácí hiphopové scény. A nahrávku vyzrálou.
Recenze: Co jsi čekal? PSH dopařili a dozráli k Debutu
Poslední album PSH – Epilog – vyšlo v roce 2010, od té doby jak Orion, tak Vladimir 518 vydali řadu vlastních projektů, Vladimir 518 se také soustavně věnoval i knihám, nelenil ani autor hudební složky Mike Trafik.
Peneři strýčka Homeboye, jak zní nezkrácený název kapely, jsou na scéně skutečně hodně dlouho, téměř pětadvacet let – což by samozřejmě nemuselo znamenat vůbec nic, ovšem v rapu jako takovém, a tom českém obzvlášť, se každý dobrý rok počítá. Čas kapelu naštěstí nijak ničivě nepoznamenal, v případě PSH se dá dokonce mluvit o skutečném zrání. Dospívání v tom nejlepším slova smyslu.
Bez siláckých gest
Pryč jsou texty, v nichž se všichni vzájemně ujišťují, jak jsou jedna parta, a kdy se často přehání a sahá k siláckým gestům (samozřejmě k rapu patří, ovšem s věkem by mohla znít lehce směšně až trapně). Nic z těchto rádoby rapových atributů na Debutu nenajdeme.
Oba rapující protagonisté, Orion i Vladimir 518, mají čtyřicítku za sebou, je tedy čas na jistou životní rekapitulaci. Účtování může být pouhým obracením listů v rodinném albu, lze se jej ale zhostit i s nadhledem. Právě to je poloha, v níž se oběma daří.
Ve skladbě Na cestě například připomínají, že cesta PSH na vrchol nebyla přímá, ale pěkně klikatá a plná pastí a propastí. Slyšíme od nich toto doznání: „Mlácení slámy, prázdný řeči, hledání cesty kudy z nudy.“ Podobně ve skladbě Pěsti ve tmě Vladimir rapuje: „věřil jsem, že makat stačí… balení holek mi šlo…“ a pokračuje o frajerovi, „co najel ve tmě na minu“, zkrátka, o rizicích a překážkách, jež s sebou skutečně autentická tvorba a s ní provázaný životní styl nesou.
Ve skladbě Role se pak Vladimir 518 do lehce najazzovělého doprovodu svěřuje, že „moje role je už nemít role,“ a ptá se: „Kde máš svý role ty?“ A přidává jasný odkaz na první sólové album Gorila vs. Architekt a také založení rodiny: „Na starý kolena gorila poznala ráj.“
Na nesentimentální ohlédnutí, tedy nic ve stylu „to jsme ale bejvávali hustý frájové“, dochází ve skladbě Bony a Klid. Místo není ani pro laciné provokace či srandičky. V tomto smyslu je zajímavé sledovat zrání PSH především na Orionovi. Zatímco dříve rapoval o různých pařbách, v Debutu náhle působí jako zralý muž, když vzpomíná na svou zemřelou maminku. Ve skladbě Milion jsou zase připomínáni kamarádi, kteří již nežijí.
Cynický rádce Čtvrtníček
Po ohlédnutí následuje výhled. Jako vtipná a současně varovně mrazivá působí skladba Štvrtníček, v níž Petr Čtvrtníček v roli naprosto cynického rádce kapele předkládá návod, jak a čím by se měla zalíbit.
Muzikantsky je novinka pestrá díky Mikeovi Trafikovi, který se postaral o nápadité hudební základy. Třeba ve skladbě Chce to klid tak slyšíme hezkou, až popovou kytaru, dojde ale i na saxofon, jazzové názvuky a tak dál.
Když ve skladbě Co jsi čekal Orion rapuje, že Debut je „první deska, co jsme měli pod kontrolou“, má pravdu. A je to setsakra poznat.