Název ostrovní země Zanzibar většina lidí zná, tím ale znalosti často končí. Do značné hloubky toto východoafrické území nyní přibližuje výpravná kniha Mambo? Poa! rappera a výtvarníka Vladimira 518 a fotografa Tomáše Součka.
Jak již při pouhém listování téměř pětisestránkovou publikací zjistíme, Zanzibar je zemí mnoha tváří a jedna je zajímavější a méně známá než druhá. Začíná to již možná mylnou představou, že Zanzibar je ostrov – přitom se jedná se o celé souostroví. A tak bychom mohli pokračovat.
Zcela lze přitom souhlasit s tvrzením předmluvy, že „zatímco nepoučený cestovatel vidí tropický ráj a drsnou chudou zemi třetího světa, pod povrchem se skrývá místo úplné autentické radosti i zakonzervované pravdy o člověku a povaze jeho bytí před nástupem industriální revoluce.“
Může to znít jako pozvánka do dosud nepoznaných rájů ve stylu příruček pro všežravé „cestovatele“, zaplavující (a devastující) ta místa na zeměkouli, kde zatím nejsou fastfoody a kávovarové řetězce. Místa, jichž nezadržitelně ubývá.
Nic takového ale od knihy o Zanzibaru rozhodně nečekejte. Ostatně již v prvních větách se Vladimir 518 svěřuje s okolnostmi jejího vzniku: „Při poznávání této exotické krajiny jsme si nevědomky vlastně procházeli hlubokou analýzou vlastního já. Vztahu k sobě samým, k civilizaci, rodině, přírodě, majetku, řemeslu a tak dále a tak dále. Takto silně odlišný referenční bod dá člověku v životě totiž velkou šanci, aby především novým způsobem potkal sám sebe.“
Cestou k vlastnímu poznání se kniha Mambo? Poa! odlišuje od již zmíněných bedekrů, navíc ale přináší i dostatečně úplný obraz Zanzibaru. Díky odlišnému přístupu obou pozorujících, tedy autora textu a jeho obrazového pandánu, se autoři nezaměřovali pouze na vnějškovou podobu zkoumaného místa, ale snažili se jít hlouběji, do nitra země – a to jak doslova, tak i přeneseně.
Napomáhají tomu svěží texty, které navzdory své délce nejsou upovídané, ale jdou k věci. Vladimirovi 518 v tom jistě byla nápomocna jeho praxe hiphopového textaře. Při psaní skladeb se musí vyjadřovat jasně, zároveň si ale všímat skrytých náznaků. Stejně tak činí i v Mambo? Poa!
Ani doprovodné celostránkové (ale i dvoustránkové) fotografie nejsou typicky „průvodcovské“. Tomáš Souček projevuje smysl pro vystižení situace, pokud fotografuje Zanzibarce, činí tak vždy s respektem, pokorou, proto i záběry prostého života nepůsobí nijak nadřazeně. A nelze také nepochválit citlivou a nápaditou, ale i velkorysou grafickou úpravu.
Dočteme-li se tedy v úvodu knihy, že cesta k pochopení „komplexního přírodního, společenského a kulturního systému“ je jako „dlouhé molo, které je zakončeno širokou a nepřehlednou vodní plochou, do níž je nutné prostě skočit a plavat“, můžeme jen dodat, že jak Vladimir 518, tak Tomáš Souček plavali více než zdatně, a nejenže se v oné vodní pláni neutopili, ale přinesli o svém zápase veskrze zajímavé a cenné svědectví.
Vladimir 518, Tomáš Souček: Mambo? Poa! Knihu vydalo v dubnu 2019 nakladatelství Bigg Boss, 2019.
