Recenze: Další resuscitace umírající série. Terminátor marně vytahuje původní Sarah Connorovou

Když terminátor s tváří Arnolda Schwarzeneggera začínal v roce 1984, byl postrachem. Z někdejší hrozby se ale postupem let stal směšný paňáca účinkující v jedné z nejchaotičtějších filmových sérií. Nový snímek s podtitulem Temný osud slibuje prostřednictvím návratu Jamese Camerona (byť primárně na pozici producenta), že se zbloudilý Terminátor dočkal spásy. Ovšem sledování mexické variace na Terminátora nic takového nenabízí.

Mexický nádech nového dílu je dán tím, že podstatná část se odehrává na jih od Spojených států, kde žije ústřední postava Dani Ramosová. Z budoucnosti (tradičně) přichází do dnešních časů vyspělý robot s vizáží člověka, který má (nepřekvapivě) jako primární úkol její likvidaci.

Souběžně se vrací také vylepšený člověk – Grace, která má za úkol ochranu Dani, jelikož tato mladá žena sehraje důležitou úlohu v budoucí válce se stroji. Pomoc jim navíc poskytne sama Sarah Connorová, která má s obdobnou situací velice osobní zkušenost.

A diváci, kteří drželi s terminátoří sérií krok, se mohou pochopitelně s velkým podivem ptát, kde se tady bere Sarah Connorová, která podle třetího dílu z roku 2003 dávno zemřela na leukémii. Totiž věren svým předchůdcům i nový Terminátor pořádně zamotává časovou návaznost.

Poslední tři filmy totiž hází doslova do koše a oficiálně navazuje na druhý (obecně považovaný za nejlepší) díl z roku 1991. V něm Sarah Connorová, její náctiletý syn John a terminátor přeprogramovaný, aby konal dobro, odvrátili hrozící soudný den s jaderným holocaustem, takže děsivé obrazy zničené Země se nikdy neuskutečnily.

Neodvratná apokalypsa

A byť se tedy události třetího filmu se zesnulou Connorovou nestaly, tudíž nyní může být Linda Hamiltonová opět akční ikonou, vidina apokalypsy lidstvo stále přitahuje. Skromný happy end dvojky totiž nabourala už trojka a tato „nová“ trojka koncept v podstatě opakuje. 

Jen Skynet, který se za téměř třicet let stal synonymem pro hrozbu vzpoury umělé inteligence, nahrazuje jakýsi Legion, který ale v budoucnu vyvolal tu samou zkázu, jen v bleděmodré, a tak se mohou z temné budoucnosti zase vracet terminátoři. A zase je důvod, proč vyprávět nový terminátoří film. Ale rozhodně to není automaticky důvod, proč s tímhle výtvorem ztrácet čas. 

Je tu hned několik paradoxů (a ne všechny časové). Mimo jiné je to úpěnlivá snaha filmařů (a vlastníků práv) něco doříkávat. Série mohla s klidným svědomím skončit se zmíněnou dvojkou, ale Terminátor je takový fenomén, že se producentům jeví jako komerční hřích nechat látku na pokoji. Přitom sérii chybí jasné vedení: po prvních dvou filmech už jejich stvořitel James Cameron neměl s dalšími výtvory nic společného. A tak se už potřetí zkouší jiný směr.

Nejprve neuspěl pokus posunout těžiště zájmů do oné apokalyptické budoucnosti (Salvation z roku 2009), pak ztroskotala snaha o revizi prvního filmu (Genisys z roku 2015) a teď zůstává otevřené, jak se zadaří Temnému osudu, jenž primárně sází na to, že si svou slavnou roli Connorové zopakovala Linda Hamiltonová.

Terminátor: Temný osud
Zdroj: CinemArt

Série, které došel dech

Kvůli nostalgii, která obchází Hollywood obecně, opět narážíme na to, že co bylo nové a čerstvé před mnoha lety, působí po několika dekádách vyčpěle a unaveně. Protože Terminátora opět netáhne jenom Hamiltonová, ale i Schwarzenegger. Ani jeden z nich už svůj věk nezapře, a byť se na to dá nahlížet způsobem, že akční filmy nediskriminují seniory, mnohem více je z toho cítit zaslepená touha Hollywoodu po věčném opakování úspěšných vzorců.

Producenti Terminátora se vší silou snaží udržet sérii při životě, i když je za zenitem. Opakem jsou například marvelovské komiksové filmy, které reprezentují současný blockbuster, jsou stále něčím novým, co tvoří ducha doby – a také na ně chodí zástupy diváků.

Nutno dodat, že Linda Hamiltonová je přesto jedním z toho nejlepšího, čím Temný osud disponuje. Navzdory pokročilejšímu věku Sarah Connorové jí herečka dopřává stejnou houževnatost, tvrdohlavost i jistou šílenost, tedy vlastnosti, s jakými dominovala Terminátorovi 2: Dnu zúčtování v roce 1991. O to bezkrevnější a nudnější je pohled na nový casting, který čítá Natalii Reyesovou, Mackenzie Davisovou nebo Gabriela Lunu.

Jejich nezajímavost možná vychází i z toho, že film strojově opakuje známé příběhové struktury. Takže sledovat další postavu, která přichází z budoucnosti, ať je to člověk, robot, nebo snad nějaká kombinace obojího, a osobu, která se snaží zachránit si život, vyznívá bez dodatečných zápletek naprázdno. A kromě přímočaré ústřední linky tu nic moc dalšího k nalezení není.

Terminátor: Temný osud
Zdroj: CinemArt

Z terminátora klaunem

Zároveň je čím dál potupnější pohled na kdysi vražedný stroj – terminátora s tváří Arnolda Schwarzeneggera. Ten už je málem dobrý jen jako vtip. Je v tom cítit jakási neúcta k originálu, což není ideální cesta pro film, který by bez původního díla nikdy nevznikl.

Schwarzenegger se už ani nesnaží tvářit, že hraje robota. Přestože by motiv humanizace stroje stál za rozvinutí (když už očividně nikdo neví, co si s touto sérií počít), v momentě, kdy se z hrůzného stroje budoucnosti udělá prodejce závěsů, uchyluje se snímek jenom k úšklebkům.

Na Temném osudu není všechno jenom černé, například jeho akční stránka budí respekt a uznání. Minimálně do té doby, než začne být taky tak temná, až není vidět, co se ve scéně děje.

Intenzivní adrenalinové momenty a pocta původním filmům spočívající v neustálém pohybu před hrozbou každopádně drží snímek před pádem do propasti zapomnění. Rovněž je nový Terminátor přehlídkou solidních (byť dnes už asi ne přímo přelomových) triků, díky nimž jsou hřmotné a drsné souboje s robotickými bijci popcornovou zábavou.

Terminátor: Temný osud
Zdroj: CinemArt

„Já se vrátím,“ říkával Schwarzeneggerův terminátor. Bohužel se z toho stala nešťastná mantra série, která už je stejně směšná jako původní nebezpečný stroj s lidským vzezřením. Kéž by se nyní naplnila nová předzvěst, a to: „Já se už nevrátím“. Sérii by to uškodilo asi ze všeho nejméně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 2 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 4 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 21 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...