Recenze: Další resuscitace umírající série. Terminátor marně vytahuje původní Sarah Connorovou

Když terminátor s tváří Arnolda Schwarzeneggera začínal v roce 1984, byl postrachem. Z někdejší hrozby se ale postupem let stal směšný paňáca účinkující v jedné z nejchaotičtějších filmových sérií. Nový snímek s podtitulem Temný osud slibuje prostřednictvím návratu Jamese Camerona (byť primárně na pozici producenta), že se zbloudilý Terminátor dočkal spásy. Ovšem sledování mexické variace na Terminátora nic takového nenabízí.

Mexický nádech nového dílu je dán tím, že podstatná část se odehrává na jih od Spojených států, kde žije ústřední postava Dani Ramosová. Z budoucnosti (tradičně) přichází do dnešních časů vyspělý robot s vizáží člověka, který má (nepřekvapivě) jako primární úkol její likvidaci.

Souběžně se vrací také vylepšený člověk – Grace, která má za úkol ochranu Dani, jelikož tato mladá žena sehraje důležitou úlohu v budoucí válce se stroji. Pomoc jim navíc poskytne sama Sarah Connorová, která má s obdobnou situací velice osobní zkušenost.

A diváci, kteří drželi s terminátoří sérií krok, se mohou pochopitelně s velkým podivem ptát, kde se tady bere Sarah Connorová, která podle třetího dílu z roku 2003 dávno zemřela na leukémii. Totiž věren svým předchůdcům i nový Terminátor pořádně zamotává časovou návaznost.

Poslední tři filmy totiž hází doslova do koše a oficiálně navazuje na druhý (obecně považovaný za nejlepší) díl z roku 1991. V něm Sarah Connorová, její náctiletý syn John a terminátor přeprogramovaný, aby konal dobro, odvrátili hrozící soudný den s jaderným holocaustem, takže děsivé obrazy zničené Země se nikdy neuskutečnily.

Neodvratná apokalypsa

A byť se tedy události třetího filmu se zesnulou Connorovou nestaly, tudíž nyní může být Linda Hamiltonová opět akční ikonou, vidina apokalypsy lidstvo stále přitahuje. Skromný happy end dvojky totiž nabourala už trojka a tato „nová“ trojka koncept v podstatě opakuje. 

Jen Skynet, který se za téměř třicet let stal synonymem pro hrozbu vzpoury umělé inteligence, nahrazuje jakýsi Legion, který ale v budoucnu vyvolal tu samou zkázu, jen v bleděmodré, a tak se mohou z temné budoucnosti zase vracet terminátoři. A zase je důvod, proč vyprávět nový terminátoří film. Ale rozhodně to není automaticky důvod, proč s tímhle výtvorem ztrácet čas. 

Je tu hned několik paradoxů (a ne všechny časové). Mimo jiné je to úpěnlivá snaha filmařů (a vlastníků práv) něco doříkávat. Série mohla s klidným svědomím skončit se zmíněnou dvojkou, ale Terminátor je takový fenomén, že se producentům jeví jako komerční hřích nechat látku na pokoji. Přitom sérii chybí jasné vedení: po prvních dvou filmech už jejich stvořitel James Cameron neměl s dalšími výtvory nic společného. A tak se už potřetí zkouší jiný směr.

Nejprve neuspěl pokus posunout těžiště zájmů do oné apokalyptické budoucnosti (Salvation z roku 2009), pak ztroskotala snaha o revizi prvního filmu (Genisys z roku 2015) a teď zůstává otevřené, jak se zadaří Temnému osudu, jenž primárně sází na to, že si svou slavnou roli Connorové zopakovala Linda Hamiltonová.

Terminátor: Temný osud
Zdroj: CinemArt

Série, které došel dech

Kvůli nostalgii, která obchází Hollywood obecně, opět narážíme na to, že co bylo nové a čerstvé před mnoha lety, působí po několika dekádách vyčpěle a unaveně. Protože Terminátora opět netáhne jenom Hamiltonová, ale i Schwarzenegger. Ani jeden z nich už svůj věk nezapře, a byť se na to dá nahlížet způsobem, že akční filmy nediskriminují seniory, mnohem více je z toho cítit zaslepená touha Hollywoodu po věčném opakování úspěšných vzorců.

Producenti Terminátora se vší silou snaží udržet sérii při životě, i když je za zenitem. Opakem jsou například marvelovské komiksové filmy, které reprezentují současný blockbuster, jsou stále něčím novým, co tvoří ducha doby – a také na ně chodí zástupy diváků.

Nutno dodat, že Linda Hamiltonová je přesto jedním z toho nejlepšího, čím Temný osud disponuje. Navzdory pokročilejšímu věku Sarah Connorové jí herečka dopřává stejnou houževnatost, tvrdohlavost i jistou šílenost, tedy vlastnosti, s jakými dominovala Terminátorovi 2: Dnu zúčtování v roce 1991. O to bezkrevnější a nudnější je pohled na nový casting, který čítá Natalii Reyesovou, Mackenzie Davisovou nebo Gabriela Lunu.

Jejich nezajímavost možná vychází i z toho, že film strojově opakuje známé příběhové struktury. Takže sledovat další postavu, která přichází z budoucnosti, ať je to člověk, robot, nebo snad nějaká kombinace obojího, a osobu, která se snaží zachránit si život, vyznívá bez dodatečných zápletek naprázdno. A kromě přímočaré ústřední linky tu nic moc dalšího k nalezení není.

Terminátor: Temný osud
Zdroj: CinemArt

Z terminátora klaunem

Zároveň je čím dál potupnější pohled na kdysi vražedný stroj – terminátora s tváří Arnolda Schwarzeneggera. Ten už je málem dobrý jen jako vtip. Je v tom cítit jakási neúcta k originálu, což není ideální cesta pro film, který by bez původního díla nikdy nevznikl.

Schwarzenegger se už ani nesnaží tvářit, že hraje robota. Přestože by motiv humanizace stroje stál za rozvinutí (když už očividně nikdo neví, co si s touto sérií počít), v momentě, kdy se z hrůzného stroje budoucnosti udělá prodejce závěsů, uchyluje se snímek jenom k úšklebkům.

Na Temném osudu není všechno jenom černé, například jeho akční stránka budí respekt a uznání. Minimálně do té doby, než začne být taky tak temná, až není vidět, co se ve scéně děje.

Intenzivní adrenalinové momenty a pocta původním filmům spočívající v neustálém pohybu před hrozbou každopádně drží snímek před pádem do propasti zapomnění. Rovněž je nový Terminátor přehlídkou solidních (byť dnes už asi ne přímo přelomových) triků, díky nimž jsou hřmotné a drsné souboje s robotickými bijci popcornovou zábavou.

Terminátor: Temný osud
Zdroj: CinemArt

„Já se vrátím,“ říkával Schwarzeneggerův terminátor. Bohužel se z toho stala nešťastná mantra série, která už je stejně směšná jako původní nebezpečný stroj s lidským vzezřením. Kéž by se nyní naplnila nová předzvěst, a to: „Já se už nevrátím“. Sérii by to uškodilo asi ze všeho nejméně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
před 5 hhodinami

Pan Nikdo proti Putinovi vzdoruje propagandě ve školství

Na festivalu Jeden svět se představuje dokumentární snímek o ruském učiteli, který zoufale vzdoruje státní propagandě po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Aby nezradil své hodnoty, rozhodne se riskovat vše. Hrdina snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin v Událostech, komentářích popsal, že po začátku rozsáhlé invaze měly být děti dle představ Kremlu loajální vládě a podporovat válku. „Je to má vlast, místo, kde mám rodinu. Ale je to také agresor a válečný stroj na propagandu,“ řekl.
před 7 hhodinami

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 23 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
včera v 11:54

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025
Načítání...