Recenze: Static-X vstali z mrtvých a vzdali důstojný hold zesnulému frontmanovi

Kultovní parta Static-X vstala z mrtvých a v rámci světového turné Wisconsin Death Trip 20th Anniversary Tour & Memorial Tribute to Wayne Static dorazila v pondělí večer do vyprodaného pražského klubu MeetFactory. A aby toho nebylo málo, jako doprovod si s sebou přivezla kapely Dope, Soil a Wednesday 13.

Loni na podzim oznámila kultovní industrialmetalová formace Static-X návrat na scénu a u příležitosti výročí 20 let od vydání svého přelomového debutu „Wisconsin Death Trip“ vyrazila na světové turné. To je zároveň předvojem jejich nového alba Project Regeneration, jež bude  stejně jako právě probíhající tour poctou metalovému králi a nepřehlédnutelné tváři Static-X Waynu Staticovi, od jehož smrti uplynulo již bezmála pět let. 

Aby v tom Statici nebyli sami, přizvali si na velkolepé turné trojici neméně zdatných kolegů. Jako první z nich se pražskému publiku představili američtí nu-metalisté Dope. Parta kolem zpěváka Edsela Dopea má od svého založení v roce 1997 na kontě již šest studiových alb a se Static-X je pojí nejen jejich bývalý člen Tripp Eisen, jež po vyhazovu z kapely přešel právě k nim, aby na čas nahradil Koichiho Fukudu, ale šušká se, že právě jejich frontman je tím, kdo se skrývá pod maskou zesnulého zpěváka Wayna Statica. 

Svůj zhruba půlhodinový set plný hněvu a zlosti odstartovali úvodní vypalovačkou z jejich zatím posledního stejnojmeného alba Blood Money, jež následovala 6-6-Sick z toho předchozího. Tu ještě doplnily starší Bring It OnDie Motherfucker DieI'm BackBurn a na úplný závěr cover známé You Spin Me Round.

Na začátek víc než slušný rozjezd a fanouškům nezbývá než doufat, že jejich poslední studiovka s přídomkem Pt1. se dočká i svého pokračovatele a tahle sestava, která má v Česku poměrně slušný zástup svých skalních příznivců, si najde čas i na samostatný koncert, který by jistě ocenili.

Jako druzí se představili chicagští rockeři  SOiL. Kapela, která vznikla ve stejném roce jako Dope a stejně tak má jako ona na kontě šest studiových alb, je soustředěna kolem charismatického zpěváka Ryana McCombse. Od SOiL si sice odskočil k Drowning Pool, ale po čase zakotvil zpět ve své domovské kapele. A dobře udělal.

Svůj set načali dvojicí skladeb z průlomového alba Scars: říznou Breaking Me DownNeed to Feel, jež proložili skladbou The Hate Song. Úvodní trojku následovala Pride, Cross My HeartRedefine ze stejnojméného druhého alba. Po skladbách Give It Up, Black 7 a Unreal se pak frontman odebral do publika, aby si asi nejznámější Halo zazpíval spolu s fanoušky přímo v kotli. Celý set pak zakončil cover Black Betty.

McCombs během koncertu často promlouval k návštěvníkům a jeho čistá a upřímná radost z kontaktu s fanoušky byla chvílemi až dojemná. Přece jen jsou to oni, kvůli komu hrají, a sympatický zpěvák jim svůj vděk dával po celý koncert patřičně najevo. I jim by samostatný koncert v Česku jistě slušel. Do České republiky zavítali teprve podruhé, tak doufejme, že ne naposledy. Koneckonců – tuzemské pivo jim evidentně chutná.

Projekt hudebníka Josepha Michaela Poolea, známého spíše pod pseudonymem Wednesday 13, byl poslední z trojice hostujících kapel. Bývalý frontman Murderdolls s sebou do Prahy přivezl svou hororovou show, při které domácí publikum opravdu nešetřil.

Kapela má na kontě již osm alb a svůj set načala úvodní skladbou z nejnovější stejnojmenné studiovky Necrophaze, ze které zazněly ještě skladby Zodiac a Decompose. Jako průřez tvorbou představili maskovaní hudebníci například skladby Hail Ming, Astro Psycho - Galactic Blood-Drive, Get Your Grave On, Prey for MeWhat the Night BringsKeep Watching The Skies. Celé vystoupení pak uzavřela I Love to Say Fuck, cover původního frontmanova projektu Frankenstein Drag Queens From Planet 13, se kterým vystupoval i po boku Alice Coopera. 

Jistě je zajímavostí i to, že i Wednesday 13 je propojen jak s Dope, tak Static-X. V předchozím projektu Murderdolls, které založil spolu s ex-bubeníkem Slipknot Joeym Jordisonem, totiž působil nějakou dobu i již zmíněný Tripp Eisen.

Hlavní hvězda večera si dala trochu načas a své věrné nechala řádně vycukat. Když se však známá skvadra objevila na pódiu spolu s úvodním intrem v podobě skladby December, vše bylo rázem odpuštěno.

Už od začátku nasadila přímo vražedné tempo a až do konce ani na minutu nepolevila. Zkrátka a jednoduše – byl to sypec a fanoušci se opravdu dobře bavili, což dávali i mnohokrát hlasitě najevo. Zastupující zpěvák se s nelehkým úkolem vystihnout jedinečný a nezaměnitelný Staticův projev popasoval více než na výbornou, na čemž měl zcela jistě výraznou zásluhu i jeho výtečný hlasový rozsah.  

Celá první polovina koncertu sestávala výhradně ze zástupců skladeb Wisconsin Death Trip. Ty v druhé polovině doplnily skladby z druhého alba Machine (2001), konkrétně Get to the GoneBlack and White, This Is Not a Cold, a po jednom zástupci měly stejnojmenná Start a War (2005) a Behemoth z alba Cannibal (2007). Závěrem zazněly I'm With Stupid a asi nejznámější Push It opět z debutového alba. Kapela tak dostála svému slibu a vyjma dvou skladeb (Stem a bonusovky Down) přehrála kompletně celou svou prvotinu. 

Po celý čas doplňovala vystoupení kapely videoprojekce, na níž se objevovaly výjevy spojené s albem či fotky z koncertů, včetně vzpomínky na zesnulého frontmana. Toho ostatně během večera několikrát vzpomněli i ostatní členové kapely. Fanouškům nezapomněli poděkovat, že přišli vzdát Waynovi poctu a spolu s nimi zavzpomínat. A samozřejmě stejně jako ostatní ani oni neopomenuli, že máme nejlepší pivo na světě.

Na turné vyrazili Static-X ve své původní a nejsilnější sestavě: basák Tony Campos, kytarista Koichi Fukuda a bubeník Ken Jay. Českému publiku se tehdy ještě s Waynem Staticem představili pouze jednou, a to v roce 2009 v rámci festivalu Rock for People. „Naším záměrem je vzdát poslední hold Waynovi a oslavit hudbu, která je v našich srdcích více než dvacet let,“ řekl před začátkem turné baskytarista Campos. 

I když se samozřejmě okamžitě vyrojily spekulace, kdo během turné zpěváka nahradil, a poslední dobou více než sílí přesvědčení, že jím je právě Edsel Dope, kapela žádné jméno zatím oficiálně nepotvrdila.

„Diskutovali jsme o tom velmi dlouho a dospěli jsme k závěru, že teď by bylo nevhodné, abychom se zaměřili na kohokoli jiného než na Wayna, Tonyho, Koichiho a mně. Je to pro nás nejlepší způsob, jak se všemi našimi fanoušky oslavit Waynův odkaz a spolu s tím 20. výročí Wisconsin Death Trip,“ pronesl před turné bubeník Ken Jay.

A měl pravdu. Ať už se pod maskou skrývá kdokoli, nostalgicky si naživo zazpívat skvělé skladby, jež by už nikdy nezazněly, bylo více než důstojnou vzpomínkou a rozloučením s jedinečným zpěvákem, jímž Wayne bezpochyby byl. A nám bylo ctí. Dokazuje to nejen vyprodaný koncert, ale i balonek 100% Evil Disco vznášející se kdesi nad Smíchovem.

Static-X je americká hudební skupina hrající industrial metal a zformovaná v 90. letech zpěvákem Waynem Staticem a bubeníkem Kenem Jayem. Je známá také pro výstřední image svých členů, především frontmana Statica s typicky postavenými vlasy vzhůru a svázanou bradkou. Samotní Static-X se často odkazují na svůj styl jako na takzvané Evil Disco. „Evil“ reprezentuje metal a „disco“ industrial metal. Kritika řadí Static-X spíše do industrial metalu, nebo občas do nu-metalu, byť se v hudbě Static-X na rozdíl od ostatních nu-metalových skupin neobjevují prvky rapu. Nejvíce se Static-X podobají pravděpodobně kapelám jako Ministry nebo Dope. Při formování zvuku Static-X hráli významnou roli například The Prodigy.
V roce 1998 podepsali Static-X smlouvu s vydavatelstvím Warner Bros. a několik týdnů potom začali nahrávat svoje debutové album Wisconsin Death Trip, které vyšlo po dlouhém čekání až v roce 1999 potom, co kapela odehrála mnoho koncertů jako předskokani Fear Factory a System of a Down. Deska měla obrovský úspěch, její platinový prodej podpořilo více než roční turné, kde mimo jiné Static-X dvakrát vystoupili na Ozzfestu. Dodnes se prodalo alba více než milion kusů. Během turné už kapela připravovala druhé album s názvem Machine, které vyšlo v roce 2001. To získalo zlatou desku, byť už nemělo takový úspěch jako Wisconsin Death Trip.
Po několika obměnách v sestavě vydali ještě dalších pět alb. Jejich kariéru však 1. listopadu 2014 ukončila předčasná smrt frontmana Waynea Statica. Ten zemřel ve spánku ve věku 48 let. Příčinou byla smrtelná kombinace léků a alkoholu.

Diskografie: 
1999: Wisconsin Death Trip
2001: Machine
2003: Shadow Zone
2004: Beneath Between Beyond
2005: Start a War
2007: Cannibal
2009: Cult of Static
2019: Project Regeneration

Členové:
(aktuální)
Koichi Fukuda – hlavní kytara, programování
Tony Campos – basová kytara, vokály v pozadí
Ken Jay – bicí
Xer0 – zpěv
(bývalí)
Wayne Static – zpěv, kytara, programování
Nick Oshiro – bicí
Tripp Rex Eisen – kytara
 
Zdroj: Wikipedia

Static-X
Zdroj: ČT24/Hudebníknihovna.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pozdě, ale přece. Na svůj první román si počkali Chandler či Hrabal

Miroslav Hlaučo pracuje v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. V sedmapadesáti letech ale vydal svou prozaickou prvotinu Letnice – a ta se nedávno stala Knihou roku 2024 cen Magnesia Litera. Není jediným, kdo se počítá k pozdním prozaickým debutantům.
před 5 hhodinami

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 21 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025
Načítání...