Projev strana 2 z 4

Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy sjednotily NATO, vytvořily globální koalici a postavily se agresi ruského vůdce Vladimira Putina. Ve svém druhém poselství o stavu unie Biden vyzdvihl také hospodářské oživení po pandemii, vytváření pracovních míst a klesající inflaci. Republikány vyzval ke spolupráci na správě země. Šéf Bílého domu hovořil také o Číně, v níž spatřuje konkurenci, ale nechce s ní konflikt.

Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli vystoupil s novoročním projevem. Připomněl během něj třicet let existence České republiky a zhodnotil vývoj země. Český národ podle něj na sebe může být hrdý a neměl by se považovat za bezvýznamný. Zdravé sebevědomí i neztrácení naděje podle něj pomůžou zvládnout krize, ve kterých se nejen Česko ocitlo. Fiala také nastínil plán vlády na jejich řešení – škrty ve státních výdajích o 70 miliard korun, investice do obrany nebo pokračování v transformaci energetiky.

Hongkong podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v posledních pěti letech přešel „od chaosu k vládnutí“. Si to řekl v projevu k začátku 20. sjezdu Komunistické strany Číny, na němž by podle očekávání měl být znovuzvolen, přestože by podle tradic čínských komunistů měl odejít do důchodu. V projevu, který byl retrospektivní, ale také načrtl politické směřování pro příští období, hovořil i o Tchaj-wanu. V souvislosti s ním hovořil o „americkém vměšování“. Zmínil se ale i o tržní ekonomice, kterou podpořil, nebo o pandemii covidu-19. Projev odměnilo přes dva tisíce posluchačů potleskem.

Dne 20. července 1992 Václav Havel skončil ve funkci prezidenta Československa. Tu zastával od 29. prosince 1989, kdy jej zvolil ještě komunistický parlament. Byl tak posledním prezidentem Československa, které zaniklo koncem téhož roku. Na zámku v Lánech ještě promluvil k přítomným hostům a novinářům. Na Hradě se s ním osobně rozloučili i premiér Václav Klaus a Milan Uhde.

Prezident Václav Havel před 30 lety všechny překvapil svým televizním projevem. Dva týdny poté, co jej poslanci nezvolili prezidentem na další funkční období, oznámil, že na úřad prezidenta republiky abdikuje. Mandát mu přitom měl vypršet až za tři měsíce. Svůj projev navíc pronesl v den, kdy Slovenská národní rada přijala dokument o svrchovanosti Slovenska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Premiér Petr Fiala (ODS) oslovil ve středu v osm hodin večer národ s projevem. Mimo jiné řekl, že Rusko neútočí jen na Ukrajinu, ale i na západní země a demokratické zřízení. Jeho cílem je podle Fialy „učinit nás slabými a vydíratelnými“, k čemuž chce Moskva využít jak narušení trhu s potravinami, tak závislost Evropy na ruském plynu a ropě. Lidem vzkázal, že je vláda nenechá padnout.

K českým poslancům a senátorům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval za dosavadní pomoc, kterou Česko napadené Ukrajině poskytlo, ale apeloval, aby Západ v podpoře jeho země neustával. Varoval před ruskými ambicemi. Před Zelenského projevem vystoupili také předsedové obou komor českého parlamentu a premiér. Poslanci následně schválili usnesení s výzvou vládě, aby dále podporovala Ukrajinu a zasazovala se o její začlenění do Evropské unie.

Jelikož nejpalčivější politickou otázkou byla před parlamentními volbami v roce 1992 budoucnost česko-slovenské federace, apeloval Václav Havel na svornost občanů. Ve svém předvolebním projevu mimo jiné řekl: „Svou volbou vyjádříme názor na to, jakým směrem se má ubírat soudobý svět: Zda má jít cestou rozpadů a svárů, nebo cestou sjednocování založeného na rovnoprávnosti, vzájemném respektu a partnerství.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, v sobotu promluvil prezident Miloš Zeman. Delegáty například vyzval, aby se snažili zakotvit vliv zaměstnanců a odborářů ve vedení firem a staronového šéfa ČMKOS Josefa Středulu vyzval ke kandidatuře v blížících se prezidentských volbách.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dorazil spolu s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou do Varšavy, kde jednali se svými americkými protějšky. Se dvojicí ukrajinských ministrů se setkal i americký prezident Joe Biden. Ukrajina dostala od Spojených států další bezpečnostní přísliby. Šéf Bílého domu se rovněž setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Tomu řekl, že článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Polsko má podle něj dostat další pomoc s uprchlíky. Večer pronesl hlavní projev, ve kterém zopakoval, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny.

Americký prezident Joe Biden přednesl svoji první zprávu o stavu unie. V úvodu hovořil o válce na Ukrajině, ostře se vymezil vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a vyzdvihl inspirativnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společné schůzi obou komor Kongresu vystoupil šest dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Biden však čelí i mnoha problémům na domácí půdě – podle jeho představ se nepodařilo prosadit investiční balíček, navzdory proklamacím umíraly i po Bidenově nástupu do funkce statisíce lidí na covid-19, řadu plánovaných reforem se mu vůbec nepodařilo prosadit kvůli nejednotě demokratických zákonodárců. Spojené státy sužují i ekonomické problémy včetně inflace.

Bývalý americký prezident Donald Trump neuspěl s žádostí, aby soud zamítl projednávání případů, v nichž čelí obvinění z podněcování k útoku na Kapitol z 6. ledna loňského roku. Soudce Amit Mehta v pátek rozhodl, že Trumpa v tomto případě nechrání imunita, protože jeho projev před útokem nespadal do oficiálních prezidentských povinností, informovala agentura Reuters.

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

Premiér Petr Fiala (ODS) dokázal ve svém prvním novoročním projevu ve funkci popsat hlavní problémy země i nastínit řešení, shodli se předsedové koaličních stran. Fialův projev hodnotí jako věcný a státnický. Naopak zástupci opozice projev kritizovali. Fiala podle nich pokračoval ve volební kampani a nenabídl konkrétní řešení problémů.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že prezident Miloš Zeman ve svém nedělním vánočním poselství zdůraznil nutnost očkování proti covidu-19. Zeman se ve svém tradičním projevu vyslovil pro povinné očkování, nový Fialův kabinet o něm však plošně neuvažuje. S povinným očkováním nesouhlasí také předseda SPD Tomio Okamura, který ale kvitoval prezidentův apel na odstoupení od Green Dealu. Právě o Zelené dohodě ale Zeman šířil dezinformace, okomentoval projev šéf Pirátů Ivan Bartoš. Odstoupení od dohody by podle předsedy ANO Andreje Babiše připravilo Česko o zdroje EU.

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.

Prezident Miloš Zeman pozval nového premiéra Petra Fialu (ODS) na novoroční oběd do Lán. Sejdou se v neděli 2. ledna, oba politiky doprovodí i manželky. Hlava státu i hlava vlády chystají na sváteční období také projevy, Zeman ho přednese na svatého Štěpána, Fiala na Nový rok. Nová vláda bude mezi svátky také pracovat, ministři zasednou 29. prosince.

I letošní svátky využijí politici k bilančním projevům. Prezident republiky Miloš Zeman tradičně vystoupí 26. prosince. Na prvního ledna svou řeč naplánoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jasno ještě není o vystoupení designovaného premiéra Petra Fialy (ODS).

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na zahájení podzimního zasedání Federálního shromáždění promluvil k poslancům prezident republiky Václav Havel. Varoval tehdy před koncem Československa a důrazně doporučoval vyhlásit referendum. Poslechněte si jeho projev v plném znění.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve svém projevu na 76. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k větší mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu, obnově po pandemii nemoci covid-19 či ve snahách čelit změnám klimatu. Vyjádřil znepokojení ze situace v Bělorusku a podpořil celistvost území Ukrajiny a Gruzie. Státy by podle něj měly pracovat na tom, aby se z technologií nestaly nové prostředky dohledu a perzekuce lidí. Valné shromáždění v New Yorku potrvá do pondělí.

Proti rozdělení Československa se v Bratislavě před třiceti lety konal mítink tisíců lidí a tehdejších představitelů moci. Poslechněte si ukázky projevů členů české i slovenské vlády, kteří společně horovali za zachování federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.