Biden v Normandii ocenil odvahu amerických Rangers, kteří přispěli ke konci války

14 minut
Projev amerického prezidenta Bidena v Normandii
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden přednesl v pátek projev o svobodě a demokracii na Pointe du Hoc. Jde o útesy ve Francii, kde měli Němci silně opevněnou pozici, kterou pak v rámci bitvy o Normandii obsadili v červnu 1944 američtí Rangers. Šlo o významný moment druhé světové války. Biden v projevu ocenil úlohu rangerů a odvahu, kdy neváhali položit své životy za Ameriku.

„Včera jsem vzdal poctu na americkém hřbitově, kde jsou pochováni tito rangeři, kteří udělali vše pro to, aby zachovali svobodu,“ uvedl americký prezident v odkaze na zhruba dvě stovky Američanů, kteří při vylodění v Normandii zdolali útesy na výběžku Pointe du Hoc a obsadili zde nacistické opevnění. V místě ležícím mezi plážemi Utah a Omaha, kde se spojenecké síly 6. června 1944 vyloďovaly, dnes stojí jejich památník, u kterého americký prezident promluvil.

„Jak to dokázali, všechno riskovat, všechno do toho dát?,“ tázal se Biden, který ocenil sílu jejich charakteru.

Důležité je podle něj věřit v něco většího, demokracie podle něj začíná tam, když si člověk uvědomí, že jeho země je důležitější než on sám, a potlačí sobectví jako zmínění rangeři. Podle Bidena by neváhali i teď postavit se Vladimiru Putinovi.

Prezident tak poukázal na souvislost mezi bojem spojeneckých mocností za svobodu v Den D před desítkami let a podporou suverenity na Ukrajině i jinde v současnosti.

„Musíme být také pokračovateli jejich mise,“ řekl Biden s odkazem na rangery. „To je nejlepší vzpomínka na jejich životy. Naše každodenní činy, které zajistí, aby naše demokracie a duch naší země přetrvaly,“ uvedl šéf Bílého domu, který o zápase o duch USA hovoří už od zahájení své kampaně v roce 2019. „Jen vzpomínat na přízraky Pointe du Hoc nestačí. Musíme je slyšet, musíme jim naslouchat,“ zdůraznil americký prezident.

Biden se ve čtvrtek zúčastnil spolu s dalšími evropskými představiteli akcí k 80. výročí Dne D v Normandii na severu Francie. Americký prezident v projevu v Colleville-sur-Mer varoval, že demokracie je v největším ohrožení od druhé světové války. Boj Ukrajinců proti ruské agresi podle něj vystihuje tehdejšího ducha.

Šéf Bílého domu zároveň vyzdvihl odvahu Ukrajinců. „Na Ukrajinu vpadl tyran, bojují s mimořádnou odvahou, utrpěli velké ztráty, ale nikdy neustoupí,“ prohlásil Biden.

„Podvolit se diktátorům je nemyslitelné,“ řekl také šéf Bílého domu na ceremonii, která se konala na americkém hřbitově v Normandii. „Pokud to uděláme, znamenalo by to, že jsme zapomněli, co se stalo tady na těch posvátných plážích,“ dodal Biden. Tehdejší jednotu dnes podle něj prokazují i spojenci v NATO.

3 minuty
Události: Francie plánuje vyslat vojenské instruktory na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Omluva za zpožděné dodávky zbraní

Biden se v pátek poprvé veřejně omluvil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za několikaměsíční zdržení americké vojenské pomoci, které umožnilo Rusku dosáhnout zisků na bojišti. Americký Kongres čekal šest měsíců, než schválil balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (téměř 1,4 bilionu korun).

Přesto Biden trval na tom, že Američané dál stojí dlouhodobě při Ukrajině. „Jsme stále ve hře. Zcela. Důkladně,“ řekl. Šéf Bílého domu poté oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 225 milionů dolarů. Nejnovější balíček zahrnuje munici pro raketomety HIMARS, minometné systémy a řadu dělostřeleckých nábojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...