Francie vycvičí ukrajinskou brigádu a dodá střely dlouhého doletu SCALP, slíbil Macron Zelenskému

3 minuty
Události: Francie plánuje vyslat vojenské instruktory na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Paříž chce investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, oznámil v pátek prezident Emmanuel Macron. Francie také vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády. Ta čítá zhruba 4500 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Francii za pomoc a podporu v době těžkých bojů. Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by šéf Kremlu Vladimir Putin chtěl získat nová území, uvedl v projevu před poslanci francouzského parlamentu s tím, že celá Evropa se vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát.

Zelenského v pátek přijal prezident Macron. Ten později oznámil, že jeho země vyčlení asi 200 milionů eur na obnovu ukrajinské infrastruktury a dodá Kyjevu nové střely s dlouhým doletem SCALP. Šéf Elysejského paláce už ve čtvrtek oznámil, že Francie dodá Ukrajině stíhací letouny Mirage k efektivnější obraně proti ruské agresi.

„Ukrajina ví, že může počítat s naší podporou tak dlouho a tak intenzivně, jak bude zapotřebí,“ uvedl Macron. Na tiskové konferenci nechtěl upřesnit, kolik letounů Mirage 2000-5 chce Francie a její spojenci poskytnou Ukrajině. „Priorita je začít s výcvikem pilotů a techniků, což začne v příštích dnech ve Francii,“ uvedl francouzský prezident.

Uvažovaný výcvik ukrajinských vojáků přímo na ukrajinském území nevnímá Macron jako eskalaci konfliktu, který před více než dvěma lety svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu rozpoutalo Rusko. Podle něj bude ukrajinská armáda potřebovat vycvičit desítky tisíc nově mobilizovaných vojáků. „Je praktičtější vycvičit je na ukrajinském území,“ míní Macron.

Budování koalice

S možností poslat vojenské instruktory přímo na ukrajinské území podle něj souhlasilo již několik spojenců. „Využijeme příští dny, abychom dojednali koalici,“ uvedl dále Macron. Dodal, že Francie není ve válce s Ruskem, ale plně podporuje právo Ukrajiny na obranu před ruskou agresí.

Francie hodlá také vyslat na ukrajinská ministerstva a úřady zhruba dvacítku poradců. Obě země podle Macrona také spolupracují na spuštění výroby dělostřelecké munice přímo na Ukrajině.

Zelenskyj poděkoval za pomoc, kterou Ukrajina dostává od Francie „od prvního dne této strašné války“. „Je to pomoc na ochranu celé naší Evropy,“ zdůraznil Zelenskyj. Po tiskové konferenci prezidenti podepsali ekonomické dohody a smlouvy v hodnotě několika stovek milionů eur, informovala francouzská televize BFMTV.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle tiskových agentur v reakci na dřívější Macronova slova prohlásil, že Francie je „připravena přímo se zapojit do konfliktu“ a rozdmýchává napětí mezi Evropou a Ruskem.

Francie podle statistik zveřejněných televizí France24 patří v rámci Evropské unie co do objemu vojenské pomoci Ukrajině k méně aktivním zemím. Od začátku plnohodnotné ruské války poskytla Ukrajině vybavení v hodnotě okolo dvou miliard eur (přibližně padesát miliard korun), což je zhruba pětkrát méně než Německo a méně než výrazně ekonomicky slabší Polsko.

Podle aktuálních údajů francouzského ministerstva obrany dostal Kyjev od Paříže 18 protitankových systémů Milan, 30 samohybných houfnic Caesar, 284 obrněných vozidel, 220 průzkumných dronů, tisíc útočných pušek a 1,72 milionu kusů munice.

Ukrajinský prezident v pátek promluvil k francouzským zákonodárcům. „Včera (ve čtvrtek) jsme si připomněli, co se odehrálo před osmdesáti lety,“ vrátil se Zelenskyj k oslavám osmdesátého výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, které předznamenalo porážku nacistického Německa a konec druhé světové války a kterých se rovněž účastnil. „Měli jsme smíšené pocity. Na jedné straně radost z vítězství, na druhé straně jsme cítili také povinnost. Musíme bojovat i dnes za svobodu, protože žijeme v době, kdy Evropa už bohužel není kontinentem míru.“

„Prožíváme období, kdy se bohužel nacismus znovu vrací. V Evropě jsou celá města ničena, vesnice podpalovány. Znovu dochází v Evropě k deportacím, objevuje se nenávist, která se stává novým kultem,“ pokračoval Zelenskyj s poukázáním na snahy o rozdělení Evropy.

„Říkají, že ten či onen národ si nezaslouží existovat. Toto se dnes odehrává na Ukrajině. Ale zítra se to může odehrávat v jiné zemi,“ varoval ukrajinský prezident s tím, že případné vítězství Ruska bude ohrožením pro další evropské státy, zejména země Pobaltí či Polsko. „Rusko se zapojuje do násilí a teroru všude tam, kde nenarazí na odpor,“ upozornil Zelenskyj.

Zelenskyj: Putin je opak Evropy

„Nemáme právo prohrát tuhle válku,“ dodal ukrajinský prezident. „Tento boj je stejně důležitý pro Evropu jako bitvy, které vyhrály minulé generace. Tato bitva je na křižovatce. Právě teď můžeme všichni společně psát historii. Můžeme aspirovat na dobro, můžeme se stát obětí historie. A zdůrazňuji, že zde máme společného nepřítele. Musíme si připomenout, že za dveřmi je nepřítel, který nám nechce ponechat právo na svobodu, právo si zvolit, jak chceme žít.“

„Podívejte se, jak vypadá ruská kontrola,“ připomněl Zelenskyj. „Jsou to ruiny našich měst. Podívejte se, co Putin dělá se svou vlastní zemí, se svým vlastním národem. Je to území, kde život už nemá žádnou hodnotu. Je to úplný opak všeho, v co věříme, na co aspirujeme, je to opak našich hodnot, opak svobody, rovnosti a bratrství. Je to úplný opak Evropy, je to anti-Evropa – to je Putin.“

Ukrajinský prezident se dočkal opakovaného dlouhého potlesku francouzských zákonodárců, jejichž zasedací sál však nebyl zcela plný. Zelenskyj také prohlásil, že doufá v příznivý výsledek mírového summitu chystaného na příští týden ve Švýcarsku, který by mohl přiblížit „spravedlivý mír“. „Je to pro nás Den D, den diplomacie,“ řekl v narážce na název používaný pro vylodění v Normandii.

18 minut
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského před poslanci francouzského parlamentu
Zdroj: ČT24/EBU

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Informují o tom chilská média s odvoláním na volební orgán Servel. Po sečtení více než 98 procent okrsků získal Kast 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Jaraová už uznala porážku a Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním sejde k domluvě o předání úřadu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...